Mloci v nás a po nás potopa

Uherské Hradiště - Válka s mloky - utopický román Karla Čapka o vzrůstajícím ohrožení lidstva. V polovině 30. let minulého století, kdy knihu vydal, jím bylo nebezpečí fašismu. A dnes? Ve Slováckém divadle Čapkův příběh zasadili do nedávné minulosti, do velkých záplav, které chápou jako „odplatu“ přírody.

Inscenačním rámem Války s mloky na uherskohradišťské scéně je 13. červenec 1997, kdy se Slovácko „proměnilo v jedno velké jezero“. Svět tonoucí v potopě je přece také dílem lidstva a příroda umí lidem oplácet velmi krutě, vysvětlují tvůrci, jak došli zrovna k této paralele.

Čapkův román varoval proti rozpínavosti fašismu a odlidštění společnosti. „Přemýšleli jsme, k čemu to přirovnat dnes,“ říká Dodo Gombár, který hru v Uherském Hradišti nastudoval. „Mám pocit, že příroda je občas už bezbranná a zmatená. Naznačuje lidstvu tuto zmatenost různými možnostmi. Podle mě jsou záplavy jedním z těchto výkřiků. Měl jsem dojem, že extrém zakódovaný v Čapkově románu je zakódovaný i v této události.“

Zásah „shůry“ v podobě záplav ukázal, jak nepromyšleně často konáme. Téma nenasytnosti a kořistnictví, lidské zpupnosti, jež nenalézá hranic a vede až k sebezáhubě, je tím, co Slovácké divadlo na Čapkově díle zaujalo. A ač vzniklo před osmdesáti lety, aktuální je stále.

Ve 30. letech byli „mloci“ ztotožněni se vzrůstajícím nacismem, v dnešní době můžeme nadno najít „mloky“ v nás samých - naše zaslepené a nedomyšlené počínání nás vede k další katastrofě, upozorňují tvůrci. Ať už je jím až násilné využívání lidských a přírodních zdrojů, nebo stále globálnější a mocnější zločinecké podsvětí prorůstající do ekonomického a politického systému…

Podobně jako Čapkův román i jeho uherskohradišťská adaptace ovšem staví toto těžké téma na žánrové lehkosti, komediálním ladění, satiričnosti a zábavnosti. Čímž jeho vyznění paradoxně ještě více vyniká.

Válka s mloky se do Slováckého divadla vrací po čtrnácti letech, v premiéře bude uvedena v sobotu 17. listopadu - tedy v den, který s „mločí“ tematikou nemálo souvisí. Do novinky programu se zapojil téměř celý herecký soubor, ve větších rolích Vladimír Doskočil, Jitka Josková, Monika Horká, Pavel Makus, Kamil Pulec a Zdeněk Trčálek.

Toho prý nasazení Války s mloky zpočátku příliš nenadchlo. „Říkal jsem si: Proč právě tenhle prvorepublikový, obstarožní kus? Velice jsem se ale mýlil. To očekávání katastrofy, ať už jakékoli, visí ve vzduchu pořád. Vůbec jsem si na začátku neuvědomoval, jak moc je ta hra aktuální,“ přiznává. Pokud se na „klasiku“ diváte obdobně odtažitě, máte možnost se také přesvědčit ve Slováckém divadle o opaku - první repríza je plánována hned na 19. listopadu. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

Australský festival nechtěl autorku s palestinskými kořeny, desítky dalších také odřekly

V Austrálii museli zrušit literární festival poté, co účast na něm odvolalo více než sto osmdesát hostů včetně bývalé novozélandské premiérky nebo nositele Pulitzerovy ceny. Vyjádřili tak solidaritu s australskou spisovatelkou s palestinskými kořeny Randou Abdel-Fattahovou, které pořadatelé zrušili pozvánku v návaznosti na útok na Bondi Beach. Festival se autorce nakonec omluvil.
před 13 hhodinami

Alright, alright, alright. McConaughey má kvůli AI ochrannou známku na svůj obličej

Matthew McConaughey si nechal zaregistrovat záběry z filmu Omámení a zmatení se svou podobou a hlasem jako ochrannou známku. Hvězda snímku Interstellar či krimi seriálu Temný případ tak bojuje proti zneužití svého obličeje umělou inteligencí, píše Wall Street Journal. Podle všeho jako vůbec první herec.
před 17 hhodinami

I v Ostravě zůstává Idiot obrazem společnosti

Jeviště Národního divadla moravskoslezského patří knížeti Myškinovi, hlavnímu hrdinovi románu Idiot od Fjodora Michajloviče Dostojevského. Nová jevištní dramatizace vznikla přímo pro ostravskou scénu.
15. 1. 2026

Kulturní zpráva o Grónsku: Audiokniha Cit slečny Smilly pro sníh nebo seriál Vláda

Beletrie, audioknihy i seriál dávají českým čtenářům a divákům možnost, jak se seznámit s příběhy z Grónska. Včetně koloniální minulosti, která se odráží i v kultuře a o níž se v současné době znovu mluví v souvislosti se zájmem amerického prezidenta Donalda Trumpa tuto zemi získat.
15. 1. 2026

Zoe Saldanaová se stala díky Avataru nejvýdělečnější herečkou

Scarlett Johanssonová dokralovala, prvenství mezi nejvýdělečnějšími herečkami zaujala Zoe Saldanaová. A to díky třetímu pokračování série Avatar, která sama láme kasovní rekordy.
15. 1. 2026

Berlinale promítne i filmy v české koprodukci, včetně restaurované Panelstory

Mezinárodní filmový festival Berlinale uvede letos nejméně dva snímky, které vznikly v české koprodukci, vyplývá z programu přehlídky. V ní figuruje krátký animovaný film En, ten, týky! režisérky a animátorky Andrey Szelesové a snímek Roya íránské režisérky Mahnáz Mohammadíové. Ve světové premiéře se představí také digitálně restaurovaná podoba snímku Panelstory režisérky Věry Chytilové.
15. 1. 2026

Filmový svět letos láká na nové Avengers a Star Wars, ale i Odysseu od Nolana

Rok 2026 přinese na plátna kin návraty, superhrdiny, horory, sci-fi či adaptace literárních klasik. Fotogalerie chronologicky uvádí přehled zejména zahraničních filmů, které ve výhledech patří k těm nejvíce skloňovaným.
14. 1. 2026

Dirigent Hrůša je umělec roku, shodli se světoví hudební odborníci

Porota International Classical Music Awards (ICMA) složená z šéfredaktorů předních světových hudebních časopisů a zástupců významných kulturních institucí ocenila dirigenta Jakuba Hrůšu titulem Umělec roku. Ocenění označované někdy za „Oscara klasické hudby“ potvrzuje výjimečné postavení Hrůši na světové hudební scéně. V kategorii komorní hudby uspěl také český soubor Pavel Haas Quartet.
13. 1. 2026
Načítání...