Nač platit tým lidí, když stačí mobil. Fotograf Petera míní, že AI nejprve změní komerční branži

Nahrávám video
90’ ČT24: Fotograf Stanislav Petera o konkurenci AI
Zdroj: ČT24

Boom zažívají programy, které kromě textu generují také realistické snímky známých osobností. Zatímco lidé se snaží rozpoznat, zda jsou překvapivé snímky vytvořené umělou inteligencí skutečné, či ne, pro samotné fotografy může nový nástroj znamenat konkurenci. Doba, kdy svět potřeboval umělecké fotografie, už vlastně skončila, zhodnotil v pořadu 90' ČT24 módní a reklamní fotograf Stanislav Petera. Ještě rychleji ale podle něho změny pocítí oblast komerční fotografie. Nevýhody, které rozmach AI přináší, můžou nicméně v jeho branži z jiného úhlu pohledu znamenat i výhody. Ušetří jak čas, tak práci.

Umělá inteligence přináší do tvorby fotografií nové možnosti a otevírá dveře k novým experimentům. Sám Petera je známý svými úpravami fotografií. Ještě před zapojením AI vytvářel pomocí programu snové obrazy, ovšem vycházející z reálných záběrů.

Díky umělé inteligenci už nemusí být podle něho nutné vynakládat tolik úsilí na vytvoření zvláštní fotografie ze zajímavého prostředí. K práci, která by mohla jinak trvat celé hodiny a zaměstnala by tým lidí, stačí počítač. To vnímá jako hlavní rozdíl, kterým fotografie vlivem AI v současné době prochází.

Jako první podle Petery nástup nové konkurence odnese fotografie v módní a reklamní branži. „Z pohledu klienta nedává smysl platit tým lidí, který bude něco vytvářet. Myslím, že za pár měsíců bude stačit vyfotit mobilem šperky nebo oblečení a jenom si napsat, co chce člověk udělat,“ předpokládá.

Ohledně budoucnosti umělecké fotografie je také spíše pesimistický. Tím spíše, že je stále těžší rozeznat, zda fotografii vytvořila umělá inteligence, nebo spoušť zmáčknul fotograf z masa a kostí.

„Jediná cesta, jak se to ještě občas pozná, jsou končetiny a prsty,“ připomíná Petera. AI totiž mívá problémy se u vygenerovaných obrázků dopočítat správného počtu prstů. Neustále se ale učí a i takové rozpoznatelné chyby nemusí za chvíli platit.

„Chtěl bych vědět, co bude dál, jestli nastane nějaká synergie umělé inteligence a umělců. Jestli fotografové vymřou, anebo jestli se nám povede to transformovat a posunout na úplně novou laťku,“ je Petera zvědavý, kam proměna jeho profese povede.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

Při procesu s nacisty byl důkazem i film. Archivy hledali dva američtí bratři

Nový film Norimberk s Russellem Crowem v kinech obrací opět pozornost k norimberskému procesu. Médium filmu souvisí s ostře sledovaným soudem ale i jinak – záběry promítané v soudní síni posloužily tehdy jako důkaz. Část z nich na zpravodajské misi v poválečné Evropě nasbírali bratři z hollywoodské rodiny.
před 21 hhodinami

„Vážený soudruhu prezidente.“ Historik zkoumá příběhy skrz normalizační dopisy Hradu

V průběhu normalizace registrovalo oddělení stížností prezidentovy kanceláře stovky tisíc dopisů. Nejvíc jich bylo doručeno prezidentovi Ludvíku Svobodovi v roce 1969. Dopisy odrážejí běžné problémy společnosti, jako jsou bydlení, sociální zabezpečení, cestování do zahraničí a školství. Ve své knize „Vážený soudruhu prezidente“ nabízí historik Ústavu pro soudobé dějiny AV ČR Tomáš Vilímek desítky příběhů odhalujících jak úsměvné, tak tragické stránky života za normalizace.
včera v 06:30

Czech Press Photo vyhrála fotografie horníka z dolu OKD

Nejlepší fotografií 31. ročníku Czech Press Photo byl vyhlášen snímek ze série s názvem „Práce horníků na dole ČSM – Sever (OKD)“ Lukáše Kaboně z Deníku. Uspěl v konkurenci téměř 300 fotografek a fotografů, kteří do soutěže zaslali 5250 fotografií. „Zavírání dolů v České republice představuje uzavření významné etapy průmyslové historie a proměnu vztahu společnosti k životnímu prostředí. Těžba uhlí po desetiletí formovala krajinu i životy lidí, často s negativními dopady přesahujícími hranice Moravskoslezského kraje. Uzavření posledního černouhelného dolu ve Stonavě je symbolickou tečkou za érou hlubinné těžby na Ostravsku. Fotografovi Lukáši Kaboňovi se podařilo tento přelomový okamžik zachytit s věcnou přesností a silnou výpovědní hodnotou,“ uvedla porota. Ceny se letos udělovaly v devíti kategoriích. Oceněné fotografie budou k vidění v Nové budově Národního muzea od 11. května do 30. listopadu 2026.
20. 1. 2026

Archeologové v Itálii objevili ztracenou Vitruviovu baziliku

Archeologové v Itálii našli pozůstatky více než dva tisíce let staré veřejné budovy, jejíž návrh připisují starověkému římskému architektovi Vitruviovi, známému jako otec architektury. Pozůstatky starověké baziliky našli archeologové v centrálním italském městě Fano severovýchodně od Říma.
20. 1. 2026
Načítání...