V současnosti se lidé nedefinují téměř ničím než majetkem a věcmi, míní americká umělkyně Taryn Simon. Proto na jejích fotografiích nefigurují tváře, ale objekty nebo situace. Jedna z nejvýraznějších postav americké scény přenesla svůj znepokojivě pravdivý svět do Galerie Rudolfinum. Skrze výstavu lidem až do 10. července předestírá to, co obvykle nechtějí vidět, čemu se brání a před čím unikají.
Většinou si jich lidé nevšímají: ptáků ve filmech s Jamesem Bondem, zboží pašovaného skrz Kennedyho letiště nebo utajovaných základen náboženských, administrativních nebo vojenských institucí. Simon vytváří propracované rejstříky věcí, které jsou skryté nebo nám na první pohled unikají.
„Simon má zvláštní schopnost naplnit základní věci jako list papíru nebo komára významem, učinit je fatálními nebo strašidelnými a často vyvolává atmosféru mccarthismu nebo studené války. Vláda, bezpečnost, věda a zábavní instituce, které zkoumala v Americkém indexu, znají takové techniky velmi dobře, jelikož všechny mají zájem na zakrývání svých operací a jsou bohatými zdroji pro tvorbu mýtů a mnohočetných pravd,“ prozradil kurátor Michal Nanoru.
Co projde letištním skenem?
Svérázná umělkyně třeba ukazuje, jak ovlivnit lidské vnímání už jen tak banální věcí jako způsobem řazení obrázků do kalatolgů. Věnuje se největší americké sbírce obrázků, která čítá přes milion položek, a které se až do 90. let běžně půjčovaly jako knížky v knihovně. Autorka je sestavila do kolážovitých uskupení dle toho, jak byly sestavené do složek. Pro kurátora a zřejmě i pro ni je někdejší budování sbírky důkazem toho, jak se konstruuje realita pomocí obrazů.
Cyklus Kontraband někdejší studentku environmentálních věd na pět dní uzemnil na newyorském Kennedyho letišti, kde fotografovala věci zabavené cestujícím. „Pořídila 1075 snímků a vytvořila katalog globálních tužeb a standardů, co je globálně akceptovatelné, a co ne,“ dodal kurátor. Na snímcích jsou často věci důležité pro různé menšiny nebo prostředky, které jsou jinde ve světě legální, ale v USA ne.
