Mozartovský mistr Adam Plachetka zazpívá Figara

Brno - Český operní pěvec Adam Plachetka letos zpodobní Figara ve Vídni a na festivalu v Glyndebourne v Británii. Poprvé vystoupí se slavným Chicagským symfonickým orchestrem. V příští sezoně pak jeho basbaryton zazní také v Berlíně, Miláně a samozřejmě znovu ve Státní opeře ve Vídni, která je jeho stálým působištěm. Plachetka svůj program prozradil v Brně, kam přijel s programem tvořeným oratorními áriemi Georga Friedricha Händela.

Zpěvák se těší zvláště na Figara v Británii. „Budu mít po delší době hodně času na zkoušky a doufám, že si na to najdu novější názory a zvládnu roli opracovat trochu z jiné strany, než ji dělám teď,“ uvedl sedmadvacetiletý Plachetka, uznávaný zvláště jako mistrný interpret mozartovských rolí. Kromě Figara ve Figarově svatbě patří k jeho velkým úlohám ještě třeba Don Giovanni.

Právě kvůli Wolfgangu Amadeu Mozartovi často Plachetkovi nezbývá čas na barokní repertoár. „Těžiště poptávek je spíše v Mozartových operách, takže baroko zpívám v poslední době méně často.“ Zpívat Mozarta jej však těší, tudíž prý nemusí tolik litovat. S Händelovými áriemi se loni představil ve Znojmě, Třebíči a Praze, Brno je prozatím poslední zastávkou programu, v němž jej doprovází orchestr Czech Ensemble Baroque.

„Musím na sobě pracovat“

Plachetka patří spolu s Magdalenou Koženou k nejúspěšnějším českým pěvcům, o čemž svědčí i angažmá ve vyhlášené Státní opeře ve Vídni. „Je to i závazek do budoucna. To, že jsem měl štěstí a dostal jsem se tam, neznamená, že tam musím nutně vydržet. Musím na sobě pracovat, abych obhájil pozici, kterou teď mám,“ říká Plachetka.

V březnu se Plachetka představí ve Vídni jako Figaro, stejnou roli pak zazpívá i v Praze. V dubnu následuje spolupráce s Chicagským symfonickým orchestrem. Čeká jej basový part ve Mši h-moll Johanna Sebastiana Bacha. Ve Vídni letos vystoupí také v roli Schaunarda v Pucciniho Bohémě. V létě celkem sedmnáctkrát zazpívá Figara v Glyndebourne, na srpen připravuje recitál v Českém Krumlově.

Plachetkův brněnský koncert je součástí abonentního cyklu Bacha na Mozarta. Dosavadních pět koncertů staré hudby bylo vyprodaných. Pořadatelé sázejí na pozitivní atmosféru a snaží se vždy spojit poučné i zábavné prvky. Do konce sezony jsou na programu ještě čtyři koncerty. V březnu zazní Mozartova Symfonie g-moll na dobové nástroje. V červnu sezonu uzavře koncertní provedení opery Dorilla in Tempe od Antonia Vivaldiho.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

„Musíme bojovat proti tomuto návrhu.“ Ředitelé ČT a ČRo chtějí zachovat poplatky

„Ty podmínky, které byly dneska zveřejněné, jsou nepřijatelné,“ odsoudil ředitel České televize Hynek Chudárek návrh na změnu financování veřejnoprávních médií, který v pondělí 15. června představila vláda. „Musíme bojovat proti tomuto návrhu,“ deklaroval. „Já pořád věřím, že ještě je prostor pro diskusi,“ řekl ředitel Českého rozhlasu René Zavoral, ale vzápětí dodal, že je v tomto ohledu mírným pesimistou. Ředitelé ČT a ČRo odpovídali v Interview ČT24 na otázky Jiřího Václavka ohledně postupů vládní koalice i plánů obou médií, jak na změny reagovat.
před 24 mminutami

