Nad Státním fondem kinematografie visí otazník

Praha - Státní fond na podporu a rozvoj české kinematografie disponuje každoročně částkou převyšující tři sta milionů korun. Z nich finančně podporuje nejen tvorbu a výrobu nových filmů a propagaci české kinematografie, ale také technický rozvoj nebo modernizaci kin. K poslednímu březnovému dni ale může být činnost fondu pozastavena. Radě fondu totiž končí tříleté funkční období a poslanecká sněmovna, která její členy jmenuje, zvolení nových stále odkládá.

Podle zákona má v radě zasedat třináct členů, v současné době je jich pouze sedm. Jejich tříletý mandát vyprší na konci března. Mezi navrhovanými členy jsou například Tomáš Baldýnský, Daniela Fischerová, Jiří Králík, Jan Mattlach, Karel Och a také dosavadní předseda rady Miroslav Zelinský.

„Nebylo by možné podpořit festivaly ani digitalizaci kin, které letos chceme vybavit softwarem a hardwarem v objemu kolem 40 milionů korun. Česká kinematografie by se tak ocitla v patové situaci. Paradoxně ve chvíli, kdy je ve fondu vůbec nejvíc peněz,“ obává se Zelinský. Dodal ale, že má předběžný příslib, že tento bod bude zařazen na únorovou schůzi sněmovny. „Ovšem to se stalo už několikrát a v této chvíli jeho projednání hoří,“ dodal.

Nahrávám video
Reportáž Maria Kubaše
Zdroj: ČT24

Neakcespochopnost Státního fondu na podporu a rozvoj české kinematografie by výrazně narušila českou filmovou tvorbu a řada filmových festivalů by se dostala do existenčních potíží. „Paralyzovalo by to projekty, které už jsou rozdělané, a neměl by kdo rozhodovat o nových. Kontinuita výroby českých filmů by se tím zásadním způsobem narušila,“ domnívá se producent Ondřej Trojan.

Financování fondu

Obvyklé příjmy fondu z prodeje starých barrandovských filmů a poplatků jedné koruny ze vstupenek do kin navýšily v posledních letech dvě vládní dotace v celkové výši 200 milionů korun. Dalších 150 milionů získává fond po dobu přechodu na digitální vysílání z reklam České televize. Na vzniku filmů se finančně podílejí i soukromí producenti a také televize. Další finance mohou plynout od fondu Eurimages.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

Novináři tvrdí, že odhalili identitu Banksyho. Všichni ji ale znát nechtějí

Agentura Reuters tvrdí, že ví, kdo je Banksy. Pečlivé pátrání její redaktory dovedlo k streetartovému umělci, jemuž se už několik desetiletí daří svou identitu skrývat. Díla tohoto fantoma, komentující břitce sociální či politickou situaci, se „zničehonic“ objevila na řadě míst světa a v aukcích se prodávají za miliony liber. Odhalení Banksyho zní jako senzace, někteří si ale myslí, že by v anonymitě měl dál zůstat.
před 3 hhodinami

Soud předběžným opatřením zakázal televizní vysílání Sbormistra

Obvodní soud pro Prahu 4 předběžným opatřením zakázal televizní vysílání filmu Sbormistr v Česku, sdělil Ivan David, advokát ženy, která na producenty snímku podala žalobu. V příběhu inspirovaném kauzou sbormistra souboru Bambini di Praga Bohumila Kulínského odsouzeného za pohlavní zneužívání nezletilých členek sboru se žena poznala jako jedna z obětí. Tvrdí, že film zasáhl do jejích práv na ochranu osobnosti. Producenty snímku jsou Česká televize, společnost endorfilm, innogy Česká republika a Barrandov Studio.
08:08Aktualizovánopřed 6 hhodinami

V Irsku našli relikviáře ukradené před dekádami z českého kostela

Irská policie zajistila dva pozlacené dřevěné relikviáře z 18. století, které byly podle expertů ukradeny před téměř třiceti lety z českého kostela. S odvoláním na policii o tom informoval server irské veřejnoprávní stanice RTÉ. Ten připomíná, že kostely v některých oblastech Česka byly v 90. letech častým terčem zlodějů a až nyní, po desítkách let, se některé z těchto vzácných předmětů vracejí zpět.
před 6 hhodinami

VideoOd zatýkání po undergroundovém koncertu v Bojanovicích uplynulo 50 let

Před půl stoletím začala Státní bezpečnost zatýkat účastníky undergroundového koncertu v Bojanovicích. Ve vazbě jich skončilo dvacet dva. O tři měsíce později následoval soudní proces. Akce komunistické Státní bezpečnosti proti undergroundovému hnutí v bývalém Československu vyvrcholila odsouzením čtyř protagonistů v září 1976. Konkrétně šlo o Vratislava Brabence, Ivana M. Jirouse, Svatopluka Karáska a Pavla Zajíčka. Událost tehdy sjednotila disidenty a nepřímo vedla ke vzniku Charty 77.
včera v 20:17

Útoky na Írán ničí památky. Režim toho zneužívá, říká íránistka

Válka na Blízkém východě přináší lidské a ekonomické ztráty, ale dotýká se také kulturního dědictví. Poničen už byl Golestánský palác v Teheránu či historické centrum Isfahánu. Právě Írán má v regionu na svém území nejvíc památek zapsaných na Seznamu světového dědictví UNESCO. To vyzývá k jejich ochraně v celém regionu.
včera v 17:24

Do cen Magnesia Litera se nejvíce hlásí próza a překlady

V letošních cenách Magnesia Litera se k posouzení sešlo 631 knih, další si ještě vyžádali porotci. Vyhlášení vítězů se uskuteční 18. dubna v přímém přenosu České televize. O výběru nominací mluvil ve Studiu 6 Pavel Mandys z pořádajícího spolku Litera.
včera v 12:31

Norští vědci v praxi ověřili scénu z Obecné školy

Je to jedna z nejikoničtějších scén ve filmu Obecná škola – přes varování ředitele školy se několik žáků titulní instituce rozhodne olíznout v zimě zábradlí, jen aby k němu vzápětí přimrzli. Děti školou povinné stejnou chybu zřejmě dělají na více místech světa. O jak nebezpečnou praktiku jde, se rozhodl prověřit tým mladých vědců v Norsku.
16. 3. 2026

Magnesia Litera zná své nominace. Přihlášených knih bylo rekordně mnoho

Nominace na Magnesii Literu 2026 za prózu mají Dora Kaprálová za Mariborskou hypnózu, Magdaléna Platzová za Fáze jedné ženy a Ladislav Šerý za Tajný život institucí. Finálové trojice zná všech jedenáct kategorií. Vyhlášení cen včetně Knihy roku 2025 se uskuteční 18. dubna v pražském Stavovském divadle.
16. 3. 2026
Načítání...