Na západní frontě Laskavé bohyně

Praha - Dva světové konflikty rámují letošní ročník Pražského divadelního festivalu německého jazyka prostřednictvím divadelních adaptací dvou románů, které dělí téměř století - Na západní frontě klid a Laskavé bohyně. Během deseti dnů se diváci mohou v hlavním městě seznámit ale i s dalšími současnými inscenacemi německých, rakouských nebo lucemburských scén.

Nahrávám video

Představení Fronta - Na západní frontě klid vzniklo v hamburském Thalia Theater jako připomínka letošního stoletého výročí od vypuknutí první světové války. Hra vychází ze slavného románu Ericha Marii Remarqua, od něhož si vypůjčila nejen název, a také z mnoha dobových dokumentů. Zpráva o generaci, „která byla zničena válkou, i když unikla jejím granátům“ zahájí 21. listopadu ve Stavovském divadle 19. ročník festivalu.

Když Remarquův román v roce 1928 vyšel, nezůstal nepovšimnut, stejně jako o osmdesát let později kniha francouzského spisovatele Jonathana Littella Laskavé bohyně. Ta ovšem vzbudila z velké části i negativní reakce - autor v ní nahlíží třetí říši z velice provokativní perspektivy. Spojuje fiktivní životopis hlavního hrdiny, důstojníka SS, s reálnými událostmi a osobami a vše vypráví z jeho pohledu. Obsáhlou knihu dramatizoval vídeňský Schauspielhaus.

Nahrávám video

Na sklonek druhé světové se vrací hra souboru VOSTO5 Dechovka, vycházejí ze skutečného povraždění sudetských Němců na jedné vesnické tancovačce. Přestože nejde o německojazyčnou inscenaci, festival ji do programu zařadil, protože „velice inovativně, chytře a navíc zábavně zpracovává téma česko-německého soužití“. Dechovku hraje ve spolupráci s festivalem dokumentárního divadla Akcent, s nímž se v programu dělí také o berlínskou inscenaci Jarní oběti (Svěcení jara). Inspirován Stravinského hudbou připravili členové berlínského souboru She She Pop divadelní performanci se svými matkami o ženských obětech v rodině a společnosti.

Nahrávám video
Zdroj: ČT24

S ženami coby hlavními hrdinkami se diváci na festivale potkají ještě několikrát. Například v kousavě komické momentce ze života dnešní mladé ženy, kterou pod názvem Co je venku, do toho mi nic není připravilo Maxim Gorki Theater z Berlína. Autorka hry Sibylle Berg také v Praze českým čtenářům osobně představí český překlad své knižní novinky Srdečné díky za život. A ve Svatojánské noci v nastudování lucemburské scény se čerstvě opuštěná rozvodová právnička potká s nenápadným kriminálníkem.

Devatenáctý Pražský divadelní festival německého jazyka zpestří diskuse s divadelníky nebo výstava divadelních plakátů na Novoměstské radnici. Hrát se v němčině (s českými titulky) bude v Praze do 1. prosince. Součástí programu je také udělení Ceny Josefa Balvína, letos ji získala inscenace Golem, jehož podle knihy Gustava Meyrinka oživil v opuštěné vile na pražské Štvanici soubor Tygr v tísni.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

Janssonová zůstala především autorkou mumínků

Od úmrtí finské spisovatelky a kreslířky Tove Janssonové uplynulo 27. června čtvrtstoletí, její dílo však stále žije a s velkou určitostí i bude žít – v příbězích o mumíncích totiž přivedla na svět postavy, jež od svého zrodu nepřestávají oslovovat stále nové generace čtenářů.
před 7 hhodinami

O Vánocích se na ČT vrátí David Švehlík jako Krakonoš

Divácky úspěšná pohádka Krakonošovo tajemství bude mít o letošních Vánocích pokračování. Coby vládce hor se opět vrátí David Švehlík. Nový příběh s názvem Krakonoš a básník se v těchto dnech natáčí ve studiích na Kavčích horách i v blízkosti Krkonoš. Režie se i tentokrát ujal Peter Bebjak.
před 23 hhodinami

