Moderátoři AZ-kvízu: Málem jsme nepřežili konec milénia. A ženy by nám měly víc důvěřovat

Nahrávám video
Rozhovor s moderátory AZ-kvízu
Zdroj: ČT24

Zadání je jednoduché: spojit tři strany pyramidy podle počátečních písmen nápověd. Ale má to háček – musíte mít lepší znalosti než soupeř. AZ-kvíz baví diváky České televize už třiadvacet let. Občas i mimo televizní studio. Naposledy v pátek, kdy byl AZ-kvíz součástí programu Českem tam a zpět, v němž ČT vždy jednou týdne navštěvuje různá tuzemská místa. Tentokrát zastavila v Mikulově a při té příležitosti vyzpovídala i dlouholeté moderátory oblíbené soutěže: Evu Machourkovou a Aleše Zbořila.

Aleši, změnilo se za třiadvacet let v AZ-kvízu něco výrazně?

AZ: Byli jsme snad jediný nejen pořad, ale také výroba, která málem nepřežila Y2K…

… údajný počítačový kolaps, když se přecházelo z roku 99 na 00, tedy 2000…

AZ: U nás byl ale reálný, protože nikdo v roce 1996, když se chystal AZ-kvíz, nevěděl, že něco takového bude existovat. Takže jsem přišel na natáčení 4. ledna 2000 – a ono to nefungovalo. To byla jedna část. A potom v roce 2008 se kompletně proměnila znělka i dekorace, zjednodušovala se pravidla a pořad se stal dynamičtějším.

Princip zůstal stejný: spojit všechny strany pyramidy. Evo, tušíte, co vězí za dlouhověkostí soutěže?

EM: Do soutěže se vejde spousta otázek, takže divák, kterého AZ-kvíz baví jako taková křížovka v televizi, si jednak ověří, co umí, a jedna se dozví věci, které mu třeba přijdou zajímavé. A ve srovnání s jinými soutěžemi penzum vědomostí, které musí naši soutěžící prokázat, je obrovské. V tom je to napínavé a zajímavé.  

Utkvěla vám z některého dílu špatná odpověď, u které jste si řekli: Ne, tak to by mě vážně nenapadlo?

AZ: Pamatuji si na otázku, jak se s otisky prstů pracuje v kriminalistice. Správná odpověď byly „papilární linie“. Soutěžící poměrně dlouho uvažoval a pak řekl: prstová lavice?

Není škoda, že výhrou je většinou částka, za kterou by vítěz v centru Brna úspěch ani pořádně neoslavil? Neuvažuje se o navýšení odměny?

EM: Když padne vyšší výhra, máme radost, ale prakticky to není věc, kterou bychom mohli ovlivnit.

AZ: Dělám si soukromou statistiku a průměrná výhra je dlouhodobě 6500 korun. Na druhou stranu, když si vezmeme, že je to za dvakrát šest minut odpovídání, tak to zase není málo. 

Stálo by tedy něco jiného po těch letech za změnu?

AZ: Možná trošku větší důvěra žen. Přichází jich jen sotva třicet procent (ze všech soutěžících). My pánové jsme od přírody agresivnější, nastaveni více na soutěživost, ale dámy jsou, myslím, někdy zbytečně nesmělé. 

Za léta vysílání prošel AZ-kvíz parodiemi, někteří ho označují za své „guilty pleasure“. Když máte statistiky v malíčku, víte, kdo se nejvíc dívá na AZ-kvíz? Jsou mezi diváky i mladí?

EM: Jestli se dívají, nevím, ale do AZ-kvízu se hlásí a občas se odehrávají krásné mezigenerační souboje. 

AZ:  Statistika je trošku složitější. Máme jednak televizní premiéru každý všední den v 17:00, což není čas úplně ideální pro aktivně pracující. Ti se dívají buď na reprízu, která je před půlnocí, anebo na iVysílání, kde je více než sto tisíc přístupů k jednomu dílu. Předpokládám, že jsou to spíše mladší lidé.

  • Česká televize během léta přibližuje turistické problémy i zajímavosti ve vytipovaných lokalitách Čech, Moravy i Slezska. Více se lze dočíst na webu projektu. 
  • 7. 8. – Krásná Lípa
  • 14. 8. – Rožnov pod Radhoštěm
  • 21. 8. – Litomyšl
  • 28. 8. – Telč

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

Při procesu s nacisty byl důkazem i film. Archivy hledali dva američtí bratři

Nový film Norimberk s Russellem Crowem v kinech obrací opět pozornost k norimberskému procesu. Médium filmu souvisí s ostře sledovaným soudem ale i jinak – záběry promítané v soudní síni posloužily tehdy jako důkaz. Část z nich na zpravodajské misi v poválečné Evropě nasbírali bratři z hollywoodské rodiny.
před 21 hhodinami

„Vážený soudruhu prezidente.“ Historik zkoumá příběhy skrz normalizační dopisy Hradu

V průběhu normalizace registrovalo oddělení stížností prezidentovy kanceláře stovky tisíc dopisů. Nejvíc jich bylo doručeno prezidentovi Ludvíku Svobodovi v roce 1969. Dopisy odrážejí běžné problémy společnosti, jako jsou bydlení, sociální zabezpečení, cestování do zahraničí a školství. Ve své knize „Vážený soudruhu prezidente“ nabízí historik Ústavu pro soudobé dějiny AV ČR Tomáš Vilímek desítky příběhů odhalujících jak úsměvné, tak tragické stránky života za normalizace.
včera v 06:30

Czech Press Photo vyhrála fotografie horníka z dolu OKD

Nejlepší fotografií 31. ročníku Czech Press Photo byl vyhlášen snímek ze série s názvem „Práce horníků na dole ČSM – Sever (OKD)“ Lukáše Kaboně z Deníku. Uspěl v konkurenci téměř 300 fotografek a fotografů, kteří do soutěže zaslali 5250 fotografií. „Zavírání dolů v České republice představuje uzavření významné etapy průmyslové historie a proměnu vztahu společnosti k životnímu prostředí. Těžba uhlí po desetiletí formovala krajinu i životy lidí, často s negativními dopady přesahujícími hranice Moravskoslezského kraje. Uzavření posledního černouhelného dolu ve Stonavě je symbolickou tečkou za érou hlubinné těžby na Ostravsku. Fotografovi Lukáši Kaboňovi se podařilo tento přelomový okamžik zachytit s věcnou přesností a silnou výpovědní hodnotou,“ uvedla porota. Ceny se letos udělovaly v devíti kategoriích. Oceněné fotografie budou k vidění v Nové budově Národního muzea od 11. května do 30. listopadu 2026.
20. 1. 2026

Archeologové v Itálii objevili ztracenou Vitruviovu baziliku

Archeologové v Itálii našli pozůstatky více než dva tisíce let staré veřejné budovy, jejíž návrh připisují starověkému římskému architektovi Vitruviovi, známému jako otec architektury. Pozůstatky starověké baziliky našli archeologové v centrálním italském městě Fano severovýchodně od Říma.
20. 1. 2026
Načítání...