Nijak hezky nám z toho není, přiznávají Bratři Ebenové. Současný svět reflektují na albu Co my víme

Nahrávám video
Rozhovor s Bratry Ebenovými
Zdroj: ČT24

Co my víme, za čím se to každodenně plahočíme, jak to s námi vlastně bude dál? Zajímají se Bratři Ebenové v titulní písni nového alba. S nahrávkou Co my víme přicházejí po deseti letech a reflektují na ní nejistotu současného světa, ovšem s obvyklým humorem a jemnou ironií.

„Nijak hezky mi z toho není,“ odpovídá Marek Eben na otázku, s jakými pocity se „kouká na ten svět, jak šine vpřed“. „Žijeme v době, kdy fakt nevíte, co bude zítra. A jak jsem měl třeba okolo roku 1989 pocit, že se svět přece jen mění k lepšímu, padla Berlínská zeď a padl komunistický systém a byla svoboda, všude jste jezdili v klidu, tak tahle doba je skoro pravým opakem toho všeho,“ obává se.

Jeho dva bratři – Kryštof a David, kteří s ním tvoří sourozenecké hudební trio od sedmdesátých let, tyto pocity sdílejí. „Byl takový slogan, že v devadesátých letech Things Can Only Get Better, to byl refrén nějaké písničky, takovou by už asi dneska nikdo nenapsal,“ míní David.

Reagují na změny vyvolané válkou, covidem i lány řepky. „Režimy metastázovaly, takže doufejme, že se to podaří časem vyléčit,“ podotýká Kryštof Eben k politické situaci v Evropě. „Musíme být rádi za každý den, který odžijeme v klidu,“ dodává Marek Eben k výhledu do budoucnosti.

Ponorka nehrozí

Album, jehož přebal má podobu křížovky, obsahuje třináct nových skladeb. Autorem hudby a textu je u všech Marek Eben, výjimkou je instrumentální Clafoutis složená Davidem Ebenem. Sourozenecké trio doplňují ještě kytarista Pavel Skála, hráč na bicí a perkuse Jiří Zelenka a Jaromír Honzák, který hraje na kontrabas i basovou kytaru.

„Někdo má větší cit pro rytmickou složku, někdo pro tu harmonickou, někdo posuzuje text. Že bychom někdy se na něčem neshodli tak, že by se řeklo: ‚Tři proti třem, tak co budeme dělat?‘ To ne,“ říká o domluvě v kapele Marek Eben.

Případné ponorce zamezuje počet koncertů, Bratři Ebenové jich málokdy odehrají více než čtyři za měsíc. Vystoupení s novým albem Co my víme mají naplánované až do prosince příštího roku. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

Při procesu s nacisty byl důkazem i film. Archivy hledali dva američtí bratři

Nový film Norimberk s Russellem Crowem v kinech obrací opět pozornost k norimberskému procesu. Médium filmu souvisí s ostře sledovaným soudem ale i jinak – záběry promítané v soudní síni posloužily tehdy jako důkaz. Část z nich na zpravodajské misi v poválečné Evropě nasbírali bratři z hollywoodské rodiny.
před 22 hhodinami

„Vážený soudruhu prezidente.“ Historik zkoumá příběhy skrz normalizační dopisy Hradu

V průběhu normalizace registrovalo oddělení stížností prezidentovy kanceláře stovky tisíc dopisů. Nejvíc jich bylo doručeno prezidentovi Ludvíku Svobodovi v roce 1969. Dopisy odrážejí běžné problémy společnosti, jako jsou bydlení, sociální zabezpečení, cestování do zahraničí a školství. Ve své knize „Vážený soudruhu prezidente“ nabízí historik Ústavu pro soudobé dějiny AV ČR Tomáš Vilímek desítky příběhů odhalujících jak úsměvné, tak tragické stránky života za normalizace.
včera v 06:30

Czech Press Photo vyhrála fotografie horníka z dolu OKD

Nejlepší fotografií 31. ročníku Czech Press Photo byl vyhlášen snímek ze série s názvem „Práce horníků na dole ČSM – Sever (OKD)“ Lukáše Kaboně z Deníku. Uspěl v konkurenci téměř 300 fotografek a fotografů, kteří do soutěže zaslali 5250 fotografií. „Zavírání dolů v České republice představuje uzavření významné etapy průmyslové historie a proměnu vztahu společnosti k životnímu prostředí. Těžba uhlí po desetiletí formovala krajinu i životy lidí, často s negativními dopady přesahujícími hranice Moravskoslezského kraje. Uzavření posledního černouhelného dolu ve Stonavě je symbolickou tečkou za érou hlubinné těžby na Ostravsku. Fotografovi Lukáši Kaboňovi se podařilo tento přelomový okamžik zachytit s věcnou přesností a silnou výpovědní hodnotou,“ uvedla porota. Ceny se letos udělovaly v devíti kategoriích. Oceněné fotografie budou k vidění v Nové budově Národního muzea od 11. května do 30. listopadu 2026.
20. 1. 2026

Archeologové v Itálii objevili ztracenou Vitruviovu baziliku

Archeologové v Itálii našli pozůstatky více než dva tisíce let staré veřejné budovy, jejíž návrh připisují starověkému římskému architektovi Vitruviovi, známému jako otec architektury. Pozůstatky starověké baziliky našli archeologové v centrálním italském městě Fano severovýchodně od Říma.
20. 1. 2026
Načítání...