Nechte všech podružností, vyberte úspory a dejte sobě a hlavně svým blízkým zcela výjimečný adventní (zaměň libovolně za vánoční nebo novoroční) dárek. Odjeďte urychleně do Vídně, protože nabídka výstav, kterou letos koncem roku Vídeň přináší, je neuvěřitelná a v našich podmínkách, jak samozřejmě s tichým skřípěním zubů všichni víme, nemyslitelná. O řadě z nich se již, zejména v elektronických médiích, něco psalo, ale soubornou nabídku provedeme právě teď my. Pozor však – jestli si chcete autory opravdu užít, zůstaňte ve Vídni více dní, jinak si to všechno pokazíte, protože ve všech případech je dobré se do vystavovaných témat náležitě ponořit.
Máme-li začít tím asi všeobecně nejstravitelnějším, pak to bude velkoryse předložený kreslíř a projektant Michelangelo. Na výstavě nazvané Výkresy genia jej Albertina prezentuje v zšeřelých sálech v dokonalém osvětlení, s celou řadou zadních projekcí jako ohromujícího autora skic, kreseb, projektů, náčrtů, vizí, kompozic. Vidíme zde však také některé vybrané reliéfy, studie soch a fresek, ponoříme se do opravdového pracovního zázemí a nahlédneme i do nejintimnějšího soukromí.
Dnes už takřka samozřejmý a ve Vídni do dokonalosti dovedený kompilát zapůjčených děl (pozor, od třiceti institucí) s rozsáhlými vlastními sbírkovými exponáty prezentuje Albertina v trošku žhavé atmosféře nevyvětratelných prostor (přes veškerou snahu), doplňuje jej také výběrem příbuzných děl řady autorových kolegů i vrstevníků. Dojem i účel však opravdu potvrzuje kurátorův záměr – připomenout, že pro Michelangela byla kresba, i když vznikající v jakékoliv vazbě na finální dílo, stejně hodnotný produkt jako pozdější konečná realizace.
V přízemních a navazujících prostorách stejné instituce většinu z nás překvapí další obrovská výstava (rozsahem i významem) děl Pabla Picassa na téma Mír a svoboda. Christof Grunenberg, kurátor výstavy, vyjadřuje radost z toho, že může na více než dvou stovkách děl představit Picassa bojujícího, revolučního, komentujícího… O tom, že občanská válka byla pro Picassa katalyzátorem, který nastartoval jeho rozsáhlou politickou tvorbu, víme. Je nám známo i to, že Picasso byl od roku 1944 až do své smrti členem Komunistické strany Francie. Nikdy jsme však neviděli takhle rozsáhlou a uspořádanou přehlídku plakátů, fotografií, karikatur, komiksů, nejrůznějších litografií, obrazů, kreseb i objektů (až po procítěné portréty Stalina).
Zahlcující množství a doslova přeplněné sály nenechají vydechnout a vnucují myšlenku, jak to vlastně bylo u nás s oněmi koryfeji kultury v těch přiboudlých letech totality. Jak to, že tato díla, jednoznačně politicky i umělecky ladící a využitelná, jsme v těchto souvislostech a rozsahu nikdy nespatřili? Jak to, že jsme byli nuceni zírat na tupá díla sovětských uměleckých trdel? Bylo to pro nepřijatelnost formy, otevřenost sdělení, finanční náročnost? Je to pro Čechy spíše výstava „pozdě, ale přece“, kterou nutně schlamstneme jako chybějící koření v dějinách světového moderního levicového umění.
Poslední tři výstavní podlaží Albertiny zaujala opravdová aktuální světová jednička – jihoafrický malíř, grafik, ilustrátor a animátor William Kentridge. Na tuto výstavu s názvem Pět témat, balancující na hraně silného sociálního umění a využívající nejmodernějších instalačních postupů, si budete muset nechat opravdu více času. Přináší díla ve všech autorem používaných médiích (obraz, kresba, modely, knihy, sochy…), ale její dominantní součástí jsou ve velkých sálech na obří plátna promítaná animovaná díla, která vás strhnou a naplní několik hodin Vašeho času. Odměnou je však naprosto špičkový emotivní zážitek a konzumace světové špičky v nabízeném oboru. Více než šedesát děl z posledních třiceti let tvorby zapůjčila newyorská MoMA a Norton Museum z West Palm Beach na Floridě.
Pokračování recenzní pozvánky na vídeňské výstavy si budete moci přečíst v neděli.
- Pablo Picasso / Ateliér (1955) autor: Tate Collection, zdroj: Albertina Wien http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/22/2151/215030.jpg
- William Kentridge / Autoportrét (1998) autor: Sbírka Brendy Potter a Michaela Sandlera, zdroj: Albertina Wien http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/22/2151/215027.jpg
