(Ne)známý mistr: Retrospektiva Jana Kotíka v Národní galerii

Praha - Retrospektivu malíře, grafika, designéra, teoretika a pedagoga Jana Kotíka připravila Národní galerie v Praze. Ačkoliv Kotík patří k nejvýznamnějším poválečným českým malířům, jejichž dílo má své jisté místo ve světovém kontextu, kvůli střídání uměleckých směrů a velmi osobitému projevu není širší veřejnosti příliš znám. Expozice ve Veletržním paláci trvá do 23. března.

Jan Kotík se narodil v roce 1916 v Turnově. Díky svému otci, významnému malíři Pravoslavu Kotíkovi, byl již od dětství svědkem diskusí o umění. Za války byl členem legendární Skupiny 42, což znamenalo postavit se proti vládnoucí ideologii na stranu modernismu a avantgardy.

Mezi politikou a uměním

Zkušenost konfliktu mezi politikou a uměním se v jeho životě několikrát opakovala. Po zákazu vystavování za války následoval stejný zákaz v době stalinismu a znovu po roce 1968. Do roku 1969 žil v Praze, poté se přestěhoval do Západního Berlína.

V roce 1970 byl během pracovního pobytu v tehdejším západním Německu zbaven československého občanství a zůstal v Berlíně. Po roce 1989 se do vlasti pravidelně vracel. Roku 2002 podlehl těžké nemoci a ve věku 87 let zemřel.

Jan Kotík prošel obdobím geometrické abstrakce, v šedesátých letech uplatňoval v malbě kaligrafické znaky. Experimentoval s netradičním formátem obrazu i s konstruktivismem. Vždy aktuálně reagoval na živé umělecké evropské i americké tendence a současně se snažil o osobitý výtvarný rukopis.

Vystavoval na světových výstavách Expo (Paříž 1937, Brusel 1958, Montreal 1967) a také na benátských bienále (1964 a 1976); v roce 1997 pak obdržel v Berlíně cenu Freda Thielera za malbu. Práce Jana Kotíka, které nikdy neztrácely experimentální, hledačský a hravý charakter, se nacházejí v mnoha domácích i zahraničních soukromých a veřejných sbírkách.

Výstava Jan Kotík (1916-2002) ve Veletržním paláci v Praze trvá od 18. října 2013 do 23. března 2014. Další informace hledejte na stránkách Národní galerie.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

K Didoně a Aeneovi přizvali v Národním divadle Indiánskou královnu

Národní divadlo uvádí jednu z nejstarších, dodnes široce hraných a populárních oper. Milostný příběh s tragickým koncem Dido a Aeneas převedl do operní podoby na konci sedmnáctého století anglický komponista Henry Purcell.
před 15 hhodinami

Identita, deformace, mystifikace. Tři výtvarníci rozehrávají v Opavě partii

Tři výtvarníci se vztahem ke Slezsku a zároveň k portrétu a k figuře vystavují v opavském Domě umění. Výstava s názvem Partie představuje díla Ivany Štenclové, Pavla Formana a polského výtvarníka Roberta Kusmirowského.
před 15 hhodinami

UNESCO chce zkontrolovat chrám poškozený boji Thajska a Kambodže

Organizace OSN pro vzdělání, vědu a kulturu (UNESCO) chce vyslat misi, která posoudí škody na starobylém chrámu Preah Vihear způsobené přeshraničním konfliktem mezi Thajskem a Kambodžou. Poslední konflikt mezi oběma zeměmi ukončilo 27. prosince příměří. Obě země si hinduistickou kulturní památku nárokují.
před 17 hhodinami

Při procesu s nacisty byl důkazem i film. Archivy hledali dva američtí bratři

Nový film Norimberk s Russellem Crowem v kinech obrací opět pozornost k norimberskému procesu. Médium filmu souvisí s ostře sledovaným soudem ale i jinak – záběry promítané v soudní síni posloužily tehdy jako důkaz. Část z nich na zpravodajské misi v poválečné Evropě nasbírali bratři z hollywoodské rodiny.
před 20 hhodinami

„Vážený soudruhu prezidente.“ Historik zkoumá příběhy skrz normalizační dopisy Hradu

V průběhu normalizace registrovalo oddělení stížností prezidentovy kanceláře stovky tisíc dopisů. Nejvíc jich bylo doručeno prezidentovi Ludvíku Svobodovi v roce 1969. Dopisy odrážejí běžné problémy společnosti, jako jsou bydlení, sociální zabezpečení, cestování do zahraničí a školství. Ve své knize „Vážený soudruhu prezidente“ nabízí historik Ústavu pro soudobé dějiny AV ČR Tomáš Vilímek desítky příběhů odhalujících jak úsměvné, tak tragické stránky života za normalizace.
včera v 06:30

Czech Press Photo vyhrála fotografie horníka z dolu OKD

Nejlepší fotografií 31. ročníku Czech Press Photo byl vyhlášen snímek ze série s názvem „Práce horníků na dole ČSM – Sever (OKD)“ Lukáše Kaboně z Deníku. Uspěl v konkurenci téměř 300 fotografek a fotografů, kteří do soutěže zaslali 5250 fotografií. „Zavírání dolů v České republice představuje uzavření významné etapy průmyslové historie a proměnu vztahu společnosti k životnímu prostředí. Těžba uhlí po desetiletí formovala krajinu i životy lidí, často s negativními dopady přesahujícími hranice Moravskoslezského kraje. Uzavření posledního černouhelného dolu ve Stonavě je symbolickou tečkou za érou hlubinné těžby na Ostravsku. Fotografovi Lukáši Kaboňovi se podařilo tento přelomový okamžik zachytit s věcnou přesností a silnou výpovědní hodnotou,“ uvedla porota. Ceny se letos udělovaly v devíti kategoriích. Oceněné fotografie budou k vidění v Nové budově Národního muzea od 11. května do 30. listopadu 2026.
20. 1. 2026

Archeologové v Itálii objevili ztracenou Vitruviovu baziliku

Archeologové v Itálii našli pozůstatky více než dva tisíce let staré veřejné budovy, jejíž návrh připisují starověkému římskému architektovi Vitruviovi, známému jako otec architektury. Pozůstatky starověké baziliky našli archeologové v centrálním italském městě Fano severovýchodně od Říma.
20. 1. 2026

Zemřel italský módní návrhář Valentino Garavani, bylo mu 93 let

Italský módní návrhář Valentino Garavani a zakladatel značky Valentino zemřel ve věku 93 let, informovala tisková agentura ANSA. Zesnul v pondělí pokojně ve svém římském sídle obklopen blízkými, oznámila v prohlášení Nadace Valentina Garavaniho a Giancarla Giammettiho, který byl Valentinovým dlouhodobým společníkem a obchodním partnerem.
19. 1. 2026Aktualizováno19. 1. 2026
Načítání...