Podobně jako další scény, i Národní divadlo Brno zařazuje na podzimní program premiéry, které muselo na konci minulé sezony kvůli pandemii covidu-19 odložit. Hned v září to v činohře roztočí maďarský Liliom, pobaví komedie Slaměný klobouk, antickou tragédii prožije Idomeneus a nekorektnost slibuje Velmi, velmi, velmi temný příběh.
Národní divadlo v Brně nasazuje odložený Slaměný klobouk i nekorektního McDonagha
Národní divadlo Brno uvádí odložené premiéry (zdroj: ČT24)
Andrease Zavoczkiho neboli Lilioma, jak mu nikdo jiný neřekne a jak zní i titul inscenace, mělo premiérové publikum původně potkat na konci dubna. Dílo klasika maďarské literatury Ference Molnára se ale nakonec před diváky dostane poprvé 4. září. Příběh fešáka Lilioma, který obsluhuje pouťový kolotoč a jehož osud se také pořádně roztočí, je znám i z muzikálové verze. Na česká jeviště se vrací po čtyřiceti letech.
Nekorektní „pohádka“ a svatební fraška
Divadelní novinku cynického dramatika a oscarového filmaře Martina McDonagha uvede Národní divadlo Brno dokonce v české premiéře. 11. září odvypráví Velmi, velmi, velmi temný příběh. Tvůrci jej líčí jako nekorektní černou komedii, v níž se potkává Hans Christian Andersen a Charles Dickens a také belgický kolonialismus s cestováním v čase. Vše je ale výpovědí o současné Evropě.
Program odlehčí další z odložených premiér – fraška Slaměný klobouk. Mladý rentiér Leonidas Fadinard by se rád oženil, ale od rána se mu do cesty staví překážky. A tak celou inscenací probíhá ve zběsilém tempu, pronásledován stále větším počtem lidí i svatební kapelou.
„Kluci hrajou známé věci v úpravách balkánské dechovky, takže vždycky když jsme zkoušeli, mohl jsem si odpustit ranní běhání, protože zkouška byla sportovní výkon,“ poznamenává představitel Fadinarda Tomáš David.
Liliom
Utéct se nedá před smrtí ani před životem
Utíká i Idomeneus, titulní hrdina inscenace, která se stihne v září představit ve dvou předpremiérách. Krétský král se v moderní inscenaci snaží uprchnout před smrtí i před svým slibem, který dal bohům výměnou za svůj život. Jeho splnění by totiž znamenalo obětovat vlastního syna.
„Pokud člověk v krátkodobém horizontu upřednostní sám sebe, když se lekne konečnosti, je otázka, jestli má následující život nějakou hodnotu. Protože se to vždycky otočí proti nám,“ vysvětluje režisér Štěpán Pácl.
Činoherní nabídku premiér doplňuje ještě jedna, která byla na září plánována. Lyrické monodrama Josefa Topola Stěhování duší je postaveno na herečce Marii Durasové v roli stárnoucí tanečnice, která žije především z dopisů svého milence a naděje, že se za ním odstěhuje do Ameriky.