Nahaté emoce v Kreutzerově sonátě

Praha – Kreutzerova sonáta, název, který pro svá díla použili Ludwig van Beethoven, L. N. Tolstoj a Leoš Janáček, si jako název zvolil pro svůj multižánrový projekt i choreograf a režisér Martin Dvořák. Stejnojmenná díla tří autorů zpracoval třemi různými choreografickými způsoby, spojil je ale zároveň v jeden divadelně-taneční celek.

Jako první název Kreutzerova sonáta použil Beethoven pro houslovou sonátu A dur v roce 1803. Na premiéře ji uvedl spolu s houslistou Bridgetowerem, věnoval ji ale houslistovi Rudolfu Kreutzerovi, který ji ovšem nikdy nehrál. Důvodem byla „pomsta“ Bridgetowerovi, s nímž slavný skladatel soupeřil o jednu ženu.

O necelé půlstoletí později byl Tolstoj Beethovenovou sonátou tak fascinován, že se jí nechal inspirovat při psaní moralistního příběhu. Prostopášný muž zabije ze žárlivosti svou ženu, která se svým milencem hraje právě Kreutzerovu sonátu. A z této novely pak ve 20. letech 20. století vycházel Leoš Janáček – který měl mimochodem vztah s provdanou ženou – při komponování svého prvního smyčcového kvartetu.

Díla, jež vznikala v rozmezí sta let, propojil Martin Dvořák ve zcela nové Kreutzerově sonátě. „Tématem projektu byla žárlivost. Ten třetí se vždy začne nějakým způsobem promítat do života páru,“ prozradil.

Nahrávám video
Reportáž Terezy Radváková
Zdroj: ČT24

Choreografie je doprovázena živým hudebním doprovodem, část inspirovaná Tolstým vychází z útržků originálního textu. Cílem přitom nebylo zinscenovat novelu na hudbu Beethovena a Janáčka, ale nahlédnout tato tři díla v nových souvislostech prostřednictvím syntézy tance, divadla a živé hudby. Projekt kromě hry s textem a hudbou stojí i na velmi blízkém kontaktu s divákem. „Emoce jsou vůči němu nahaté,“ poznamenal Dvořák.

Na projektu spolupracoval soubor Company ProART, pianista Richard Pohl, houslistka Jolana Dvořáková v alternaci s Ivanou Frajtovou a smyčcový Miloslav Ištvan Quartet. Text přednese herec a hudebník Robin Sobek.

Světovou premiéru měla Kreutzerova sonáta před časem na Novém Zélandu, evropskou 20. 11. v pražském divadle Rokoko. Na českých jevištích bude ještě uvedena v Brně (22. 11.), v Praze (27. 11.) nebo v Jihlavě (28. 11.).

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

Zemřel Jan Potměšil. Hrál létajícího ševce či ve filmu Bony a klid

Ve věku šedesáti let zemřel ve čtvrtek herec Jan Potměšil. Ztvárnil řadu filmových a televizních rolí, byl také tváří dobročinných iniciativ a je spojen s děním během sametové revoluce. Potměšil byl od začátku devadesátých let upoután na invalidní vozík, v posledních třech letech se potýkal s vážnými zdravotními problémy. Kolegové na zesnulého herce vzpomínají jako na statečného člověka, který svůj talent uplatnil i přes osudové zranění.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami

„Díky, Timmy!“ Chalametův pobuřující výrok zvýšil prodej vstupenek

Ředitel Královské opery a baletu v Londýně poděkoval hollywoodské hvězdě Timothéemu Chalametovi za to, že pomohl zvýšit zájem o představení této scény. Vstupenky se začaly více prodávat po hercově problematickém výroku, že opera a balet „nikoho nezajímají“.
před 9 hhodinami

Vojta Náprstek se narodil před 200 lety. Do Prahy přinesl vzdálené civilizace i feminismus

Vojtěch či Vojta Náprstek byl mužem mnoha talentů, ovlivnil tak tuzemskou společnost mnoha nejrůznějšími způsoby. Jeho odkaz dodnes přetrvává například v muzeu mimoevropských kultur v Praze, které nese jeho jméno.
před 10 hhodinami

Sorrentino má rád momenty zastavení, říká střihač jeho filmů

Festival Dny evropského filmu se letos věnuje tvorbě italského režiséra Paola Sorrentina. Jak se spolupracuje s oscarovým režisérem, popsal České televizi jeho dvorní střihač Cristiano Travaglioli. Mluvil o přístupu Sorrentina k filmu i o natáčení seriálu Mladý papež.
14. 4. 2026Aktualizováno16. 4. 2026

Historickým městem roku 2025 je Náměšť nad Oslavou na Vysočině

Titul Historické město roku 2025 získala Náměšť nad Oslavou. Cena je odměnou za využití peněz na obnovu památek z programu ministerstva kultury. Ocenění převzal starosta Jan Kotačka (Spolupráce – aktivity).
16. 4. 2026Aktualizováno16. 4. 2026

Zachytil dobu, kdy v Praze „žil divadelní bůh“. Fotograf Koudelka pokřtil publikaci Divadlo

Nejvíce proslul svými Cikány, Invazí a Exily. Počátky kariéry Josefa Koudelky jsou přitom pevně spjaty s pražskými jevišti. Asi nejslavnější žijící český fotograf a jediný tuzemský člen prestižní agentury Magnum Photos ve svých osmdesáti osmi letech osobně představil soubor snímků z 60. let.
16. 4. 2026

VideoPřed 70 lety přišel na trh první videorekordér

Před 70 lety se začaly používat k záznamu obrazu dvoupalcové, zhruba pět centimetrů široké magnetické pásky. Na trh tehdy přišel první videorekordér. Vynalezla ho americká firma Ampex. Technologie byla určená hlavně pro televizní stanice, časem se ale dostala i do domácností. Přístroj výrazně zjednodušil záznam televizního vysílání. Do té doby se totiž živě vysílané pořady mohly zachycovat jen ve speciálním zařízení na tradiční filmový pás. V polovině šedesátých let se první studiové videorekordéry dostaly i do Československé televize. O podrobnostech této technologie hovořil v 90' ČT24 dramaturg a scénárista filmu Králové videa Petr „Hrošík“ Svoboda. Pořadem provázeli Mariana Novotná a Daniel Takáč.
16. 4. 2026

VideoGenerace si někdy přestávají rozumět, říkají k proměnám češtiny jayzykovědci

Odborníci z Ústavu pro jazyk český Akademie věd (ÚJČ) už přes osmdesát let zkoumají vývoj slovní zásoby českého jazyka. Třeba to, jak do češtiny pronikají cizí slova nebo jak mluvu mladých ovlivňuje internet. Vývoj a proměna jazyka je podle nich naprosto přirozená. „V poválečném období měl vliv na češtinu ruský jazyk, v současné době určitě jazykem číslo jedna, který má vliv na češtinu, je angličtina,“ přibližuje Michaela Lišková z oddělení současné lexikologie a lexikografie ÚJČ. Problém je podle jazykovědců v tom, že někdy si generace mezi sebou přestávají rozumět.
16. 4. 2026
Načítání...