VideoV nové opeře bojuje o přežití lidstva i Horst Fuchs

Největší ostravský park a také tenisové kurty se staly místem pro premiéru nové opery. Dystopické sci-fi dílo Bílá smrt napsal slovenský hudební skladatel Miroslav Tóth a poprvé ho uvedl na festivalu Dny nové opery Ostrava. Odehrává se v době, kdy lidstvo bojuje o přežití poté, co se Země vychýlila ze své osy. V současném operním kusu vystupuje mimo jiné pomyslný král teleshoppingu Horst Fuchs.
včera v 16:01

Betonová zeď se mění v galerii street artu pod širým nebem

V ulici Vlastina v Praze aktuálně vzniká umělecké dílo s názvem Mural Ruzyně, které promění více než 700 metrů dlouhou betonovou stěnu patřící ministerstvu obrany v galerii současného street artu pod širým nebem. Projekt, na kterém se podílejí tři desítky streetartových umělců z Česka i zahraničí v rámci festivalu Urban Pictus, bude vznikat do 30. června. Výsledné dílo o rozloze přibližně 1800 metrů čtverečních propojí téma „Krása města v pohybu“.
25. 6. 2026

Zpívala a navíc bez hidžábu. 74 ran bičem připomnělo tlak na Íránky

Jsem dívka, která chce zpívat pro zemi a lidi, které miluji, napsala pod video se svým koncertem íránská zpěvačka Parastu Ahmadíová. Soud této hudebnici i osmi členům kapely a produkčního týmu uložil trest sedmdesáti čtyř ran bičem. Za to, že vůbec zpívala veřejně – a navíc bez hidžábu. Kritici islámské republiky i některá média vnímají rozsudek jako doklad sílícího tlaku íránských úřadů proti ženám a svobodě uměleckého projevu.
24. 6. 2026

Na Goethově stezce v Karlových Varech byla odhalena monumentální plastika AJ VANA BE

Téměř sedm metrů vysokou sochu sestávající z třiceti dvou vintage van je možné nyní spatřit před Galerií umění Karlovy Vary na Goethově stezce. Autor díla Benedikt Tolar jím reaguje na téma vody jako vzácného zdroje, které spojuje s principy upcyklace zastaralých smaltovaných van, jež neodmyslitelně patří k socialistickému bydlení v panelácích. Tvar těchto van pak tvoří prostor pro světelnou show synchronizovanou s hudbou. Hudební báseň inspirovanou umístěním sochy i návštěvami německého básníka Johanna Wolfganga Goetha, kterou speciálně pro Karlovy Vary zkomponoval Vladimír Štambach, se rozezní každou půlhodinu vždy mezi 9. a 22. hodinou.
24. 6. 2026

Obsluhoval jsem anglického krále, říkají i v divadle Mana

Příběh obyčejného českého číšníka na pozadí velkých dějin dvacátého století převypravuje Vršovické divadlo Mana. Na pražské jeviště převedlo novelu Bohumila Hrabala Obsluhoval jsem anglického krále.
24. 6. 2026

Dagmar Havlová odvolala souhlas k užívání jména Václav Havel knihovnou

Dagmar Havlová odvolala souhlas k užívání jména Václav Havel v názvu knihovny. Odůvodnila to tím, že ztratila důvěru v současné vedení a směřování instituce. Nechce také nadále nést odpovědnost za způsob, jakým bylo jméno prvního českého prezidenta používáno. Osobnostní práva k názvu knihovna potřebuje, aby mohla pokračovat ve své činnosti. Správní rada knihovny podle svého předsedy Davida Duška informaci vyhodnocuje.
23. 6. 2026Aktualizováno23. 6. 2026
Načítání...