Moderátoři AZ-kvízu: Málem jsme nepřežili konec milénia. A ženy by nám měly víc důvěřovat

Nahrávám video

Zadání je jednoduché: spojit tři strany pyramidy podle počátečních písmen nápověd. Ale má to háček – musíte mít lepší znalosti než soupeř. AZ-kvíz baví diváky České televize už třiadvacet let. Občas i mimo televizní studio. Naposledy v pátek, kdy byl AZ-kvíz součástí programu Českem tam a zpět, v němž ČT vždy jednou týdne navštěvuje různá tuzemská místa. Tentokrát zastavila v Mikulově a při té příležitosti vyzpovídala i dlouholeté moderátory oblíbené soutěže: Evu Machourkovou a Aleše Zbořila.

Aleši, změnilo se za třiadvacet let v AZ-kvízu něco výrazně?

AZ: Byli jsme snad jediný nejen pořad, ale také výroba, která málem nepřežila Y2K…

… údajný počítačový kolaps, když se přecházelo z roku 99 na 00, tedy 2000…

AZ: U nás byl ale reálný, protože nikdo v roce 1996, když se chystal AZ-kvíz, nevěděl, že něco takového bude existovat. Takže jsem přišel na natáčení 4. ledna 2000 – a ono to nefungovalo. To byla jedna část. A potom v roce 2008 se kompletně proměnila znělka i dekorace, zjednodušovala se pravidla a pořad se stal dynamičtějším.

Princip zůstal stejný: spojit všechny strany pyramidy. Evo, tušíte, co vězí za dlouhověkostí soutěže?

EM: Do soutěže se vejde spousta otázek, takže divák, kterého AZ-kvíz baví jako taková křížovka v televizi, si jednak ověří, co umí, a jedna se dozví věci, které mu třeba přijdou zajímavé. A ve srovnání s jinými soutěžemi penzum vědomostí, které musí naši soutěžící prokázat, je obrovské. V tom je to napínavé a zajímavé.  

Utkvěla vám z některého dílu špatná odpověď, u které jste si řekli: Ne, tak to by mě vážně nenapadlo?

AZ: Pamatuji si na otázku, jak se s otisky prstů pracuje v kriminalistice. Správná odpověď byly „papilární linie“. Soutěžící poměrně dlouho uvažoval a pak řekl: prstová lavice?

Není škoda, že výhrou je většinou částka, za kterou by vítěz v centru Brna úspěch ani pořádně neoslavil? Neuvažuje se o navýšení odměny?

EM: Když padne vyšší výhra, máme radost, ale prakticky to není věc, kterou bychom mohli ovlivnit.

AZ: Dělám si soukromou statistiku a průměrná výhra je dlouhodobě 6500 korun. Na druhou stranu, když si vezmeme, že je to za dvakrát šest minut odpovídání, tak to zase není málo. 

Stálo by tedy něco jiného po těch letech za změnu?

AZ: Možná trošku větší důvěra žen. Přichází jich jen sotva třicet procent (ze všech soutěžících). My pánové jsme od přírody agresivnější, nastaveni více na soutěživost, ale dámy jsou, myslím, někdy zbytečně nesmělé. 

Za léta vysílání prošel AZ-kvíz parodiemi, někteří ho označují za své „guilty pleasure“. Když máte statistiky v malíčku, víte, kdo se nejvíc dívá na AZ-kvíz? Jsou mezi diváky i mladí?

EM: Jestli se dívají, nevím, ale do AZ-kvízu se hlásí a občas se odehrávají krásné mezigenerační souboje. 

AZ:  Statistika je trošku složitější. Máme jednak televizní premiéru každý všední den v 17:00, což není čas úplně ideální pro aktivně pracující. Ti se dívají buď na reprízu, která je před půlnocí, anebo na iVysílání, kde je více než sto tisíc přístupů k jednomu dílu. Předpokládám, že jsou to spíše mladší lidé.

