Arteterapie pomáhá při nápravě odsouzených. Vězeňská služba vystavila na pražské Pankráci díla trestanců, která pod odborným vedením vznikla v Česku, Německu i Polsku. Expozice s názvem Uzamčený svět navazuje na stejnojmenný dokumentární cyklus, který vysílá ČT2 a který sleduje vězně s lehkými tresty.
V Uzamčeném světě může vznikat umění. Arteterapie pomáhá napravovat trestance
Petr Feit byl za loupežné přepadení a alkohol za volantem odsouzen na tři a půl roku odnětí svobody. V teplické věznici pracoval jako údržbář, ale ve volném čase za podpory personálu maloval.
„Já jsem si tam něco šmudlal, měl jsem svůj svět, přemýšlel jsem o svých věcech, co budu dělat, až budu venku, co se změní. A že už se tam nevrátím,“ popsal. Nyní je Feit dva roky na svobodě, pracuje jako truhlář, opravuje památky a v Praze vystavil obrazy, které ve vězení namaloval.
V sousedním Německu uznávají arteterapii jako součást výkonu trestu už třicet let. V České republice je teplická věznice spíše výjimkou. Vede ji totiž ředitel, který je sám výtvarníkem a s vybranými trestanci takto dlouhodobě a intenzivně pracuje.
„Myslíme si, že umění je jedna z cest, jak napravit člověka, jak mu ukázat jinou cestu a jak v něm probudit vztah k hodnotám,“ uvedl ředitel Vazební věznice Teplice Petr Blažek. České věznice jsou zaplněné na 103 procent. Recidiva dosahuje 70 procent.
„V zásadě se dá tímto způsobem pracovat jenom s lidmi, kteří chtějí takto pracovat. Lidí, kteří jdou něco malovat místo toho, aby se váleli na cele a dívali se z okna nebo nadávali na vězeňský systém, je samozřejmě málo. Ale i to málo stojí za to, protože tito lidé se pak třeba do věznice nevrátí,“ řekl autor dokumentárního cyklu Uzamčený svět Karel Žalud.