Praha – Sdružení výtvarných kritiků a teoretiků dnes pokřtí Almanach Slovanské epopeje. Nová publikace, jež obsahuje 142 stran odborných textů, reprodukcí a cenných dobových dokumentů, má pomoct porozumět tomuto jedinečnému dílu Alfonse Muchy z hlediska uměnovědného, historického, restaurátorského i z pohledu architektů. Podle autorů obsahuje řadu nových postřehů a užitečných poznatků.
Muchova Slovanská epopej je předmětem diskusí nejen vzhledem ke svému umístění, ale i z uměleckého hlediska. Podle historika umění Tomáše Vlčka se hodnocení díla různí podle toho, kdo ji hodnotí. „Pro nás, Čechy, kde se moderní umění vyvíjelo specifickým způsobem ve vazbě na to nejprogresivnější v Evropě, někdy Slovanská epopej vypadá jako příliš akademická a zastaralá. Pro Japonce, kteří pořád přizpůsobují východní kulturu západní civilizaci, má Mucha nesmazatelné místo a pro ně je epopej zázrakem,“ říká.
Almanach tak obsahuje soubor pohledů z různých stran, kritické pohledy nevyjímaje. „Těžko vytáhnout něco překvapivého, co by změnilo pohled na uměleckou hodnotu, ale mění se schopnost zařadit dílo do souvislostí kultury 20. století. A tam patří, má celou řadu vazeb, které možná jdou i mimo výtvarné umění,“ dodává Vlček.
O budoucnosti epopeje se měsíce vedou ostré spory
Slovanskou epopej tvoří dvacet velkoplošných obrazů inspirovaných slovanskou mytologií a dějinami Čechů a Moravanů. Alfons Mucha obrazy daroval Praze, jeho přáním ale bylo, aby pro epopej vznikl speciální pavilon, což se dosud nestalo. Po druhé světové válce byly značně poškozené převezeny do Krumlova, zrestaurovány a pak vystaveny.
Kvůli stěhování Slovanské epopeje do Prahy vznikly loni mezi metropolí a Moravským Krumlovem spory. Kde bude nakonec Slovanská epopej umístěna a vystavena, není zatím jasné. Posledním návrhem je Fantova budova hlavního nádraží. Odpůrci stěhování nabízejí jinou variantu. Podle nich lze krumlovský zámek opravit, expozici pro epopej zmodernizovat a rozšířit.