  • Česká televize během léta přibližuje turistické problémy i zajímavosti ve vytipovaných lokalitách Čech, Moravy i Slezska. Více se lze dočíst na webu projektu. 
  • 7. 8. – Krásná Lípa
  • 14. 8. – Rožnov pod Radhoštěm
  • 21. 8. – Litomyšl
  • 28. 8. – Telč

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

Varšavská výstava představuje surrealismus jako politickou zbraň proti fašismu

Nová výstava ve Varšavském muzeu moderního umění představuje surrealismus nikoli jako snovou fantazii, ale jako politicky angažované hnutí, které vzniklo v přímém protikladu k fašismu, nacionalismu a kolonialismu. Výstava potrvá od 26. června do 10. ledna 2027.
před 8 hhodinami

Janssonová zůstala především autorkou mumínků

Od úmrtí finské spisovatelky a kreslířky Tove Janssonové uplynulo 27. června čtvrtstoletí, její dílo však stále žije a s velkou určitostí i bude žít – v příbězích o mumíncích totiž přivedla na svět postavy, jež od svého zrodu nepřestávají oslovovat stále nové generace čtenářů.
včera v 09:03

O Vánocích se na ČT vrátí David Švehlík jako Krakonoš

Divácky úspěšná pohádka Krakonošovo tajemství bude mít o letošních Vánocích pokračování. Coby vládce hor se opět vrátí David Švehlík. Nový příběh s názvem Krakonoš a básník se v těchto dnech natáčí ve studiích na Kavčích horách i v blízkosti Krkonoš. Režie se i tentokrát ujal Peter Bebjak.
26. 6. 2026

VideoV nové opeře bojuje o přežití lidstva i Horst Fuchs

Největší ostravský park a také tenisové kurty se staly místem pro premiéru nové opery. Dystopické sci-fi dílo Bílá smrt napsal slovenský hudební skladatel Miroslav Tóth a poprvé ho uvedl na festivalu Dny nové opery Ostrava. Odehrává se v době, kdy lidstvo bojuje o přežití poté, co se Země vychýlila ze své osy. V současném operním kusu vystupuje mimo jiné pomyslný král teleshoppingu Horst Fuchs.
26. 6. 2026

Betonová zeď se mění v galerii street artu pod širým nebem

V ulici Vlastina v Praze aktuálně vzniká umělecké dílo s názvem Mural Ruzyně, které promění více než 700 metrů dlouhou betonovou stěnu patřící ministerstvu obrany v galerii současného street artu pod širým nebem. Projekt, na kterém se podílejí tři desítky streetartových umělců z Česka i zahraničí v rámci festivalu Urban Pictus, bude vznikat do 30. června. Výsledné dílo o rozloze přibližně 1800 metrů čtverečních propojí téma „Krása města v pohybu“.
25. 6. 2026

Zpívala a navíc bez hidžábu. 74 ran bičem připomnělo tlak na Íránky

Jsem dívka, která chce zpívat pro zemi a lidi, které miluji, napsala pod video se svým koncertem íránská zpěvačka Parastu Ahmadíová. Soud této hudebnici i osmi členům kapely a produkčního týmu uložil trest sedmdesáti čtyř ran bičem. Za to, že vůbec zpívala veřejně – a navíc bez hidžábu. Kritici islámské republiky i některá média vnímají rozsudek jako doklad sílícího tlaku íránských úřadů proti ženám a svobodě uměleckého projevu.
24. 6. 2026

Na Goethově stezce v Karlových Varech byla odhalena monumentální plastika AJ VANA BE

Téměř sedm metrů vysokou sochu sestávající z třiceti dvou vintage van je možné nyní spatřit před Galerií umění Karlovy Vary na Goethově stezce. Autor díla Benedikt Tolar jím reaguje na téma vody jako vzácného zdroje, které spojuje s principy upcyklace zastaralých smaltovaných van, jež neodmyslitelně patří k socialistickému bydlení v panelácích. Tvar těchto van pak tvoří prostor pro světelnou show synchronizovanou s hudbou. Hudební báseň inspirovanou umístěním sochy i návštěvami německého básníka Johanna Wolfganga Goetha, kterou speciálně pro Karlovy Vary zkomponoval Vladimír Štambach, se rozezní každou půlhodinu vždy mezi 9. a 22. hodinou.
24. 6. 2026

Obsluhoval jsem anglického krále, říkají i v divadle Mana

Příběh obyčejného českého číšníka na pozadí velkých dějin dvacátého století převypravuje Vršovické divadlo Mana. Na pražské jeviště převedlo novelu Bohumila Hrabala Obsluhoval jsem anglického krále.
24. 6. 2026
Načítání...