Praha - Nového ředitele Národního divadla (ND) ministerstvo kultury (MK) nebude hledat pomocí výběrového řízení. Osloví čtyři až pět osobností, které navrhne vznikající poradní orgán. Brzy by také měla ministryně Alena Hanáková jmenovat nového ředitele odboru umění, v jehož gesci výběr ředitele ND bude. Současnému šéfovi divadla Ondřeji Černému končí mandát 31. března příštího roku.
MK vypsalo konkurz na nového ředitele ND letos v únoru. Den před jeho koncem jej ale zrušilo s odkazem na očekávání výsledků auditu ve Státní opeře a Národním divadle. Ten skončil na konci dubna a MK tehdy uvádělo, že poté vypíše nový konkurz. Audit za téměř dva miliony korun ale podle informací nepřinesl žádné výsledky a MK se rozhodlo nové výběrové řízení nevypisovat.
Audit zadal brněnské firmě BDO CA tehdejší náměstek ministryně Radek Zdráhal, kterého na MK přivedl bývalý ministr Jiří Besser. „Procesní a personální audit Národního divadla a Státní opery s cílem transformace obou institucí“ však byl zadán až poté, co transformace divadelních scén začala - opera je součástí ND od letošního 1. ledna. Zdráhal, který především za sloučením obou scén stál, za tento krok sklízel kritiku od některých zaměstnanců divadel i odborníků. Kritizován byl i za podobu konkurzu na šéfa ND.
Ke změnám, které Zdráhal uskutečnil, patřilo i zrušení odboru umění a funkce jeho ředitele; z odboru se stalo samostatné oddělení a pravomoci ředitele, jako třeba konečné slovo při udílení grantů na živé umění, měl Zdráhal. Nyní se MK vrátí k předchozímu modelu.
Proč byl audit zadán tak pozdě ani jakým způsobem byla vybrána firma, dnes MK nechce komentovat. Stejně jako fakt, že kulturní instituce kontrolovala firma, která se na jejich audity nespecializuje.
Již před dokončením auditu Zdráhal údajně informoval ministryni o zásadních zjištěních v hospodaření Státní opery; důkazy ale nikdy nepředložil. Z ministerstva v květnu odešel, oficiálně z organizačních důvodů. Měsíc poté podal trestní oznámení na neznámého pachatele kvůli hospodaření Státní opery Praha v letech 1998 až 2010.
Kroky a motivace bývalého náměstka Zdráhala nechce MK komentovat. Uvádí ale, že „neutěšenou ekonomickou situaci“ ve Státní opeře v minulých letech prošetřuje a má řadu indicií, že ze strany bývalého vedení opery se stala řada nestandardních kroků, jež byly v rozporu se zájmy Státní opery i zájmy jejího zřizovatele.
Audit za 1,9 milionu korun se ale více než opeře věnoval Národnímu divadlu. Na kulturní instituci a příspěvkovou organizaci státu aplikuje především ekonomická kritéria. MK považuje sumu utracenou za audit za přiměřenou, respektive odpovídající tomu, jaké ceny si firma účtuje, konstatuje ale, že zadání mělo znít jinak. Audit byl totiž odůvodněný kvalitnějším uspokojením diváka, nikoli snahou najít optimální model řízení a organizace dané instituce.
