Národní muzeum vystavuje červeného mauritia a další poklady světové filatelie

Národní muzeum v Praze otevřelo ve své historické budově filatelistickou výstavu soukromých sběratelů nazvanou Poklady světové filatelie. Návštěvníci na ní uvidí i vzácného červeného mauritia. Výstava potrvá do 3. ledna, pokud pořadatelé získají výjimku, díky níž se bude moci na výstavu chodit i po 17. prosinci, kdy se kvůli přechodu do vyššího stupně protiepidemického systému mají muzea veřejnosti opět zavřít.

Výstavu s názvem Poklady světové filatelie pořádají Národní muzeum a Prestige Philately Club Prague ve spolupráci s nejstarším filatelistickým klubem, rakouskou Vindobonou. Raritní známky představí i nejprestižnější filatelistický klub světa Club de Monte Carlo. Hodnota všech vystavených exponátů je čtvrt miliardy korun.

Dvojice mauritiů patří mezi známky, které znají nejen filatelisté, ale ví o nich i mnoho laiků. V Praze je nyní možné vidět červeného mauritia z roku 1847. Spolu s modrou dvoupencí se staly legendami, protože právě ony poprvé ukázaly, jak může být některý unikát nedostupný.

Existuje 15 exemplářů z původního nákladu 500 kusů. „Ten, který vystavujeme, byl nalezen v korespondenci obchodníka s vínem roku 1864. Známka prošla největšími sbírkami své doby,“ řekl prezident Prestige Philately Club Prague Tomáš Mádl.

Český filatelista vlastní hned několik mauritiů

Před několika lety známku získal český filatelista a investor, který ji zapůjčil pořadatelům výstavy. Její hodnota se odhaduje na 20 milionů korun. Sběratel, který zatím chce zůstat v utajení, má ve sbírce i vzácnějšího a dražšího modrého mauritia a ještě další dva exempláře červeného mauritia. „Vytvořil tak uskupení slavných mauritiů, které je dnes největší na světě, britská královna má jen dva exempláře. Cena tohoto konvolutu je přes 200 milionů korun,“ doplnil Mádl.

Ačkoliv je mauritius asi nejznámější koloniální známkou, nebyl úplně tou první. Tou je Lady McLeod vydaná už v dubnu 1847 na ostrově Trinidad a nyní bude také na této výstavě k vidění. Absolutní prvenství ve světě poštovních známek pak připadá známce Penny Black, která spatřila světlo světa v roce 1840. Na výstavě bude možné si prohlédnout rekonstrukci jejího archu.

Výstava představuje i další rarity

Mezi vystavovanými raritami je také třeba úplně první dopis přepravený pravidelnou poštou v 16. století, první novinové známky světa či unikáty přetisků Pošta československá 1919.

Vstupné na výstavu je ve středu a ve čtvrtek 200 korun v rámci vstupenky do celého muzea. Po případném udělení výjimky se vstupné upraví. Zatím na výstavě platí současná opatření, podle nichž může být kapacita prostor využita z jedné čtvrtiny. V případě udělení výjimky se hygienická opatření ještě zpřísní.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

Porozumění, nebo démonizace? O vraždě francouzského učitele vznikl film

Nový francouzský film L'Abandon (Opuštění) vypráví o posledních jedenácti dnech života Samuela Patyho. Učitele, jehož sťal zradikalizovaný islamista. Premiéru měl snímek mimo soutěž na festivalu v Cannes a reakce na něj, jak se dalo předpokládat, jsou rozporuplné.
před 9 hhodinami

Život hudebníka je lepší ve dvou, míní bratrské klavírní duo

Nizozemští klavíristé, bratři Lucas a Arthur Jussenovi, patří k hostům letošního festivalu Pražské jaro. Pocházejí z rodiny hudebníků a vystupují spolu od dětství. V Česku se poprvé představili před třemi lety.
před 14 hhodinami

Obrazem: „Holubička" i královna. Čím vším byla oslavenkyně Iva Janžurová

Měla jsem štěstí na báječné lidi, autory a režiséry, říká o své herecké dráze Iva Janžurová. Na kontě má stovky divadelních, filmových a seriálových rolí napříč žánry. Fotogalerie, sestavená u příležitosti osmdesátých pátých narozenin této herečky, připomíná některé z nich.
před 18 hhodinami

Na hlavě státu záleží, říká Kosatík v souvislosti s knihou o Benešovi

Edvard Beneš se zasloužil o stát, zasloužil se taky o českou povahu? Takovou otázku si v nové knize O tom Benešovi klade spisovatel a historik Pavel Kosatík. Přináší v ní kritický pohled na druhého československého prezidenta. „Nejde o to ukázat viníka, ale také o propojení s národem. Nebýt toho zásadního propojení, tak by nevykonal to, co vykonal,“ vysvětlil Kosatík v Interview ČT24, kde se ho ptala Tereza Willoughby.
18. 5. 2026

Eurovizi poprvé vyhrálo Bulharsko s písní Bangaranga zpěvačky Dary

Ve Vídni se rozhodlo o vítězce mezinárodní písňové soutěže Eurovize za rok 2026 – stala se jí bulharská zpěvačka Dara, která uspěla s písní Bangaranga. Na druhém místě skončil Izrael, třetí bylo Rumunsko. Český zástupce Daniel Žižka se se skladbou Crossroads umístil na šestnáctém místě.
16. 5. 2026Aktualizováno17. 5. 2026

Na Zemi ráj neexistuje, jsme tak prohnilí, říká držitel Nobelovy ceny

Ve svých románech se zabývá tématy domova, vykořenění či kolonialismu. Držitel Nobelovy ceny za literaturu Abdulrazak Gurnah navštívil pražský veletrh Svět knihy. Nejprestižnější ocenění v oboru získal v roce 2021 jako teprve druhý laureát ze subsaharské Afriky. Je autorem knihy Ráj a v rozhovoru pro ČT24 říká, že na Zemi ráj neexistuje. Rozhovor s ním vedl Tadeáš Hlavinka.
16. 5. 2026

VideoRezignace na debatu o válce brzdí ruskou občanskou společnost, říká rusista

Souostroví Rusko ve válce proti Ukrajině je název nové knihy rusisty z Curyšské univerzity Tomáše Glance, jednoho z účastníků mezinárodního veletrhu Svět knihy. Tímto literárním počinem Glanc navazuje na předchozí publikaci Souostroví Rusko: ikony postsovětské kultury. Souvislost názvů podle něj přitom není náhodná. „To předchozí souostroví vznikalo před patnácti lety, za tu dobu se Rusko proměnilo velmi radikálně,“ řekl autor v pořadu 90' ČT24. Pojmem souostroví Glanc odkazuje na pojetí ruské identity, která není jednotná. Autor se v knize zabývá také tématem ruské umělecké scény v době války proti Ukrajině. „Kulturní pole se z velké části odvíjí tak, jako by se neválčilo,“ podotýká. „Myslím, že největší problém i pro vývoj občanské společnosti v Rusku je právě rezignace na rozhovor o válce,“ dodal Glanc. Pořad moderovali Nikola Reindlová a Jiří Václavek.
16. 5. 2026

Restaurování hrobek v egyptském Luxoru odhalilo malby z 18. dynastie

Po dokončení restaurátorských prací v hrobce Samuta v nekropoli El Chocha na západním břehu Nilu v Luxoru se znovu objevilo několik staroegyptských maleb. Fresky na stěnách komplexu zachycují výjevy z každodenního života, pohřebních rituálů i náboženské motivy egyptské civilizace z doby před zhruba 3500 lety.
15. 5. 2026
Načítání...