„Místo, kde můžete být úplně svobodní.“ Petr Sís vystavuje sny nejen o létání

Svoboda je hodnota, která není samozřejmostí. Pro Petra Sísa nikdy nebyla, snad právě proto se stala samozřejmým leitmotivem knih tohto spisovatele a ilustrátora. Do jejich příběhů může až do 20. ledna vstoupit i návštěvník pražského Centra DOX. Autoři výstavy O létání a jiných snech totiž ze Sísových ilustrací vytvořili vlastní svět.

Interaktivní instalace provede zájemce pěti knihami Petra Síse. Začátek výstavy je věnován Ptačímu sněmu, převyprávění perského eposu ze dvanáctého století. Jeho autor, básník Faríduddín Attár, je hlavním hrdinou tohoto příběhu o hledání. Má ale podobu dudka. „Když se sletí ptáci z celého světa, říká: Ptáci, hrozí vám nebezpečí, ale na hoře Kaf v Číně žije pták, který nás může spasit,“ prozradil o ději Petr Sís.  

Příběh ptáků, kteří se vypraví za svým snem, je i jeho příběhem. V osmdesátých letech přeletěl oceán a ve Spojených státech se stal uznávaným výtvarníkem. Za svou tvorbu obdržel mimo jiné Cenu Hanse Christiana Andersena, nejprestižnější ocenění v oblasti dětské literatury.

V knihách, které namaloval v newyorském ateliéru, se ale stejně pořád vrací do dětství. A téměř nikdy se ve svých příbězích nevyhnul létání. Pod vlivem otce, režiséra armádního filmu Vladimíra Síse, který ho s sebou brával na natáčení s letci. „Obloha pro mě znamenala to, že přeletíte každou zeď, každou hranici, nikdo vás nemůže zastavit,“ vzpomíná Sís. 

Chtěl jsem být svobodný v době, kdy po mě někdo chtěl razítka, přihlášení, musel jsem na vojnu a podobně, a myslel jsem si, že když pojedu někam, jako v knížkách, že někde existuje místo, kde můžete být úplně svobodní. Samozřejmě jsem životem zjistil, že takové místo neexistuje a že svobodu si musíte najít sám. Nesete si ji v sobě. Buďto se cítíte svobodný, nebo o tom musíte jenom snít.
Petr Sís

Jeho nejprodávanější kniha Zeď je o době, kdy mohl o svobodě jenom snít. Přibližuje v ní malým českým i anglickým čtenářům, jak vyrůstal za železnou oponou. Ilustrace zvětšená pro výstavu je nabitá dobovými odkazy. „Ukazuje, co na mě jako na malého pionýra všechno působilo. Myslel jsem, že Lenin a Stalin jsou nějací bozi, do toho tu byla Aurora a přehlídky. A také historky, se kterými jsme vyrůstali: Čuk a Gek, Maresjev, jak se plazí bez nohou, Timur a jeho parta,“ popisuje Sís, co vše v obrazu zachytil.

Do dětství se vrací i ve Třech zlatých klíčích, které odemykají mysterium staré Prahy, a ve své verzi Robinsona Crusoe. Vycházel z vlastního zážitku, kdy ho matka oblékla do kostýmu tohoto známého trosečníka, ostatní děti se mu ale smály. Něco podobného potká i knižního hrdinu, který poté prožije vlastní trosečnický příběh. Vypráví o soběstačnosti, samotě a přátelství.

Nahrávám video
Petr Sís provází výstavou své tvorby v DOX
Zdroj: ČT24

Cesta Sísovými ilustracemi zavede návštěvníky i pod hvězdnou oblohu – připomínka dalšího slavného díla a jeho autora, tentokrát dobrodruha, letce a spisovatele Antoina de Saint-Exupéryho. Síse inspiroval pro knihu Pilot a Malý princ. Příběh o naplněných snech, osamělosti a hledání krásy i smyslu života.

Jeden z vrcholů výstavy se pomyslně vrací k jejímu začátku. Zmíněný Ptačí sněm daroval Sís Václavu Havlovi, protože v prvním českém prezidentovi viděl vůdce hejna letícího za svobodou. Když Havel zemřel, stala se kniha inspirací pro rozměrnou tapisérii. Prohlédnout si ji výjimečně mohou i návštěvníci Centra DOX, jinak ale visí na pražském letišti, jež nese Havlovo jméno. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

Kvíz: Spárujete správně slavné milence?