ŽivěVe svatovítské katedrále zazněly nové varhany, požehnal jim Graubner

Konečná cena za nové varhany v katedrále sv. Víta na Pražském hradě bude do 160 milionů korun, řekl předseda správní rady Nadačního fondu Svatovítské varhany Vojtěch Mátl. Většina peněz už se vybrala ve sbírce, veřejnost se do ní může stále zapojit. Novému nástroji v pondělí při liturgii vedené pražským arcibiskupem Stanislavem Přibylem požehnal jeho předchůdce Jan Graubner. Zazněly Dvořákovy, Händelovy, Haydnovy a Saint-Säensovy skladby za doprovodu České filharmonie.
15:47Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Strážnický modrotisk slaví 120 let. Ohrožují ho ale levné kopie

Strážnická modrotisková dílna letos oslaví 120 let od svého založení. Současně však bojovala o přežití kvůli levným napodobeninám tradičního modrotisku. Na její záchranu přispěli lidé ve veřejné sbírce téměř 700 tisíc korun. Část vybraných peněz chce dílna využít také na osvětu, aby zákazníci dokázali odlišit originál od padělku.
13. 6. 2026

V Kyjevě odstranili pomník spisovatele Bulgakova, na sítích vypukly spory

Z ukrajinské metropole byla odstraněna socha sovětského spisovatele Michaila Bulgakova, autora známého románu Mistr a Markétka. Navzdory tomu, že o tomto kroku bylo rozhodnuto už na konci loňského roku, se o něm nyní na sociálních sítích a v médiích vedou spory – a to jak v ukrajinštině, tak ruštině. Odstraňování části památníků na Ukrajině probíhá v souladu s takzvaným dekolonizačním zákonem z roku 2023.
13. 6. 2026

Disertační práci architekta Wiesnera i deník jeho ženy vystaví ve vile Stiassni

Disertační práci významného architekta Ernsta Wiesnera, deník jeho manželky Evy i rodinné fotografie převzal v Brně Národní památkový ústav. Vzácné archiválie budou k vidění ve vile Stiassni, jedné z Wiesnerových staveb. Z Velké Británie je přivezl generální konzul David Frous, který je převzal od anglického dárce Timothyho Wilkinsona, jehož rodina se s Wiesnerovými blízce přátelila.
12. 6. 2026

Zemřel David Hockney, britský malíř a ikona pop-artu

Ve věku 88 let ve čtvrtek v Londýně zemřel britský malíř David Hockney, který významně přispěl k pop-artovému uměleckému hnutí 60. let minulého století a je považován za jednoho z nejvýznamnějších a nejvlivnějších britských umělců 20. a 21. století. Informovaly o tom v pátek tiskové agentury s odvoláním na jeho agenturu. Hockneyho obrazy bazénů v Los Angeles, v nichž se zrcadlí kalifornské slunce, se staly ikonickými.
12. 6. 2026Aktualizováno12. 6. 2026

Géčko nebo Bílý dům? Ostravské divadlo buduje novou scénu

Národní divadlo moravskoslezské (NDM) získá novou scénu přestavbou výstavního pavilonu G na ostravské Černé louce. Multifunkční sál nebude sloužit pouze divadlu, díky variabilnímu prostoru se v něm budou moci konat také další kulturní akce. Divadlo zároveň hledá název pro nový prostor. Pracovně se mu říká Géčko nebo Bílý dům.
11. 6. 2026

Spielberg nepochybuje o mimozemšťanech v době, kdy se zpochybňuje vše

Mimozemšťané existují, nepochybuje věhlasný hollywoodský filmař Steven Spielberg. Reakcí lidstva na toto zjištění se zaobírá ve svém nejnovějším snímku Den odhalení, kterým se po letech vrací k žánru science fiction. Jak film pohrávající si s utajenými vládními materiály rezonuje v současné době označované za postfaktickou, kdy se zdá stále těžší rozlišit pravdu od dezinformací?
11. 6. 2026
Načítání...