Česká televize začala natáčet televizní film Monstrum režiséra Viktora Polesného. Snímek vypráví příběh sochaře Otakara Švece (Jan Novotný), který v padesátých letech minulého století zvítězil v soutěži o vybudování Stalinova pomníku. Na pražské Letné pro účely natáčení v příštích dnech vyroste maketa největšího skupinového sousoší Evropy své doby, které bylo známé také pod ironickým jménem Fronta na maso.
Na Letnou se po 54 letech vrátí Stalin. Důvodem je Monstrum
Snímek Monstrum sleduje osudy sochaře Otakara Švece, jeho ženy Vlasty (Zuzana Stivínová) a jeho žáka (Martin Kraus). Sochař Otakar Švec není ve filmu vyobrazen jako fanatický komunista, ale jako člověk, který se snažil normálně žít, zachovat si důstojnost, profesionalitu, lásku své ženy a důvěru kolegů. Tehdejší doba ale přivedla život umělce, který nečekaně vyhrál soutěž na Stalinův pomník, k tragickému konci.
Monstrum postavíme. A odpálíme
„Leitmotivem filmu bude niterné, sugestivní spojení intimního milostného vztahu manželů Švecových s ohromnou, nelítostnou masou žuly, která se postupně stává absurdním symbolem zániku nejen pro ně samotné, ale i pro celou společnost,“ říká kreativní producent Jan Lekeš, v jehož tvůrčí producentské skupině film Monstrum vzniká.
GALERIE
Stalinův pomník
„To monstrum skutečně nad Prahou postavíme. A také ho později odpálíme. Ale to není to nejpodstatnější. Chceme vyprávět příběh noblesního člověka a velkého umělce, který jednou zaváhá, podlehne pokušení a podá ruku ďáblovi. Cesta k sebezničení se tak před ním, aniž to tuší, pomalu otevírá,“ říká režisér a scenárista Monstra Viktor Polesný, který pro Českou televizi naposledy režíroval snímek Zločin v Polné.
GALERIE
Maketa Stalinova pomníku
„Před lety se mi do rukou dostala knížka českého autora Rudly Cainera nazvaná Žulový Stalin. A když jsem ji přečetl, okamžitě jsem jejímu autorovi volal, že mě ta látka zajímá, protože je to dokonalý podklad pro dramatický film,“ vypráví Polesný. „Otakar Švec, to byl muž první republiky. Byl to výborný sochař, který shodou pro něj nešťastných okolností obeslal soutěž na Stalinův pomník s tím, že si byl jistý, že ji nevyhraje. Jenomže vyhrál. A v ten okamžik začala jeho životní tragédie,“ dodává režisér.
Část pomníku dotvoří digitální triky
Maketa dobově největšího sousoší v Evropě vznikala několik měsíců v dílnách na Kavčích horách. „Vyrobili jsme skoro šest metrů vysokou hlavu Stalina, kterou podepře ještě dalších šest metrů lešení. Část pomníku, který původně měřil kolem patnácti metrů, tak dotvoříme pomocí digitálních triků. I tak to bude ale po dobu natáčení pro Pražany asi nepřehlédnutelná stavba,“ říká výkonný producent Martin Lubomírský.
GALERIE
Stavba Stalinova pomníku na Letné a pohled na vltavské břehy, dnešní Nábřeží Kapitána Jaroše (1954)
„Od prosince se v dílnách na Kavčích horách připravovalo několik různě velkých modelů, abychom mohli ve filmu ukázat výrobu pomníku ve všech jeho stádiích. K původnímu sousoší se nezachovala žádná technická dokumentace, takže jsme vycházeli z dobových materiálů, literatury, fotografií a filmů,“ dodává výkonný producent.
„Narodil jsem se v roce 1953, takže jsem jedno z nejstrašnějších období našich dějin prožil jen jako dítě. Ale pochopitelně jsem se z vyprávění a četby postupně dovídal o jeho zrůdnosti,“ uvádí představitel hlavní role Jan Novotný a o Otakarovi Švecovi říká: „Jeho osud byl odrazem kruté doby, v níž žil a tvořil. Fascinuje mě, jak je ta strašlivá doba dnes některými lidmi i z řad politiků bagatelizována a zlehčována.“
obrázek
Herec Martin Kraus dodává: „Padesátá léta znám díkybohu jen z vyprávění. Je strašné, co všechno jsme museli zažít a ustát. Postava Pavla Soukupa, kterou ztvárňuji, je zástupce mladé generace té doby. Ta generace, se svým temperamentem a bohémským životem, byla najednou součástí skutečně monstrózního průseru. Ani nevěděla jak.“
Natáčení snímku Monstrum začalo u Mladé Boleslavi. Kromě místa, kde Stalinův pomník ve své době stál, se bude natáčet také v dalších pražských lokacích, jako jsou Ledeburské zahrady, Střelecký ostrov, Národní památník na Vítkově nebo Akademie výtvarných umění.
- Myšlenka postavit Stalinovi v Praze pomník se objevila záhy po skončení druhé světové války. Projekt od samého počátku provázely spory o jeho umístění.
- V roce 1949 uspěl velkolepý návrh architekta Jiřího Štursy a sochaře Otakara Švece.
- Za postavou Stalina stálo ve dvou řadách celkem osm postav, které symbolizovaly zástupce československého a sovětského lidu. Socha získala přezdívku „fronta na maso“.
- Monumentální pomník sovětského vůdce byl slavnostně odhalen prvního května 1955 na Svátek práce.
- Stalin se pomníku nedožil, zemřel v březnu 1953. V únoru 1956 odsoudil jeho nástupce Nikita Sergejevič Chruščov kult osobnosti. Pomník se pár měsíců po vzniku stal pro Prahu přítěží.
- Ačkoliv byl stavěn na „věčné časy“, shlížel žulový letenský kolos na Prahu pouhých sedm let, odstřelen byl na podzim 1962.
- Odhalení pomníku se nedožil ani jeho tvůrce Otakar Švec, který v dubnu 1955 spáchal sebevraždu. Jeho manželka Vlasta spáchala sebevraždu již na jaře 1954.
- Podstavec pomníku zůstal na místě dodnes. Od začátku devadesátých let na něm stojí pohyblivý metronom.