Praha – Národní galerie má dluhy ve výši několika desítek milionů korun. Její šéf Milan Knížák ale ubezpečuje, že instituce skončí rok díky maximálním úsporám s vyrovnaným hospodářským výsledkem. Generální ředitel však zatím nesdělil, jak toho chce dosáhnout. Informoval o tom časopis Týden. Vláda dotuje Národní galerii každý rok v průměru 240 miliony korun. Dva na sobě nezávislé zdroje Týdnu potvrdily, že dluhy instituce se pohybují okolo 40 milionů korun. „Dluží nám – a nejsme v tom sami,“ řekl ředitel firmy, jež patří k největším dodavatelům Národní galerie.
Mezi postiženými společnostmi mohou být provozovatelé vzduchotechniky, dodavatelé grafických služeb, ale i úklidové firmy. „Platíme podle dohodnutého splátkového kalendáře,“ sdělil Knížák. Národní galerie se při listopadovém jednání na ministerstvu kultury zavázala, že letošní rok skončí v černých číslech. Zatím ale není jasné, jak toho chce dosáhnout. Na opakované dotazy časopisu Týden však nereagovala. Mluvčí instituce Petra Jungwirthová výši dluhu ani způsob jeho placení neupřesnila.
Milan Knížak šéfuje Národní galerii už deset let, do funkce jej bez odborného konkursu jmenoval tehdejší ministr kultury Pavel Dostál. Během svého působení byl někdejší neúspěšný kandidát do Senátu a bývalý rektor Akademie výtvarného umění kritizován mimo jiné za nákup některých uměleckých děl.
Například dílo Auto od neměckého umělce Josepha Beuyse koupil Knížák podle časopisu Reflex od spřáteleného galeristy za 15 milionů korun. Kritikové však jeho skutečnou cenu odhadují na desetkrát nižší. Od Davida Saudka (syna Marie Knížákové) pak Národní galerie odkoupila malbu Karla Saudka s názvem Velegrandobrodružství z roku 1964 za 200 000 korun.
Stanovisko Národní galerie:
Důrazně se ohrazuji proti uvedeným lživým tvrzením, při kterých editor čerpal ze článku uvedených v časopise Týden autora Tomáše Menschika.
Prohlašuji, že Národní galerie v Praze v průběhu r. 2009 nikdy nedlužila svým dodavatelům výše citovanou částku a nedlužila ani částku, která by se k této sumě jen vzdáleně blížila. Dále prohlašuji, že zdroje, z kterých Menschik a časopis Týden čerpají, nejsou nezávislé, ale neinformované.
V průběhu r. 2009 ovlivnila ekonomiku naší instituce řada negativních vlivů, které nebyly v rozpočtu plánovány a některé nebylo možno ani předvídat.
1. Jde především o nárůst ceny a spotřeby energií, který bude oproti rozpočtu vyšší o 9 mil. Kč. Energetická náročnost objektů je dána stavem technologií, které se daří udržet u některých objektů (např. Veletržní palác) jen za cenu téměř permanentního odstraňování havarijních stavů, jelikož na inovace nejsou v rozpočtu prostředky.
2. Dalším vlivem je plánované stěhování pracoviště a sbírek z objektu zámku Zbraslav a jeho kompletní vyklizení a předání majitelům k 31. 12. 2009. Náklady na přestěhování včetně soch z exteriérů zámecké zahrady dosáhnou částky 5300 tis. Kč. Při sestavování rozpočtu roku 2009 jsme požadovali po Ministerstvu kultury ČR zvýšit provozní rozpočet NG o 5 000 tis. Kč na vystěhování zámku, avšak bezúspěšně.
3. V neposlední řadě ovlivňuje negativně ekonomickou situaci NG na straně příjmů předpokládaný úbytek tržeb ze vstupného a krátkodobých pronájmů prostor. Vlivem probíhající ekonomické recese chodí letos méně návštěvníků do expozic a také se koná méně komerčních akcí. Zde bude objem plánovaných výnosů o více než 3000 tis. Kč nižší než bylo uvažováno v rozpočtu.
4.Velké ekonomické problémy mají i naši dlouhodobí nájemci a odběratelé našich publikací a dalších služeb. To způsobuje snížení plánovaných výnosů o dalších 1 500 tis. Kč.
5. Neplánovaně jsme rovněž v průběhu r. 2009 museli dofinancovat i významnou akvizici (Freudova sbírka), což odčerpalo částku 2000 tis. Kč z provozu NG.
Všechny výše uvedené vlivy ve svém výsledku negativně ovlivňují plánovaný výsledek hospodaření a mají vliv i na průběh financování (cash flow).
V souladu s § 53, odst. 5 a § 22 vyhlášky č. 218/2000 Sb.(zákon o rozpočtových pravidlech) je povinností příspěvkové organizace provést opatření k vyrovnání nákladů a výnosů a provést redukci nákladů. Tato opatření byla prováděna v průběhu 2. pololetí letošního roku a jednalo se zejména o snížení rozsahu služeb poskytovaných našimi dodavateli, prodloužení lhůt splatnosti již vystavených faktur a rovněž sjednání splátkových kalendářů s našimi nájemci a odběrateli. Z důvodů korektnosti k našim obchodním partnerům nebudeme tyto dohody zásadně zveřejňovat v médiích.
O všech našich opatřeních jsme v souladu s příslušnými ustanoveními vyhlášky č. 218/2000 Sb. informovali několikrát Ministerstvo kultury ČR, které plní funkci zřizovatele. Při posledním jednání dne 20. 11. 09 jsme dohodli další úsporná opatření, která učiníme ještě ke konci roku a která definitivně zajistí vyrovnaný hospodářský výsledek k 31.12. 2009.
Závěrem tohoto stanoviska prohlašuji, že ke dni 2. 12. 2009 jsou v naší instituci zajištěny všechny úpravy čerpání rozpočtu, které povedou k vyrovnanému výsledku hospodaření v roce 2009 a se všemi rozhodujícími dodavateli služeb jsou uzavřeny dohody o způsobu profinancování jejich dodávek a předjednány další redukce a rozsah poskytovaných služeb v dalším období.
Menschik ve svém článku uvádí, že ředitel Knížák dosud vydává hospodaření galerie za svůj největší úspěch. I toto tvrzení autora je zavádějící a nadsazené neboť to platilo před 10 lety v počátcích jeho působení v NG, kdy převzal předluženou a chaotickou instituci.
Nyní to totiž není úspěch, ale zákonná povinnost, kterou NG plní tím, že svoji činnost a své poslání zvládá za podmínek vyrovnaného hospodaření. Bylo tomu tak dosud a bude i v letošním roce, a to přes všechny obtížnosti, se kterými se naše instituce vyrovnává.
Ing. Miroslav Tajč
náměstek generálního ředitele
