Musí mít život happy end? Slovácké divadlo prožívá Kosmické jaro

Nahrávám video

Ve Slováckém divadle nastudovali „groteskně nostalgickou hru vesmírného rozměru“. Uvedou Kosmické jaro, které dosud inscenoval výhradně pražský Činoherní klub, pokaždé v režii autora Ladislava Smočka.

Kosmické jaro vychází nejen názvem z obrazu abstraktního malíře Františka Kupky. Odkrývá otázky o podstatě existence člověka a vůbec vesmíru, které si pokládají osoby nejrůznějších věků i profesí. 

Hlavní postavou je Pán domu, jehož ztvárnil Pavel Hromádka. „Je velmi nemocný a připravuje se – ne na smrt, to je příliš obyčejně řečeno, ale na přechod někam jinam. A uvažuje,“ upřesnil herec.

V rolích návštěvníků domu určeného kvůli těžbě k demolici se vystřídá skoro celý herecký soubor. „Hra má spoustu odkazů na Čechova, s nímž se ve Slováckém divadle často setkáváme, mohli jsme z něho tedy čerpat,“ podotýká ke Smočkově textu herečka Jitka Hlaváčová.

Odpovědi musíme hledat v sobě, ne v kosmu

Kosmické jaro napsal na konci šedesátých let pro svou domovskou scénu, tedy pražský Činoherní klub, Ladislav Smoček. Pouze na této scéně také byla inscenace zatím dvakrát uvedena, poprvé v roce 1970, podruhé o třicet let později. „Až během inscenování jsme přicházeli na to proč. Je to opravdu velice komplikovaná věc,“ připustil ředitel Slováckého divadla a režisér inscenace Michal Zetel.

Pavel Hromádka
Zdroj: Marek Malůšek/Slovácké divadlo

Současnost podle něj významu půlstoletí staré inscenace jen nahrává. „V době, kdy vrcholila válka o dobývání vesmíru mezi světovými velmocemi, byla naše pozornost upnuta k technologiím, k vědě a výzkumu. Myslím si, že teď nastává doba, kdy bychom odpověď po smyslu a pravdě měli hledat uvnitř,“ srovnává časové okolnosti uvedení Kosmického jara Zetel. 

Slovácké divadlo Smočkovu grotesku před publikem v Uherském Hradišti poprvé předvedlo 2. února.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

VideoNedostatek herců z řad menšin v Česku trápí filmaře. Lákají je proto příplatky

V Česku vzniká stále více seriálů pro globální publikum, které točí streamovací platformy jako Netflix nebo Amazon. Ty vyžadují diverzitu v obsazení, jenže sehnat různá etnika třeba do komparzu bývá v Česku problém. Agentury tak motivují možné kandidáty takzvaným etnickým příplatkem. „Myslím, že není úplně dobré tomu říkat etnický příplatek, to je nešťastné. Zavdává to podnět k diskuzím, zda se nejedná o diskriminační jednání, ale obecně vzato si myslím, že ne,“ komentuje to právník Petr Ostrouchov. Agentura Casting – Barrandov poznamenala, že nejde o český vynález, ale o globální průmyslový standard, který reaguje na místní demografii.
před 13 hhodinami

Kdože? Do názvů kapel se dostala dědova známá, tělocvikář i pes

Zpráva o tom, že ve věku devadesáti pěti let zemřela Gretna Van Fleetová, by si místo v agentuře AP nejspíš nevysloužila, kdyby se podobně jako nebohá dáma nejmenovala i americká kapela. Rockeři z Greta Van Fleet (oproti nebožce bez „n“) jméno ničím slavné seniorky prostě jen zaslechli a přišlo jim jako dobrý nápad pro název. Obdobným způsobem se jména skutečných osob ocitla na plakátech i dalších hudebních skupin.
před 16 hhodinami

Video„Lidé se nemění,“ říká Radůza k singlu o současné době

Ikonické postavy popkultury i nadčasové hodnoty víry, naděje a lásky mohou posluchači najít v novém singlu písničkářky Radůzy Jako bych žil v traileru. Má být osobní výpovědí o době, v níž žijeme. „Zaměřuju se na to, co mi připadá – mírně řečeno – zvláštní. Povrchnost, to, že zlo má krátkodobě mnohem větší efektivitu než dobro, které dlouho na něčem pracuje. Že se lidé stále honí za pozlátkem. Ale to tak bylo vždycky, lidé se nemění,“ uvedla Radůza ve Studiu 6 k nové písni. Kromě silného textu zaujme i videoklipem vytvořeným pomocí umělé inteligence.
před 16 hhodinami

„Zlato, jak to rozvinout?“ Polská nobelistka překvapila přiznáním, že se radí s AI

Do debat o využívání umělé inteligence (AI) v psané tvorbě nečekaně přispěla nositelka Nobelovy ceny za literaturu Olga Tokarczuková. Polská spisovatelka totiž prozradila, že se při psaní radí s generativním modelem umělé inteligence.
21. 5. 2026

Mandalorian a Grogu vrací po letech do kin Hvězdné války

Filmová sága Hvězdné války se po sedmi letech vrací na plátna kin. Tentokrát v podobě dobrodružství maskovaného lovce odměn Mandaloriana a jeho zeleného společníka Grogua, tedy bez rytířů Jedi a světelných mečů. Nový snímek oddělený od hlavní dějové linie série cílí především na mladší diváky.
21. 5. 2026

VideoFilmové premiéry: Návrat Shreka a Hvězdných válek i hororový Pasažér

Po pětadvaceti letech se do kin vrací Shrek. Animovaný pohádkový příběh o zeleném zlobrovi získal Oscara a odstartoval úspěšnou filmovou sérii. Přichází také další dobrodružství ze světa Hvězdných válek. Na seriál o vesmírném lovci odměn navazuje celovečerní snímek Mandalorian a Grogu. Příznivci napětí mohou do kina vyrazit na snímek Pasažér. V něm se bezstarostná jízda po americkém venkově pro mladý pár změní v horor poté, co uprostřed noci zastaví u autonehody. Od tohoto týdne je také volně ke zhlédnutí na internetu dokument o vzniku české videohry Phonopolis, kterou studio Amanita Design vytvořilo z papíru.
21. 5. 2026

V Knihovně Václava Havla gradují spory s vedením

Knihovna Václava Havla je v ohrožení – odcházejí klíčoví lidé i sponzoři. Důvodem jsou spory s vedením instituce, včetně ředitele Tomáše Sedláčka. Knihovna funguje 22 let, spravuje odkaz a dílo Václava Havla, publikuje a pořádá i akce pro veřejnost. Pro veřejnost je tu zatím stále otevřeno. V Knihovně totiž chtějí skončit všichni její pracovníci – sedmnáct lidí ze sedmnácti, včetně dramaturga Jáchyma Topola.
20. 5. 2026

S AI nemá smysl bojovat, míní Demi Mooreová. V Cannes se řeší, jak „kapitulovat“

Jedna z nejstarších a nejprestižnějších filmových přehlídek nemůže vynechat téma úzce spojené s budoucností kinematografie. I na festivalu v Cannes se řeší, jak umělá inteligence změní filmový průmysl. Od poměrně nedávných časů, kdy se AI stala členem štábu, se otázka, zda ji vůbec použít, posunula více k úvahám jak.
20. 5. 2026
Načítání...