Česko-francouzsko-slovenský snímek Moje slunce Mad se pokusí o Oscara. O nominaci Americké filmové akademie v kategorii animovaných filmů usilují producenti z českého Negativu a zahraniční distributor na základě ohlasů ve světě. Oslovit dovedl snímek festivalové poroty v Mexiku i Francii. Novinka režisérky Michaely Pavlátové vypráví příběh Češky provdané do Afghánistánu. Od 21. října Moje slunce Mad promítají české biografy.
Česko už svého zástupce v letošním oscarovém klání má. Česká filmová a televizní akademie (ČFTA) věří, že u amerických akademiků zaboduje životopisné drama Zátopek. Kandidáta české kinematografie pro kategorii nejlepší mezinárodní film vybírá ČFTA z titulů, které přihlásí producenti. Moje slunce Mad se o tuto nominaci neucházelo.
Společnost Negativ s animovanou tvorbu uspěla v roce 2012 na takzvaných evropských Oscarech, tedy Evropské filmové ceně. Tu v kategorii animovaných snímků obdržel původně komiksový příběh nádražáka ze Sudet podle předlohy Jaroslava Rudiše Alois Nebel.
Hlásí se česká animace
Pro nominaci na „pravého“ Oscara je potřeba představit uchazeče v americké distribuci. Na povinné předoscarové uvedení ve Spojených státech vynaloží producenti finance, které Moje slunce Mad získalo spolu s hlavní cenou na festivalu v mexické Guadalajaře. Zahraniční kampaň má zároveň posloužit propagaci české animace ve světě.
„Moje slunce Mad se svým zpracováním vyrovná světově úspěšným animovaným filmům, dokládají to úspěchy snímku na těch nejzásadnějších mezinárodních festivalech. I proto by byl důstojným soupeřem v klání o ceny Americké filmové akademie v kategorii animace,“ nepochybuje ředitelka Českého filmového centra Markéta Šantrochová.
Zmiňuje, že pozornost k české animované tvorbě navíc nedávno přitáhla krátkometrážní Dcera. Snímek studentky FAMU Darii Kashcheevy získal studentského Oscara a na „velkého“ Oscara byl nominován. Moje slunce Mad zase coby majoritně český film po mnoha letech uspělo na prestižním festivalu animované kinematografie v Annecy.
Napomoci by úspěchu novinky s exotickým příběhem u Oscara mohl také aktuální zájem o dění v Afghánistánu. „Režisérka Michaela Pavlátová ve snímku zachytila nadčasové téma a místo, které nyní bedlivě sleduje celý svět,“ souhlasí Šantrochová.
Pavlátová už má na kontě jednu oscarovou nominaci – v krátkometrážní kategorii za studentskou animovanou grotesku Řeči, řeči, řeči (přehrajte si ji v iVysílání). V současnosti vede na FAMU katedru animace, kde studuje už zmíněná oceněná Kashcheeva.
Morální podpora pro tvůrce z Afghánistánu
Film Moje Slunce Mad vychází z knihy novinářky Petry Procházkové, jejíž manžel pochází taktéž z Afghánistánu. Do filmového scénáře literární příběh převedl Ivan Arsenjev. Vypráví o Češce Heleně, která se provdá do Kábulu. Tam jí do cesty vstoupí citlivý chlapec Mad z dalekých hor.
Film má vedle českého dabingu také mezinárodní jazykovou verzi, která míchá češtinu, angličtinu a darí – jazyk, jímž se mluví na území Afghánistánu. „Doufáme, že lidi, kteří tam s námi pracovali, za to nemají nějaký postih. Zatím máme zprávy, že jsou v pořádku. Máme s Petrou plán, že se tam vypravíme a film promítneme, snad to bude dříve než za dvacet let,“ přeje si režisérka.
Sama se ale do Afghánistánu během přípravy a natáčení filmu vypravit nemohla. Pro afghánské spolupracovníky je podle jejích slov důležité, že se snímek nyní promítá, projekce na Západě působí jako morální podpora pro tvůrce uzavřené v Kábulu.
Moje slunce Mad, stejně jako český oscarový kandidát Zátopek, vznikly v koprodukci České televize.
