Nejen pro fajnový lidi. Struny podzimu vedou k nezařaditelné Lauře Mvula i Jiřímu Suchému

Nahrávám video

Deset koncertů od klasiky až po hip hop nabízí program letošních Strun podzimu. Třiadvacátý ročník hudebního festivalu zve do Prahy na multižánrový repertoár od 15. října do 15. listopadu. „Struny podzimu přivážejí umělce, které jiné festivaly nepřivezou, protože jsou nezařaditelní,“ říká prezident přehlídky Marek Vrabec. Konkrétní hosty představil v rozhovoru.

Kdo festival zahájí?
Festival zahájí velmi charismatická britská umělkyně Laura Mvula, která vystoupí v Praze vůbec poprvé. Proslavila se tím, že se luxusně pohybuje jak ve světě klasické hudby, tak ve světě popu. A právě tuto úžasnou směs představí, vystoupí s Filharmonií Brno a také s jazzovou skupinou, kterou jsme pro tento účel sestavili.  

Pro Struny podzimu je charakteristické, že přiváží umělce, které jiné festivaly nepřivezou, právě proto, že jsou nezařaditelní nebo se současně pohybují v různých hudebních žánrech. To je i případ Laury Mvuly. Je výrazně ovlivněna R&B a soulem, ale vystupovala i s Londýnským symfonickým orchestrem. 

O jaké koncerty letošního ročníku je největší zájem?
Vyprodaný už je recitál Jiřího Suchého, což bude zřejmě velmi památný koncert. Inspirovali jsme se slavným televizním Recitalem 64 v režii Jána Roháče a jeho černobílou, šachovnicovou estetikou. Uvedeme Jiřího Suchého v Rudolfinu, v duchu motta Jiřího Šlitra: „Musíme si jednou zahrát v Rudolfinu. Tam bejvá vždycky slušně naladěný piano, a potom, to je to hlavní, tam choděj fajnový lidi.“ Vyprodán je také koncert Freda Hersche, aristokrata jazzového klavíru.

Na jaké všechny hudebníky a kam mohou návštěvníci Strun podzimu zajít?
Na závěrečném koncertě v Lucerně vystoupí legendy hip hopu De La Soul. Podíváme se také do nového sálu DOX+, kde provedeme dílo Michaela Gordona, soudobého newyorského skladatele, který osobně uvede své zásadní opusy. Kousek dál v La Fabrice vystoupí smyčcové kvarteto Jack Quartet a provede kompletní Xenakisův smyčcový kvartet, což je sama o sobě neslýchaná událost, protože Xenakisovo dílo je prostě pozoruhodné. 

Program doplňují dva doprovodné minifestivaly: Struny ve filmu a Týden americké hudby.
Struny ve filmu zahrnují hudební filmy, dokumenty a archivy České televize. Představujeme hudbu umělců, kteří jsou nějakým způsobem spřízněni s festivalem, a optikou hudby nahlížíme i filmovou tvorbu. Uvedeme třeba dokumenty o Milesi Davisovi nebo Jiřím Bártovi, který letos také zahraje bachovský recitál. Z archivů ČT promítneme zmíněný Recital 64 Jiřího Suchého nebo dokument o Zdeňku Liškovi. Večery patří celovečerním filmům jako Marketa Lazarová a dalším snímkům s hudbou významných skladatelů, kteří se na festivalu objevili. 

Proč jste si pro druhý doprovodný program zvolili zrovna americkou hudbu?
Tento program věnujeme třicátému výročí svobody, a protože amerického ducha hudby považujeme za velmi svobodného, vzdáváme hold zakladatelům současné americké hudby. Od Johna Cage přes Stevea Reicha a Philipa Glasse až po premiéry současných skladeb.

