Svůj nejúspěšnější film Nabarvané ptáče připravoval režisér a scenárista Václav Marhoul jedenáct let. Černobíle natočené adaptace syrového příběhu Jerzyho Kosińského si všimla akademie cen Oscar – a když Marhoul nakonec nepostoupil mezi pětici finalistů, samotná užší nominace mu otevřela dveře do Hollywoodu. Natočit by měl drama o republikánském senátorovi Josephu McCarthym a jeho tažení proti komunistům ve Spojených státech padesátých let. První klapka ještě nepadla. I o chystaném filmu mluvil Václav Marhoul jako host Interview ČT24 speciál.
V hereckém obsazení chystaného filmu se objevují jména jako Michael Shannon a Emilia Clarkeová. Marhoul poprvé nerežíruje podle vlastního scénáře. Ten napsal Tom O'Connor, mimo jiné autor Hry špionů. Historický špionážní film se odehrává v době studené války a je založen na skutečném příběhu.
Do stejné doby spadá i snímek o mccarthismu, tedy manipulovaném obviňování Američanů ze sympatie s komunismem, které rozdmýchal republikánský politik Joseph McCarthy. Marhoul už v dřívějším rozhovoru pro Českou televizi podotkl, že nabídku na zrežírovaní takové látky nejspíše dostal zčásti i proto, že má zkušenosti s životem v nesvobodě, byť z druhé strany barikády.
Univerzální příběh o egomaniacích
Podle českého filmaře navíc ve zpracování McCarthyho názorů nejsou americké reálie tím nejdůležitějším. „Jde o princip politiků, kteří jsou egomaniaci, lháři, denzinformátoři. Lidé, kteří touží jenom po moci, lidé, kterým jsou ukradené demokratické principy. A to je univerzální příběh,“ míní.
Ohrožení podobným politickým stylem vidí Marhoul i v současnosti – u někdejšího a možná budoucího amerického prezidenta Donalda Trumpa, brazilského exprezidenta Jaira Bolsonara, bývalého polského premiéra Jaroslawa Kaczyńského a současného předsedy maďarské vlády Viktora Orbána.
Marhoul: Jsem proti překrucování faktů v rámci korektnosti
Vznik filmu o McCarthym se podle Marhoulových slov komplikuje. Smlouva s novým producentem by ale mohla zajistit, aby první klapka padla příští rok. O přesném začátku natáčení má Marhoul pochybnosti, o oscarových šancích filmu ale už má celkem jasno teď.
„V životě nemůže být nominován na Oscara,“ tvrdí o filmu. Nesplňuje totiž požadavky Akademie na větší diverzitu ve filmovém průmyslu. Film se má odehrávat v letech 1952 až 1957, kdy by podle režiséra odporovalo historické věrnosti obsadit do rolí amerických politiků herce tmavé pleti.
„Pokud budeme takhle dál pokračovat, nemůžeme natočit žádný film o třetí říši, protože nejde, aby třetina esesáků v Hitlerově Vlčím doupěti byli černoši. Jsem proti tomu, aby se v rámci korektnosti překrucovala v historii fakta,“ dodává Marhoul. Na přímou otázku by si prý svůj názor nedovedl nechat pro sebe, čímž by si koledoval o problém, jakkoliv je coby Evropan v očích Hollywoodu „nekorektní buran“.
