Musíme žít pohromadě. Goran Bregović píše hudební dopis křesťanům, muslimům i židům

Tři hudební dopisy adresované křesťanům, muslimům i židům napsal proslulý skladatel a muzikant Goran Bregović. Jeho koncert v pondělí nadchl zaplněnou pražskou Lucernu. Skladby z novinkového alba Tři dopisy ze Sarajeva zahrála kapela Wedding And Funeral Orchestra s Českým národním symfonickým orchestrem.

Známý skladatel a interpret balkánské hudby absolvoval koncert s kytarou vsedě obklopen čtyřmi desítkami hudebníků a sboristů. Symfonický orchestr vedl dlouholetý Bregovičův spolupracovník Ognjan Ogi Radivojević a jako sólisté vystoupili houslisté Izraelec Gershon Leizerson, Tunisan Zied Zouari a Srbka Mirjana Neškovićová.

Svými staršími písněmi plnými podmanivých rytmů a exotických melodií přivedl Bregović větší část obecenstva do varu, takže se mnozí lidé na místech ke stání pustili do tance.

Tři dopisy ze Sarajeva

Naopak při orchestrálních pasážích z nového projektu Three Letters from Sarajevo (Tři dopisy ze Sarajeva) vedl posluchače k zamyšlení. Na konci koncertu návštěvníci, z nichž část pocházela z bývalé Jugoslávie, odměnili Bregoviče a jeho hudebníky velkým aplausem.  

Nahrávám video

Ústřední myšlenkou Bregovičovy novinky je soužití tří náboženství přítomných v oblasti bývalé Jugoslávie, tedy křesťanství, islámu a judaismu. Desku už skladatel představil v různých zemích Evropy.

„Album je jako vzkaz v láhvi hozené do oceánu, kterou možná někdo najde. Jsem pevně přesvědčen o tom, že se musíme naučit, jak v tomto století žít pohromadě s odlišnostmi. V minulosti to bylo jednoduché. Prostě jste zabil toho, kdo se lišil. To je ale v jednadvacátém století nepřijatelné. Očividně musí každý z nás něco v tomto směru udělat,“ uvedl muzikant.

„Člověk měl potřebu hudby dříve, než pocítil potřebu mít nějaké náboženství nebo národnost. Proto hudba tak usnadňuje porozumění. Ve Třech dopisech ze Sarajeva využívám možnost jako skladatel spojovat na pohled nespojitelné,“ uvažuje Bregović.

„Filmovou hudbu už nedělám“

Osmašedesátiletý Bregović od šestnácti let vystupoval po sarajevských barech a v roce 1973 stál při vzniku skupiny Bijelo Dugme. Kapela se stala nejúspěšnější rockovou formací v historii bývalé Jugoslávie a jejích desek se prodaly desítky milionů. Od své emigrace v devadesátých letech v důsledku jugoslávské občanské války Bregović žije a tvoří ve Francii.

Autorsky čerpá z hudby balkánských Romů, ale i z rocku, punku a elektronické hudby. Věhlas mu přinesla spolupráce s režisérem Emirem Kusturicou. Už několik let se ale Bregovičovo jméno v závěrečných titulcích na plátnech kin neobjevuje.

„Před válkou (v bývalé Jugoslávii) jsem složil hudbu pro Time of the Gypsies a byla z toho zlatá deska v deseti evropských zemích. Během války mi nabízeli jenom tuto práci. Takže moje stará filmová kariéra je spojená právě s válečnými lety. Složil jsem v té době melodie asi k dvacítce filmů. Ale dobrých patnáct let už filmovou hudbu nedělám,“ vypráví.

„Víte, já nejsem dobrý skladatel filmové hudby, upřímně řečeno. Měl jsem štěstí, že jsem se podílel na pár titulech, které nepotřebovaly skutečného skladatele filmové hudby. Moje hudba je příliš agresivní. Příliš melodická. Velmi málo ilustrující,“ tvrdí skladatel hudby k filmům jako Time of the Gypsies, Arizona Dream nebo Underground.

Festival Prague Proms pokračuje

Český národní symfonický orchestr pondělním koncertem navázal na předchozí spolupráci se světoznámými jmény filmové hudby, jako je Ennio Morricone nebo Hans Zimmer. Do Prahy Bregović zavítal už poněkolikáté. Před osmi lety vystoupil na prvním ročníku festivalu Praha – Sen letní noci. Poté zahrál v Kongresovém centru i Foru Karlín.

