Největší výstava Joana Miróa v Londýně za půlstoletí

Londýn - Pět ohromných triptychů Joana Miróa poprvé společně představuje výstava tohoto katalánského malíře, která dnes začíná v londýnské galerii Tate Modern. Výstava je Miróovou největší retrospektivou v Londýně za téměř padesát let. Zahrnuje na 150 pláten, kreseb a plastik. Vrcholem výstavy je pět obřích triptychů, které se poprvé sešly na jednom místě díky zápůjčkám z barcelonské galerie Fundació Joan Miró, z pařížského střediska Georgese Pompidoua a ze soukromé sbírky.

Triptychy jsou instalovány po dvou ve speciálně vytvořených osmibokých prostorách, poslední triptych výstavu uzavírá v samostatné místnosti. Pocházejí z let 1961 až 1974. První - Modrá I, II, III - namaloval Miró, když mu bylo skoro sedmdesát, a poslední, když překročil osmdesátku.

Zatímco první dva jsou v jasně pastelových barvách, další dva mají bílé pozadí a poslední triptych nazvaný Ohňostroj tvoří bílá plátna, po nichž Miró rozstříkl černou barvu. „Triptychy radikálně mění zažité představy o tom, jaký druh umění Miró vytvářel,“ uvedl jeden z kurátorů výstavy Marko Daniel.

Joan Miró (1893-1983) patří k největším výtvarným umělcům 20. století, vycházel ze surrealismu a je považován za předchůdce abstraktního expresionismu. Triptychy odrážejí jeho zájem o dílo představitelů tohoto hnutí v Americe, jako byli Jackson Pollock a Mark Rothko. „Jsou úžasnou odpovědí na díla současných amerických umělců,“ domnívá se Daniel.

Výstava ale chronologicky mapuje celé Miróovo dílo od figurativních začátků a plátna inspirovaná surrealismem předznamenávající jeho typický styl, který z něj podle kurátorů udělal hrdinu poválečné abstrakce. Organizátoři výstavy také zdůrazňují, že jeho obrazy odrážejí i neklidné politické časy - během občanské války ve Španělsku i atmosféru protestu konce 60. let. Do stejné kategorie řadí i sérii Spálená plátna z roku 1973, která rozřezával a zapaloval. 

Výstava nazvaná podle jedné jeho plastiky Joan Miró: The Ladder of Escape (Žebřík úniku) potrvá do 11. září. V říjnu se přestěhuje do Barcelony a v květnu 2012 do Národní galerie ve Washingtonu.

  • Retrospektiva Joana Miróa v Tate Modern autor: Stanislav Mundil, zdroj: ČTK http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/25/2470/246912.jpg
  • Retrospektiva Joana Miróa v Tate Modern zdroj: Tate Modern http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/25/2470/246907.jpg
  • Retrospektiva Joana Miróa v Tate Modern autor: Stanislav Mundil, zdroj: ČTK http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/25/2470/246914.jpg
  • Retrospektiva Joana Miróa v Tate Modern autor: Stanislav Mundil, zdroj: ČTK http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/25/2470/246917.jpg
  • Retrospektiva Joana Miróa v Tate Modern autor: Stanislav Mundil, zdroj: ČTK http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/25/2470/246908.jpg
  • Retrospektiva Joana Miróa v Tate Modern autor: Stanislav Mundil, zdroj: ČTK http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/25/2470/246920.jpg

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

Jihočeské divadlo je první veřejnou kulturní institucí v Česku

Jihočeské divadlo se jako první scéna v zemi stalo takzvanou veřejnou kulturní institucí. Ta oproti příspěvkové organizaci umožňuje víceleté plánování i financování z více zdrojů. Právě divadla často argumentují tím, že obsluhují diváky celého kraje, proto by se na jejich financování nemělo podílet jen město, v němž sídlí.
před 22 mminutami

Nejvíc nominací na Českého lva má Franz, dvojí šanci na cenu mají Trojan i Geislerová

Patnáct nominací na cenu Český lev za rok 2025 získal snímek Franz, který polská režisérka Agnieszka Hollandová natočila v české koprodukci o spisovateli Franzi Kafkovi. S třinácti nominacemi následuje drama Sbormistr, o další dvě méně obdržel snímek Karavan. V hereckých kategoriích mají po dvou nominacích Anna Geislerová, Elizaveta Maximová a Ivan Trojan. Vítězové budou oznámeni 14. března v přímém přenosu České televize.
11:04Aktualizovánopřed 3 hhodinami

Evropským filmem roku je Citová hodnota

Cenu Evropské filmové akademie pro nejlepší film získal snímek Citová hodnota dánsko-norského režiséra Joachima Triera. Film vyhrál také ceny za režii a scénář, Stellan Skarsgard a Renate Reinsveová převzali ceny za nejlepší herecké výkony. Výsledky byly oznámeny během slavnostního večera v Berlíně.
17. 1. 2026Aktualizováno17. 1. 2026

Australský festival nechtěl autorku s palestinskými kořeny, desítky dalších také odřekly

V Austrálii museli zrušit literární festival poté, co účast na něm odvolalo více než sto osmdesát hostů včetně bývalé novozélandské premiérky nebo nositele Pulitzerovy ceny. Vyjádřili tak solidaritu s australskou spisovatelkou s palestinskými kořeny Randou Abdel-Fattahovou, které pořadatelé zrušili pozvánku v návaznosti na útok na Bondi Beach. Festival se autorce nakonec omluvil.
16. 1. 2026
Načítání...