Štramberk je pověstný už nejen tradiční cukrovinkou štramberské uši, ale i péčí o památky. Stal se totiž Historickým městem roku 2019. Cenu udílenou za nejlepší péči o památky převzala ve čtvrtek v Praze starostka města Andrea Hlávková (za NK). Součástí ocenění je i odměna milion korun určená na další péči o kulturní dědictví.
Nastražte uši: Historickým městem roku 2019 je Štramberk
4 minuty
Historickým městem roku 2019 je Štramberk
Městská památková rezervace Štramberk má na svém území 98 kulturních památek. Podle pořádajícího sdružení se rezervace opravuje dlouhodobě a systematicky. Do opravených dřevěnic se vracejí lidé, čímž se navíc daří zlepšovat demografickou skladbu místa.
V minulých letech byla ve Štramberku obnovena Jaroňkova útulna v areálu hradu Trúba a kostel svatého Jana Nepomuckého. V roce 2019 byly v rámci programu, za který se udílí titul Historické město, obnoveny kulturní památky s finanční podporou ministerstva kultury 2,185 milionu korun.
„Za celou dobu, co se hlásíme do tohoto programu, jsme do památek dali 60 milionů korun, což si myslím, že je úctyhodná částka na město, které má zhruba 3500 obyvatel,“ uvedla k ocenění starostka Hlávková. Jak obec naloží s milionovou odměnou, ještě prý rozmyšleno nemá. „Ale máme na našem území téměř sto památek, takže určitě najdeme ten nejvhodnější objekt, kam je investovat,“ nepochybuje.
- Dominantou a symbolem města je hrad Štramberk s původně gotickou věží Trúba, která byla počátkem 20. století po přestavbě změněna na rozhlednu. Hrad, založený zřejmě počátkem 14. století Benešovci, se zachoval jen z části. Poté, co se v roce 1783 část hradu zřítila, bylo zdivo rozebíráno na stavební materiál. Ve 20. letech minulého století byla v areálu hradu postavena hrázděná Jaroňkova útulna a roubená Hrstkova chata. Celý areál je kulturní památkou.
- Centrem historického města je náměstí s novorenesanční kašnou. V jeho čele stojí barokní kostel svatého Jana Nepomuckého a svatého Bartoloměje. Náměstí obklopují barokní měšťanské domy. Je zde například Muzeum Zdeňka Buriana, Muzeum loutek a panoptikum figurín významných osobností či Jaroňkova galerie.
- Centrum Štramberka, které bylo v roce 1969 vyhlášeno městskou památkovou rezervací, je výjimečné svou zástavbou z 18. a 19. století. K vidění zde jsou mimo jiné původní roubené chalupy ve spleti úzkých klikatých ulic. V jednom z domů je Muzeum Šipka s expozicí na téma prehistorie, geologie, paleontologie, botaniky, historie a etnografie města.
- K dalším významným památkám a dominantám města patří zvonice s dřevěným ochozem a stanovou střechou krytou šindelem, která je pozůstatkem původního gotického kostela sv. Bartoloměje. Kulturní památkou jsou i bývalá jatka a masné krámy se studnou, bývalé bašty a zbytky opevnění, kostel sv. Kateřiny či základní škola.
- Území města bylo osídleno již v době prehistorické, o čemž svědčí nález čelisti neandrtálského dítěte v nedaleké jeskyni Šipka na kopci Kotouč. Kopec patří k nejbohatším paleontologickým nalezištím jurských zkamenělin v Evropě i na světě.
- Nejstarší dochovaná zmínka o vsi je z roku 1211. Město v podhradí založil moravský markrabě Jan Jindřich Lucemburský, který 4. prosince 1359 vydal městu lokační listinu a udělil řadu městských práv. V době pobělohorské se dostal Štramberk do vlastnictví jezuitů, kteří zde mimo jiné dali vybudovat dva kostely, křížovou cestu z Nového Jičína na Kotouč a Boží hrob v jeskyni Čertova díra a obnovili tradici poutí. Za třicetileté války byl hrad i město těžce poškozen.
- Jedním ze symbolů města je také perníková pochoutka štramberské uši. Proslulý pamlsek je jedním z potravinářských produktů, na které má Česká republika v Evropské unii ochrannou známku. Název se podle legendy váže k události roku 1241, kdy Štramberk čelil rabování vojska mongolských Tatarů. Místní obyvatele, kteří se usídlili na hoře Kotouč, zachránila povodeň, jež spláchla nepřátelský tábor v údolí. Po nájezdnících zbyly jen pytle s ušima, která utínali svým odpůrcům.
Cena ministryně pro Nový Bor a Soběslav
Štramberk byl ve finále soutěže již dvakrát. Spolu s ním byly tentokrát nominovány Hradec Králové, Ivančice, Jemnice, Jevíčko, Karlovy Vary, Klatovy, Kolín, Nový Bor, Praha 1, Soběslav, Šternberk, Uherské Hradiště a Žatec.
Ze 14 letošních finalistů a krajských vítězů dostala ještě Cenu ministryně pro místní rozvoj města Nový Bor v Libereckém kraji a Soběslav z Jihočeského kraje. Obdržela odměnu ve výši 100 tisíc korun, stejně jako všichni krajští vítězové.
17 tisíc opravených památek
Soutěž pořádá Sdružení historických sídel Čech, Moravy a Slezska a ministerstva kultury a pro místní rozvoj, která oceňují nejlepší uplatnění dotací z Programu regenerace městských památkových rezervací a zón. V programu se na opravy sdružují peníze státní, obecní i od vlastníka.
V Česku je na 40 tisíc nemovitých památek a po čtyřech desítkách rezervací a zón. Ve zmíněném programu od roku 1993 rozdělil stát přibližně 5,4 miliardy korun a opraveno bylo 17 203 památek. Celková cena obnovy s příspěvky měst a dalších subjektů je 13,8 miliardy korun.