Noční jezdec Jan Hísek

Praha - Komorní prostory malé galerie v Rudolfinu zaplnily abstraktní malby českého výtvarníka Jana Híska. Výstava s názvem Noční jezdec je shrnutím jeho tvorby za posledních sedm let. Hísek, který je obdivovatelem surrealistické malířky Toyen nebo Jindřicha Štýrského, patří k ojedinělým, výrazně nadčasovým autorům. Jeho tvorba se odvíjí po vlastní linii prakticky nezávislé na dobových trendech, směrech, diskusích, má vlastní dynamiku, tempo, témata i čtení.

Nejvlastnější jádro práce Jana Híska tvoří obrazy, které se jen sporadicky dostávají na veřejnost. Pro Híska je specifický až ornamentální způsob rozvíjení tématu v neohraničeném prostoru, kdy logiku viditelného dává co nejvíc do služeb neviditelného, přesněji viditelného ponejvíce jen vnitřním zrakem. Výstava, i přes zdánlivě nevelký rozsah, představuje ve vystavených třiatřiceti obrazech zásadní průřez Hískovou tvorbou, je to reprezentativní přehled myšlení a tvorby jednoho z mimořádných českých malířů současnosti.

Precizně vypracovaný šperk

Výběr děl a pojetí jejich instalace obstaral především sám autor. „Původně se výstava měla konat již před dvěma lety, ale nakonec musela být odložena. Posun ale celé věci nakonec prospěl. Jan měl precizně připravený model prostor ve velikosti 1:100, kde byly v barvách umístěny i zmenšeniny všech obrazů. Nakonec jsme přemístili jen jeden jediný obraz,“ přiblížil vznik expozice kurátor Petr Nedoma, který ji přirovnal k precizně vypracovanému šperku.

Nahrávám video
Reportáž Terezy Radvákové
Zdroj: ČT24

Inspirací autorovi, který prý maluje jen v nočních hodinách, byla především příroda a vlastní imaginace. V náročných ornamentálních dílech Hísek zobrazuje fantaskní rostliny, zvířata i postavy, které ale diváci neodhalí na první pohled. „Některé malby mohou vypadat, že jsou hodně z podvědomí a jsou málo kontrolované. Nicméně určitá kontrola tam je. Vždy jsem si uvědomoval, co tvořím, čím se chráním a proč to tvořím,“ dodal Hísek, jehož nejnovější výstavu Noční jezdec doplňuje i stejnojmenný katalog, do kterého malíř přispěl i svými texty a povídkami. Snové pestré i černobílé olejové malby bude Galerie Rudolfinum hostit do 26. února.

  • Jan Hísek / Stužkonoska zdroj: Galerie Rudolfinum
  • Jan Hísek / Mandragora zdroj: Galerie Rudolfinum

Jan Hísek (1965) je malíř, grafik, kreslíř a ilustrátor. Absolvoval Vysokou školu uměleckoprůmyslovou v Praze (ateliér knižní kultury a písma). Ilustroval řadu publikací od Antoina de Saint Exupéryho či Vítězslava Nezvala. Žije a pracuje v Praze. Vystavoval v řadě tuzemských galerií, jeho tvorbu ale dobře znají také milovníci současného umění v Evropě a v zámoří. Výstavy měl v Londýně, Římě, Paříži či v americkém Seattlu a New Yorku.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

Norští vědci v praxi ověřili scénu z Obecné školy

Je to jedna z nejikoničtějších scén ve filmu Obecná škola – přes varování ředitele školy se několik žáků titulní instituce rozhodne olíznout v zimě zábradlí, jen aby k němu vzápětí přimrzli. Děti školou povinné stejnou chybu zřejmě dělají na více místech světa. O jak nebezpečnou praktiku jde, se rozhodl prověřit tým mladých vědců v Norsku.
před 13 hhodinami

Magnesia Litera zná své nominace. Přihlášených knih bylo rekordně mnoho

Nominace na Magnesii Literu 2026 za prózu mají Dora Kaprálová za Mariborskou hypnózu, Magdaléna Platzová za Fáze jedné ženy a Ladislav Šerý za Tajný život institucí. Finálové trojice zná všech jedenáct kategorií. Vyhlášení cen včetně Knihy roku 2025 se uskuteční 18. dubna v pražském Stavovském divadle.
před 16 hhodinami

Jedna bitva za druhou vyhrála Oscary. Cenu má i dánsko-český dokument

V Los Angeles se udělovaly ceny Oscar za rok 2025. Nejlepším filmem se stala politická černá komedie Jedna bitva za druhou. V kategorii celovečerní dokument uspěl snímek Pan Nikdo proti Putinovi natočený v české koprodukci. Nejlepšími herci v hlavních rolích jsou Jessie Buckleyová a Michael B. Jordan.
včeraAktualizovánopřed 23 hhodinami

VideoDílo Laichterova nakladatelství ožívá

Nakladatelství sebral jeho rodině v roce 1949 komunistický režim. Knihy označil za starý papír a nechal je spálit. Prapravnuk nakladatele Jana Laichtera Štěpán Lars Laichter teď pečuje o odkaz nejen svých předků, ale i dalších zrušených nakladatelství. V domě, který navrhnul architekt Jan Kotěra na přání nakladatele, dělá údržbáře i prohlídky pro veřejnost.
15. 3. 2026

Českého lva pro nejlepší film vyhrál Karavan

Nejlepším filmem roku 2025 podle Českých lvů je road movie Karavan režisérky Zuzany Kirchnerové. Hlavní herecké ceny si odnesli Kateřina Falbrová a německý herec Idan Weiss.
14. 3. 2026Aktualizováno15. 3. 2026

Na cenách Vinyla uspěli Black Tar Jesus, projekt Rivermoans a Miloš Hroch

Deskou roku se na cenách Vinyla stalo album Aftermath projektu Black Tar Jesus, za kterým stojí Tomáš Kopáček. Nahrávka propojuje kytarový minimalismus a temné syntezátorové plochy. Objevem roku porota zvolila projekt Rivermoans multimediální umělkyně Marie Tučkové. Laureátka Ceny Jindřicha Chalupeckého na něm pracuje s vícehlasým zpěvem a inspirací duchovní hudbou. Počinem roku se stala kniha Šeptej nahlas publicisty Miloše Hrocha, mapující historii českého shoegazu (hudba je postavena na kytarové vazbě) v širším společensko-kulturním kontextu. Ceny v pátek obdrželi v pražském kulturním prostoru Archa+.
14. 3. 2026Aktualizováno14. 3. 2026

Asistovaná sebevražda zdravého člověka? V Ostravě o tom rozhoduje Bůh a diváci

Richarda Gärtnera, kterému táhne na osmdesát, přestal těšit život, a žádá proto o možnost zemřít. Etickou komisi, která o výsledku rozhodne, tvoří částečně publikum Národního divadla moravskoslezského. Ostravská scéna uvádí totiž v české premiéře hru Bůh od německého právníka Ferdinanda von Schiracha. Zatímco diváci napříč zeměmi právo hlavního hrdiny na asistovaný odchod ze světa jednoznačně podporují, církev, lékaři či odborníci na etiku už tak jednotný názor nemají.
13. 3. 2026

Na novém albu je hodně smrti i píseň o klimakteriu, říká Ester Pes Kočičková

Zpívající herečka, tak sebe samu označuje Ester Pes Kočičková. Momentálně se věnuje první disciplíně. Ve studiu Sono dokončuje zatím bezejmenné album šansonů. Hudbu složil klavírista a dlouholetý spolupracovník Luboš Nohavica, texty napsala sama.
12. 3. 2026
Načítání...