Divadlo Radka Brzobohatého oslovilo pět zralých a typově odlišných hereček a připravilo s nimi květnovou novinku Zlatý časy, která vás přenese do New Yorku osmdesátých let. Parta lehkých dam seniorského věku má svá pevná pravidla. I v nové době usilovně buduje firmu na osvědčených základech. Nad vodou ji drží klienti, s nimiž se znají od mládí.
Zábavná sebeironie je hlavním vyjadřovacím prostředkem výpravné a odpočinkové inscenace plné ženských špílců. Porady babského spolku stručně rámují příjemné evergreeny, kterých by mohlo být klidně víc. V první půlce hudba podporuje i jednoduchou choreografii. Rozverné milovnice tančí v červeném světle vzpomínek na někdejší salón, v němž se seznámily. Diváci reagují spontánně, tak proč toho nevyužít.
Scéně patří celý horizont. Dekorace zahrnuje parkové lavičky, keře, odpadkový koš, pouliční lucerny, závěsné panely s fragmenty stromů a „city obrazy“ s motivy mostu a výškových budov. Zemi pokrývá umělý trávník, což plochu jeviště sceluje. Scénografie a kostýmní výprava Josefa Jelínka posouvá image hrdinek do třicátých let (koketní kloboučky s přízdobou) a k varietním flitrům (topy, sukně). Barevné kabelky, bižuterie jedna přes druhou, síťované punčochy… o nejstarším řemesle nemůže být pochyb.
„Každá z nich se laskavě, s humorem a noblesou, vyrovnává s přibývajícími léty i novou agresivnější dobou,“ vystihují tvůrci v programu ke hře, jejíž autorkou je úspěšná americká dramatička Paula Vogel (1951). Držitelka Obie Award (The Baltimore Waltz, 1992), nositelka Pulitzerovy ceny (How I Learned to Drive, 1998) a American Academy of Arts and Letters Award (2004) osudy pětice nevěstek zpracovala s nadsázkou a sarkastickým humorem. V textu nechybí ani lehce dojemná místa.
Marketing erotického podnikání protagonistky sice vnímají jako výzvu, ale ve skutečnosti nevědí, co si s ní počít. Dostavuje se únava, deziluze a konkurence v podobě silikonových mladic v punkových ohozech. Mae (Valérie Zawadská), Edna (Světlana Nálepková), Vera (Hana Sršňová), Uršula (Dagmar Čárová) a Lilian (Pavlína Mourková) svůj rajón urputně hájí, ovšem s poctivě odpracovanými honoráři sotva vystačí. „Děti jsou pěkný hajzlové, ještě že je nemáme,“ glosuje cynicky Edna.
Předpremiérové publikum ocenilo ironii v hlase a stařecké gagy Lilian Pavlíny Mourkové, stejně jako vitalitu a mateřskou autoritu mamá Mae Valérie Zawadské. Lstivá podnikatelka Uršula Dagmar Čárové kontrastuje s empatií Very Hany Sršňové. V tomto ohledu je typologie postav pestrým menu, z něhož si může vybrat každý. Režisér Roman Štolpa bezprostředně cizeluje momentky vášnivých dialogů, aniž by potlačil přirozený naturel aktérek. Situace oživují rekvizity (pojízdná nákupní taška, krabičky se svačinou, házení šipek) a rituály (odevzdávka výdělků, přípitky malými frťany, slunění v brýlích).
Největšího ohlasu se dočká forbína temperamentních nadávek, směřujících přes hlediště až k neznámé profesní konkurenci vzadu. „Tyhlety mladý amatérský prostitutky, ty nemají žádnou kinderstube,“ rozčiluje se Mae. Jelikož kšefty už nejsou, co bývaly, část pracovní doby „holky“ probendí na slunci v parku. Rytmus hry překvapivě nabírá na intenzitě po přestávce, v souvislosti s náhlými odchody jednotlivých figur ze světa. „Chtěla bych odejít stejně jako Lilian, v plný síle, při výkonu povolání,“ zasní se Vera a rozhodně ví, o čem mluví.
Komedii Zlatý časy - v překladu Jana Klapky - Divadlo Radka Brzobohatého v nejbližších reprízách uvádí 27. května a 10. června, vždy od 19:00.