Koncert se uskutečnil v rámci festivalu Prague Proms, který potrvá do července. Přehlídka bude pokračovat 19. června programem, v němž Český národní symfonický orchestr s hosty uvede dílo Messa di Gloria (Slavnostní mše) italského skladatele Pietra Mascagniho.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

VideoNedostatek herců z řad menšin v Česku trápí filmaře. Lákají je proto příplatky

V Česku vzniká stále více seriálů pro globální publikum, které točí streamovací platformy jako Netflix nebo Amazon. Ty vyžadují diverzitu v obsazení, jenže sehnat různá etnika třeba do komparzu bývá v Česku problém. Agentury tak motivují možné kandidáty takzvaným etnickým příplatkem. „Myslím, že není úplně dobré tomu říkat etnický příplatek, to je nešťastné. Zavdává to podnět k diskuzím, zda se nejedná o diskriminační jednání, ale obecně vzato si myslím, že ne,“ komentuje to právník Petr Ostrouchov. Agentura Casting – Barrandov poznamenala, že nejde o český vynález, ale o globální průmyslový standard, který reaguje na místní demografii.
před 9 hhodinami

Kdože? Do názvů kapel se dostala dědova známá, tělocvikář i pes

Zpráva o tom, že ve věku devadesáti pěti let zemřela Gretna Van Fleetová, by si místo v agentuře AP nejspíš nevysloužila, kdyby se podobně jako nebohá dáma nejmenovala i americká kapela. Rockeři z Greta Van Fleet (oproti nebožce bez „n“) jméno ničím slavné seniorky prostě jen zaslechli a přišlo jim jako dobrý nápad pro název. Obdobným způsobem se jména skutečných osob ocitla na plakátech i dalších hudebních skupin.
před 11 hhodinami

Video„Lidé se nemění,“ říká Radůza k singlu o současné době

Ikonické postavy popkultury i nadčasové hodnoty víry, naděje a lásky mohou posluchači najít v novém singlu písničkářky Radůzy Jako bych žil v traileru. Má být osobní výpovědí o době, v níž žijeme. „Zaměřuju se na to, co mi připadá – mírně řečeno – zvláštní. Povrchnost, to, že zlo má krátkodobě mnohem větší efektivitu než dobro, které dlouho na něčem pracuje. Že se lidé stále honí za pozlátkem. Ale to tak bylo vždycky, lidé se nemění,“ uvedla Radůza ve Studiu 6 k nové písni. Kromě silného textu zaujme i videoklipem vytvořeným pomocí umělé inteligence.
před 12 hhodinami

„Zlato, jak to rozvinout?“ Polská nobelistka překvapila přiznáním, že se radí s AI

Do debat o využívání umělé inteligence (AI) v psané tvorbě nečekaně přispěla nositelka Nobelovy ceny za literaturu Olga Tokarczuková. Polská spisovatelka totiž prozradila, že se při psaní radí s generativním modelem umělé inteligence.
21. 5. 2026

Mandalorian a Grogu vrací po letech do kin Hvězdné války

Filmová sága Hvězdné války se po sedmi letech vrací na plátna kin. Tentokrát v podobě dobrodružství maskovaného lovce odměn Mandaloriana a jeho zeleného společníka Grogua, tedy bez rytířů Jedi a světelných mečů. Nový snímek oddělený od hlavní dějové linie série cílí především na mladší diváky.
21. 5. 2026

VideoFilmové premiéry: Návrat Shreka a Hvězdných válek i hororový Pasažér

Po pětadvaceti letech se do kin vrací Shrek. Animovaný pohádkový příběh o zeleném zlobrovi získal Oscara a odstartoval úspěšnou filmovou sérii. Přichází také další dobrodružství ze světa Hvězdných válek. Na seriál o vesmírném lovci odměn navazuje celovečerní snímek Mandalorian a Grogu. Příznivci napětí mohou do kina vyrazit na snímek Pasažér. V něm se bezstarostná jízda po americkém venkově pro mladý pár změní v horor poté, co uprostřed noci zastaví u autonehody. Od tohoto týdne je také volně ke zhlédnutí na internetu dokument o vzniku české videohry Phonopolis, kterou studio Amanita Design vytvořilo z papíru.
21. 5. 2026

V Knihovně Václava Havla gradují spory s vedením

Knihovna Václava Havla je v ohrožení – odcházejí klíčoví lidé i sponzoři. Důvodem jsou spory s vedením instituce, včetně ředitele Tomáše Sedláčka. Knihovna funguje 22 let, spravuje odkaz a dílo Václava Havla, publikuje a pořádá i akce pro veřejnost. Pro veřejnost je tu zatím stále otevřeno. V Knihovně totiž chtějí skončit všichni její pracovníci – sedmnáct lidí ze sedmnácti, včetně dramaturga Jáchyma Topola.
20. 5. 2026

S AI nemá smysl bojovat, míní Demi Mooreová. V Cannes se řeší, jak „kapitulovat“

Jedna z nejstarších a nejprestižnějších filmových přehlídek nemůže vynechat téma úzce spojené s budoucností kinematografie. I na festivalu v Cannes se řeší, jak umělá inteligence změní filmový průmysl. Od poměrně nedávných časů, kdy se AI stala členem štábu, se otázka, zda ji vůbec použít, posunula více k úvahám jak.
20. 5. 2026
Načítání...