V Praze se koná první ročník Světového festivalu uměleckých terapií. Až do neděle se na Hudební a taneční fakultě Akademie múzických umění setkává na padesát řečníků z celého světa, kteří si vymění zkušenosti v oblasti taneční terapie, muzikoterapie nebo arteterapie. Program je otevřený také široké veřejnosti.
Umělecké terapie zahrnují arteterapii, dramaterapii, tanečně-pohybovou terapii, muzikoterapie. Prezidentka festivalu Marie Beníčková se konkrétně věnuje psychosomatické muzikoterapii.
„Jde o moji autorskou metodu, která je ověřená klinickým výzkumem. Jakým způsobem se vzájemně ovlivňuje tělo s psychikou, a když se tím pádem něco děje v těle, jak se nám to projevuje v psychice a obráceně,“ vysvětlila v rozhovoru pro Studio 6.
„Prostředky vycházejí z klasické hudby. Buď máme muzikoterapii, která je receptivní, tedy poslechová, nebo aktivní, to znamená, že přímo tvoříme,“ doplnila. Aktivní zapojení může mít podobu zpěvu, hry na hudební nástroj či terapeutické techniky označované jako hra na tělo, kdy se hudba vytváří pomocí vlastního těla, třeba tleskáním či dupáním.
Věda, ne šarlatánství, zdůrazňuje Beníčková
Hudební strategii je třeba přizpůsobit cíli terapie. „Někdo, kdo se potřebuje odreagovat, tak pro toho jsou dobré bubny. Když potřebujeme zklidnit, tak máme nástroje jako kantele,“ upřesnila Beníčková. Kantele je finský drnkací strunný nástroj.
Vnímání uměleckých terapií se podle ní mění, čím dál méně jsou považovány za určitý druh šarlatánství. „Chybí nám stále legislativní ukotvení, to znamená, že umělecké terapie nejsou v rámci profese. Ale za třicet let, co v oblasti pracuji, se situace velmi zlepšila, snad i díky tomu, že máme daleko více klinických studií, publikací a dnes jsou to i obory, které se studují na škole,“ uvedla. Za důležitý označuje rovněž profesní kontakt se světem.
Využití uměleckých terapií je široké. Uplatní se při práci například s dětmi se specifickými poruchami učení, s lidmi trpícími Alzheimerovou chorobou, ale i s lidmi, na které doléhá stres. Také festival je otevřený jak arteterapeutům či pedagogům, tak i široké veřejnosti, která se o možnosti umělecké terapie zajímá.
