Deset koncertů od klasiky až po hip hop nabízí program letošních Strun podzimu. Třiadvacátý ročník hudebního festivalu zve do Prahy na multižánrový repertoár od 15. října do 15. listopadu. „Struny podzimu přivážejí umělce, které jiné festivaly nepřivezou, protože jsou nezařaditelní,“ říká prezident přehlídky Marek Vrabec. Konkrétní hosty představil v rozhovoru.
Nejen pro fajnový lidi. Struny podzimu vedou k nezařaditelné Lauře Mvula i Jiřímu Suchému
Rozhovor s Markem Vrabcem o Strunách podzimu 2019 (zdroj: ČT24)
Kdo festival zahájí?
Festival zahájí velmi charismatická britská umělkyně Laura Mvula, která vystoupí v Praze vůbec poprvé. Proslavila se tím, že se luxusně pohybuje jak ve světě klasické hudby, tak ve světě popu. A právě tuto úžasnou směs představí, vystoupí s Filharmonií Brno a také s jazzovou skupinou, kterou jsme pro tento účel sestavili.
Pro Struny podzimu je charakteristické, že přiváží umělce, které jiné festivaly nepřivezou, právě proto, že jsou nezařaditelní nebo se současně pohybují v různých hudebních žánrech. To je i případ Laury Mvuly. Je výrazně ovlivněna R&B a soulem, ale vystupovala i s Londýnským symfonickým orchestrem.
O jaké koncerty letošního ročníku je největší zájem?
Vyprodaný už je recitál Jiřího Suchého, což bude zřejmě velmi památný koncert. Inspirovali jsme se slavným televizním Recitalem 64 v režii Jána Roháče a jeho černobílou, šachovnicovou estetikou. Uvedeme Jiřího Suchého v Rudolfinu, v duchu motta Jiřího Šlitra: „Musíme si jednou zahrát v Rudolfinu. Tam bejvá vždycky slušně naladěný piano, a potom, to je to hlavní, tam choděj fajnový lidi.“ Vyprodán je také koncert Freda Hersche, aristokrata jazzového klavíru.
Na jaké všechny hudebníky a kam mohou návštěvníci Strun podzimu zajít?
Na závěrečném koncertě v Lucerně vystoupí legendy hip hopu De La Soul. Podíváme se také do nového sálu DOX+, kde provedeme dílo Michaela Gordona, soudobého newyorského skladatele, který osobně uvede své zásadní opusy. Kousek dál v La Fabrice vystoupí smyčcové kvarteto Jack Quartet a provede kompletní Xenakisův smyčcový kvartet, což je sama o sobě neslýchaná událost, protože Xenakisovo dílo je prostě pozoruhodné.
Program doplňují dva doprovodné minifestivaly: Struny ve filmu a Týden americké hudby.
Struny ve filmu zahrnují hudební filmy, dokumenty a archivy České televize. Představujeme hudbu umělců, kteří jsou nějakým způsobem spřízněni s festivalem, a optikou hudby nahlížíme i filmovou tvorbu. Uvedeme třeba dokumenty o Milesi Davisovi nebo Jiřím Bártovi, který letos také zahraje bachovský recitál. Z archivů ČT promítneme zmíněný Recital 64 Jiřího Suchého nebo dokument o Zdeňku Liškovi. Večery patří celovečerním filmům jako Marketa Lazarová a dalším snímkům s hudbou významných skladatelů, kteří se na festivalu objevili.
Proč jste si pro druhý doprovodný program zvolili zrovna americkou hudbu?
Tento program věnujeme třicátému výročí svobody, a protože amerického ducha hudby považujeme za velmi svobodného, vzdáváme hold zakladatelům současné americké hudby. Od Johna Cage přes Stevea Reicha a Philipa Glasse až po premiéry současných skladeb.
Textový přepis rozhovoru byl redakčně upraven.