Smyšlené postavy literárních, filmových, divadelních či mytologických příběhů prožívají lásku naplňující i tragickou. Romea a Julii by spároval každý, ale znáte dobře i další milence? Zkuste na svátek všech zamilovaných, tedy na Den svatého Valentýna, dát dohromady ty, kteří k sobě opravdu patří, i když jim osud třeba nepřeje.
před 14 hhodinami

Jeho poezie je umanutá, říká překladatel Panerových veršů

V českém překladu vyšly básně španělského autora Leopolda Maríi Panera. Narodil se krátce po druhé světové válce. Účastnil se protestů proti režimu generála Franka, důsledkem čehož opakovaně skončil ve vězení. Byl závislý na alkoholu a heroinu, zemřel před dvanácti lety. O sbírce Nemocná růže mluvila s překladatelem Petrem Zavadilem Alžběta Stančáková. „Je to poezie dost umanutá, hodně se tam opakují slova, celé verše. Využívá postupy klasické lyriky, ale staví je na hlavu,“ podotkl.
13. 2. 2026

Část umělců v Irsku bude dostávat základní příjem. Navždy to ale není

Irsko je ochotné vyplácet 325 eur (necelých osm tisíc českých korun) týdně umělcům, aby jim zajistilo základní příjem a pomohlo jim tak věnovat se tvorbě. Po pilotním programu zavádí země nyní tento systém trvale. Uvádí, že jako první na světě. Podle opozičních politiků a některých lidí z umělecké branže ale není podpora domyšlená a hlavně vlastně vůbec trvalá.
13. 2. 2026

Víra přestává být tématem, říká Topol ke knize Peklo neexistuje

Po osmi letech vydává nový román Jáchym Topol. Kniha s názvem Peklo neexistuje zavádí čtenáře do doby po pandemii covidu a na počátku ruské plnohodnotné invaze na Ukrajinu. Sleduje novináře Tomáše, který se za této situace snaží zorientovat ve světě kolem sebe. „Je to ohromně současný román,“ podotkl autor v pořadu 90' ČT24, který moderovali Barbora Kroužková a Jakub Musil.
13. 2. 2026

Cenu Jindřicha Chalupeckého dostaly Bochanová, Kalousová a Kolektiv Prádelna

Laureátkami Ceny Jindřicha Chalupeckého 2026 se staly Julija Bochanová, Tereza Kalousová a ženský Kolektiv Prádelna. Zvláštní uznání od poroty obdržela skupina Stop Genocide in Gaza za své umělecké intervence s politickým významem. Ceny ve čtvrtek Společnost Jindřicha Chalupeckého udělila v pražském Divadle X10.
12. 2. 2026

Ukradený Pilát se po sedmnácti letech vrátil do Římova

Do Římova na Českobudějovicku se vrátila ukradená socha Piláta Pontského. Originál zmizel před sedmnácti lety z kaple, která je součástí křížové cesty. Památkáři a policisté vypátrali původní dřevěnou sochu až ve Španělsku.
12. 2. 2026

Rapová trojice Gufrau a Victor Kal. mají nejvíc šancí na ceny Anděl

Tři šance na zisk ceny Anděl má rapová trojice Gufrau a hudebník Victor Kal., který s ní vystupuje. Víckrát se v nominacích objevují také jména Michala Prokopa, Bena Cristovaa či kapely Mňága a Žďorp. Ocenění udělované Českou hudební akademií převezmou vítězové 11. dubna.
12. 2. 2026

Berlinale začíná afghánskou romancí. Česko přiváží Chytilovou či knihu ke zfilmování

První afghánská romantická komedie otevírá sedmdesátý šestý ročník filmového festivalu Berlinale. Hlavní soutěž podle kritiků míří letos spíše na cinefily než širší publikum. Český film v klání o Zlatého medvěda chybí. Mimo hlavní soutěžní sekci se nicméně budou promítat tři nové tituly natočené v české koprodukci a rovněž digitálně restaurovaný film Věry Chytilové Panelstory.
12. 2. 2026
Načítání...