Textový přepis rozhovoru byl redakčně upraven. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

Muse na desátém albu zachytili signál z vesmíru

Anglická skupina Muse vydává desáté album. Kapela ve své hudbě dlouhodobě čerpá ze sci-fi motivů, její tvorba bývá řazena do žánru vesmírného rocku. Na nové desce The Wow! Signal odkazuje k mimozemským civilizacím.
před 21 hhodinami

VideoAbych psal, musím být rozzlobený, říká punker Wattie Buchan

Skotští punkeři The Exploited vydali poslední album před více než dvaceti lety. „Důvodů je mnoho. Prošel jsem si depresí. Abych mohl psát punkovou hudbu, musím být rozzlobený. Přitom jsem už dlouho šťastný,“ vysvětlil frontman kapely Wattie Buchan. Rozhovor České televizi poskytl při vystoupení na festivalu Mighty Sounds v Táboře.
29. 6. 2026

VideoOdbourává stres a uklidňuje. Projekt chce ke čtení přitáhnout více Čechů

Čtení považuje za prospěšné přes 80 procent populace, zároveň však téměř třetina dospělých nezvládne ani jeden titul za rok. V průzkumu to zjistila iniciativa Čteme za nároďák. Její strůjci chtějí k literatuře – kvůli jejím přínosům – přivést víc lidí. I krátká chvíle s knihou podle nich odbourává stres a stimuluje pozornost. Vědci si všimli, že děti chtějí číst o svých konkrétních zálibách, při výběru knihy je proto důležité zjistit, co je vlastně baví. Děti-čtenáři pak bývají podle výzkumů v budoucnu úspěšnější i spokojenější. Benefity pokračují v dospělosti, četba podporuje empatii, uklidňuje a zlepšuje koncentraci. Odborníci doporučují začít třeba stránkou denně, dospělí si mohou zdravý návyk vybudovat právě během čtení se svými dětmi.
29. 6. 2026

Varšavská výstava představuje surrealismus jako politickou zbraň proti fašismu

Nová výstava ve Varšavském muzeu moderního umění představuje surrealismus nikoli jako snovou fantazii, ale jako politicky angažované hnutí, které vzniklo v přímém protikladu k fašismu, nacionalismu a kolonialismu. Výstava potrvá od 26. června do 10. ledna 2027.
28. 6. 2026

Janssonová zůstala především autorkou mumínků

Od úmrtí finské spisovatelky a kreslířky Tove Janssonové uplynulo 27. června čtvrtstoletí, její dílo však stále žije a s velkou určitostí i bude žít – v příbězích o mumíncích totiž přivedla na svět postavy, jež od svého zrodu nepřestávají oslovovat stále nové generace čtenářů.
27. 6. 2026

O Vánocích se na ČT vrátí David Švehlík jako Krakonoš

Divácky úspěšná pohádka Krakonošovo tajemství bude mít o letošních Vánocích pokračování. Coby vládce hor se opět vrátí David Švehlík. Nový příběh s názvem Krakonoš a básník se v těchto dnech natáčí ve studiích na Kavčích horách i v blízkosti Krkonoš. Režie se i tentokrát ujal Peter Bebjak.
26. 6. 2026

VideoV nové opeře bojuje o přežití lidstva i Horst Fuchs

Největší ostravský park a také tenisové kurty se staly místem pro premiéru nové opery. Dystopické sci-fi dílo Bílá smrt napsal slovenský hudební skladatel Miroslav Tóth a poprvé ho uvedl na festivalu Dny nové opery Ostrava. Odehrává se v době, kdy lidstvo bojuje o přežití poté, co se Země vychýlila ze své osy. V současném operním kusu vystupuje mimo jiné pomyslný král teleshoppingu Horst Fuchs.
26. 6. 2026

Betonová zeď se mění v galerii street artu pod širým nebem

V ulici Vlastina v Praze aktuálně vzniká umělecké dílo s názvem Mural Ruzyně, které promění více než 700 metrů dlouhou betonovou stěnu patřící ministerstvu obrany v galerii současného street artu pod širým nebem. Projekt, na kterém se podílejí tři desítky streetartových umělců z Česka i zahraničí v rámci festivalu Urban Pictus, bude vznikat do 30. června. Výsledné dílo o rozloze přibližně 1800 metrů čtverečních propojí téma „Krása města v pohybu“.
25. 6. 2026

Evropský pohled