Nemocnice na kraji města stojí už 30 let

Praha - První listopadovou středu uplynulo třicet let od premiéry prvního dílu seriálu Nemocnice na kraji města. V současnosti uvádí Česká televize na svých obrazovkách už jeho čtvrtou řadu. Některé postavy se v nejnovější sérii objevují poprvé, s jinými se diváci setkávají celých třicet let. K nim patří i lékařky Alžběta Čeňková (Eliška Balzerová) a Dana Králová (Jana Štěpánková).

„Vzpomínám na ně s nostalgií a slzou v oku,“ říká o nemocničních začátcích Jana Štěpánková. Obě herečky se shodují, že za třicet let jim jejich role přirostly k tělu. Smějí se, že dokonce je jako doktorky začalo vnímat i odborné okolí - každá z nich dostala pozvánku na lékařský kongres nebo přednášku.

„Dodneška umím chirurgický uzel,“ neztratila by se v nemocnici Eliška Balzerová. Příprava herců na role lékařů byla podle jejích slov velmi pečlivá. Jezdili na „stáže“ do nemocnice v Mostě.

„Pan režisér Dudek si nejprve myslel, že natočí ruce chirurgů při práci a pak naše obličeje. Zjistil ale velmi brzy, že to nejde, že lidé, kteří dělají nějakou práci s velkým zaujetím, se tváří úplně jinak, než kdyby nad nějakou ránou jen rokovali. Takže jsme museli - na maketách - opravdu sami šít a řezat,“ vzpomíná Balzerová.

Čtyři řady za třicet let

Dvacetidílná Nemocnice na kraji města byla 24. seriálem Československé televize a devátým z pera Jaroslava Dietla. Natáčení první třináctidílné série začalo v roce 1976 s Karlem Högerem v roli primáře Sovy. Höger však půl roku po začátku natáčení zemřel, a tak byl narychlo vybrán slovenský herec Ladislav Chudík.

„Dostala jsem k přečtení všech 13 dílů. Četla jsem je jako detektivku. A pak jsem zavolala Dietlovi - čímž jsem ho, myslím, docela naštvala - že nikdy už nic lepšího nenapíše.“

/Jana Štěpánková o první řadě Nemocnice/

Premiéra první série se začala vysílat 5. listopadu 1978. Jelikož se u diváků setkala se zcela mimořádným ohlasem, následovalo ji roku 1981 dalších sedm dílů druhé série.

Iniciátorem pokračování Nemocnice na kraji města po dvaceti letech byl Borek Severa ze společnosti MediaConsulting. Natáčení si vyžádalo souhlas hlavních třinácti protagonistů a Magdaleny Dietlové, dědičky práv na seriálové postavy Jaroslava Dietla. Třetí řada byla dosud nejsledovanějším původním českým seriálem. Na přelomu let 2003 a 2004 ho podle údajů ČT sledovalo v průměru téměř 38,6 procenta dospělých diváků.

Čtvrtá řada populárního seriálu vstoupila na obrazovky České televize koncem září 2008. Autorkou série s podtitulem Nové osudy je Lucie Konášová, režie se ujal Viktor Polesný.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

ŽivěV Praze se koná konference k poctě laureátky Ceny Václava Havla

V Praze se ve středu koná čtrnáctá mezinárodní konference k poctě laureáta Ceny Václava Havla za lidská práva. Laureátkou za rok 2026 je íránská právnička Nasrín Sotudíová. Ta zastupovala aktivisty, novináře, příslušníky menšin i děti ohrožené trestem smrti a zároveň se zasazovala o zrušení povinného nošení hidžábu či trestu smrti. Sotudíová byla opakovaně zatčena a strávila roky ve vězení. Konference, jejímž tématem je Váha slova, nabídne právě příběhy laureátů, kteří byli vězněni, stejně jako příspěvky fundovaných odborníků. Vedle Sotudíové se akce zúčastní například ruský učitel a autor dokumentu Pan Nikdo proti Putinovi Pavel Talankin nebo běloruská opoziční politička Maryja Kalesnikavová.
před 3 hhodinami

Nedokončené stavby dokládají „opuštěnou“ budoucnost

Nedokončené nebo opuštěné stavby nejsou jen připomínkou minulosti. Mohou ukazovat také budoucnost, která se nikdy neuskutečnila. Právě na takzvanou „opuštěnou budoucnost“ se zaměřuje nová výstava v Galerii Hraničář v Ústí nad Labem.
před 9 hhodinami

Estonští herci varují před změnami GDPR, podle nich nahrávají AI

Estonský svaz herců se obává, že navrhované změny unijního obecného nařízení o ochraně osobních údajů (GDPR) by umělé inteligenci usnadnily využívání hlasů a podoby herců. Šéf Estonského svazu herců Reimo Sagor uvedl, že navrhované změny by výrazně oslabily ochranu osobních údajů a otevřely cestu k nekontrolovanému trénování umělé inteligence na hereckých výkonech.
včera v 16:04‌‌

O literatuře se bavit nechtěl, vzpomíná na Seiferta vnučka. Básníka připomene dokument

Byl národním umělcem i jedním z prvních signatářů Charty 77 a zůstává jediným českým držitelem Nobelovy ceny za literaturu. Od narození Jaroslava Seiferta uplynulo 23. září sto dvacet pět let. V lednu příštího roku se do kin dostane první celovečerní dokument o tomto básníkovi. Snímek s názvem Jaroslav Seifert v rytmu bezčasí už zveřejnil upoutávku.
včeraAktualizovánovčera v 15:28‌‌

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.