Před šesti lety představil tvůrčí a manželský pár Dorota Kobielová Welchmanová (uměleckým jménem DK Welchmanová) a Hugh Welchman snímek S láskou Vincent, v němž osud malíře van Gogha převyprávěli animací jeho olejomaleb. Nyní pomocí techniky animované malby převedli na plátno román polského nobelisty Reymonta odehrávající se na polském venkově devatenáctého století. Snímek pojmenovaný podle hlavní ženské postavy – Jagna – promítají od 9. listopadu i česká kina.
Dobové melodrama se odehrává na malé polské vesnici konce devatenáctého století. Na pozadí sociálních rozporů mezi velkostatkáři a rolníky se odehrává milostný příběh plný lásky i nenávisti. Ústřední postavou je srdečná a vášnivá Jagna, kterou vesničané pro její vzhled a povahu neprávem odsuzují.
„Film je výzvou k přemýšlení. Ptá se, jak moc jsme se od té doby změnili. Jestli i dnes čelíme stejným problémům. A dokážeme se vůbec chovat lépe?“ zajímá režiséra Hugha Welchmana.
Do Jagny se zamiluje starý a bohatý sedlák, dívce ale do oka padne sedlákův syn. Jenže v zemi silně ovlivněné hodnotami rodiny, víry a tradice se lásce nepřeje a Jagna se stane katalyzátorem dramatických událostí.
Násilí na ženách zůstává
„Dvojí standard pro ženy a muže ve vesnici je forma šikany. Stejný problém pociťujeme i dnes, vlivem sociálních sítí se znovu rozšiřuje. Možná to není přímé násilí, jaké páchali sedláci v devatenáctém století, ale cítím to tak, že stejná míra násilí je páchaná na ženách psychologicky,“ podotýká režisér.
Filmový příběh vychází z románové kroniky Sedláci, jejíž autor Wladyslaw Reymong získal v roce 1924 Nobelovu cenu za literaturu. Režisérka DK Welchmanová knihu četla už jako povinnou četbu na střední škole, po letech se k ní vrátila.
„To, co mě opravdu přitahovalo k myšlence adaptace tohoto románu, byla právě Jagna,“ říká. „Jako žena jsem byla také mnohokrát v životě nespravedlivě obviněna. S Jagnou jsem se opravdu ztotožnila, opravdu jsem s ní soucítila. Nejdřív jí závidí a nechápou ji, pak s ní špatně zacházejí a stydí se za ni a nakonec ji ostrakizují – za to, že je hezká, že je zasněná, že je vášnivá, a hlavně za to, že zpochybňuje patriarchát, za kterým stojí i církev. Jako by mě volala. A tento film je odpovědí na její volání.“
Záběry s herci se měnily v obrazy z devatenáctého století
Audioknihu Jagna prý poslouchala při přípravě předchozího filmu S láskou Vincent. I tentokrát se tvůrci rozhodli využít techniku animované malby. Van Goghovy obrazy vystřídala inspirace obrazy polských malířů konce devatenáctého století. Nejprve ale vznikly záběry s reálnými herci, ty pak posloužily jako základ pro animační techniku rotoskopie, tedy překreslování filmového pásu.
Na výsledném snímku pracovala stovka malířů, vzniklo přes čtyřicet tisíc maleb. Použita byla také počítačová animace. „Točili jsme před zeleným plátnem, pak jsme záběry skládali dohromady s naší vlastní uměleckou prací – 2D a 3D animacemi pro efekt měnícího se počasí nebo třeba animacemi zvířat,“ popisuje Hugh Welchman.
K animační technice, která dopomohla k úspěchu jejich předchozího snímku, se podle jeho slov vrátili proto, že chtěli ukázat, co vše lze jejím prostřednictvím plnohodnotně a realističtějším stylem vyprávět. Tisícistránkový román byl dobrou příležitostí. „Tento film je mnohem větší projekt než S láskou Vincent. Máme v něm velké bitevní nebo taneční scény,“ dodává Welchman.
Životopisný snímek o van Goghovi se dostal do nominací na Oscara za nejlepší animovaný film. Ve stejné kategorii zkouší tvůrci uspět i s Jagnou.
