V den výročí úmrtí Bedřicha Smetany otevře jeho cyklus symfonických básní Má vlast festival Pražské jaro. Tradiční zahajovací koncert v 72. ročníku nastudoval ceněný dirigent Daniel Barenboim s Vídeňskými filharmoniky. Úvodní program odvysílá v přímém přenosu Česká televize na ČT art, sledovat ho lze také při pikniku na pražské Kampě a ve vybraných kinech. ČT navíc z festivalu opět každý večer nabídne Echo Pražského jara.
Při zahájení festivalu také vzniknou poslední záběry z chystaného dokumentu Martina Suchánka, který sledoval přípravy dirigenta Barenboima a Vídeňských filharmoniků na provedení cyklu Má vlast. Premiéru bude mít snímek na filmovém festivalu Zlatá Praha na podzim letošního roku.
Z desítek koncertů by posluchači na letošním ročníku neměli minout například poctu Torontského symfonického orchestru českému dirigentovi Karlu Ančerlovi, který v kanadském hlavním městě žil a působil. Dvakrát - a pokaždé jinak - vystoupí i Česká filharmonie. Nejprve pod vedením estonského dirigenta Kristjana Järviho, poté s domácím šéfdirigentem Jiřím Bělohlávkem.
Na konci května povede Thomas Hengelbrock Orchestr de Paris, zazní třeba hudba Maurice Ravela. A závěr bude patřit 2. června polskému skladateli a dirigentovi Krzysztofovi Pendereckému. Osobně představí především svoji Sedmou symfonii - Sedm bran jeruzalémských.
Roman Bělor, ředitel Pražského jara, o programu:
Je nějaký koncert, kromě těch výše jmenovaných, který byste ještě doporučil?
Jsou dva. A to je koncert Filharmonie Brno, která vystoupí 24. května ve Foru Karlín se zajímavým programem skladeb Alfreda Schnittkeho a Gustava Holsta, jeho slavných Planet. Pro příznivce hudby starších slohových období bych asi doporučil Formu Antiqvu, španělský soubor barokní hudby, který představí zajímavé barokní jednoaktové operky v úterý 30. května ve Dvořákově síni Rudolfina.
Jak náročná je dramaturgie takového festivalu?
Některé programy jsou připraveny už čtyři roky, některé se dolaďují až rok před festivalem, ale dramaturgické plánování je poměrně dlouhodobé, jinak bychom některé významné osobnosti nebyli schopni sehnat.
Kdo je dneska typickým návštěvníkem Pražského jara?
Říká se o klasické hudbě, že je pro starší generace, ale myslím, že to není pravda. Zejména na Pražském jaru v poslední době pozorujeme poměrně významný příliv lidí střední generace, takže jsme optimisté. Na koncerty chodí i mladí lidé, byť je logické, že lidé okolo dvacítky teprve hledají své trvalé životní hodnoty, takže v té době se třeba věnují jiným věcem, ale pak se do koncertních síní vrací, zejména ti, které tam v dětství vodili rodiče.
