„Miluju Madrid, ale kdo je Franco?“ Sepetysová píše fikci, aby teenageři znali historii

4 minuty
Rozhovor s Rutou Sepetysovou
Zdroj: ČT24

Americká spisovatelka s evropskými kořeny Ruta Sepetysová píše ve svých románech pro mládež o temných místech historie. Nejen americkým teenagerům pomocí románových příběhů přiblížila sovětskou okupaci Pobaltí nebo život za vlády španělského diktátora Franka. V českém překladu letos vyšla její nejnovější kniha Musím tě zradit, kterou autorka tuzemským čtenářům představila před nedávnem i osobně. Román se odehrává v době protikomunistického převratu v Rumunsku.

Ruta Sepetysová žije ve Spojených státech, kam její otec uprchl z Litvy po druhé světové válce. Spisovatelka ze svého původu čerpala inspiraci k románovému debutu V šedých tónech. Příběh o patnáctileté Lině, která je z Litvy okupované Sověty deportována do pracovních táborů na Sibiři, se stal celosvětovým bestsellerem.

Historickou látku neopustila Sepetysová ani v dalších knihách. Do doby druhé světové války se vrátila románem Sůl moře o potopení lodi Wilhelm Gustloff, kvůli němuž našlo v Baltském moři smrt několik tisíc lidí, většinou válečných uprchlíků. Napsala také dva příběhy z padesátých let. Mlčící fontány se odehrávají v Madridu v diktatuře generála Franka, Potrhaná křídla v New Orleansu. Všechny tituly vyšly v českém překladu.

„Oni stále poslouchali“

Námět na nejnovější román Musím tě zradit našla autorka při představování jedné ze svých knih při autorském čtení v Rumunsku. „Začali jsme hovořit o dějinách země, když tu se rozhovor zastavil a jedna z žen u stolu se podívala pod popelník. Pak řekla: ‚Omlouvám se, to je síla zvyku. Oni stále poslouchali.‘ Zeptala jsem se, kdo poslouchal. Odpověděla, že chlapci s modrýma očima. A vynořil se příběh o atmosféře hromadného sledování, o jakém jsem nikdy nečetla. Chtěla jsem vědět víc,“ vypráví Sepetysová.

Do Rumunska se v následujících letech vracela, aby nasbírala výpovědi o životě v diktátorském režimu Nicolaea Ceausescua a jeho krvavém svržení v roce 1989. „Vedla jsem rozhovory s desítkami a desítkami lidí, pomohli mi tento příběh odvyprávět autenticky. Dobrá historická fikce stojí na ramenou prací, které jí předcházejí, tedy literatury faktu, historických textů, akademických pojednání, svědectvích deníků,“ míní Sepetysová.

Smyšleným hrdinou knihy se stal sedmnáctiletý Cristian, jehož tajná policie nutí, aby donášel na své blízké. Když přijde revoluce, dychtivě se připojí k boji za změnu, jenže se ukáže, že svoboda má svou cenu.

Poutavý příběh o historii

Podle spisovatelky mladé Američany příběhy ze složitých evropských dějin dvacátého století zajímají. I proto, že je ne vždy znají. „Když jsem řekla americkým čtenářům, že jsem napsala knihu zasazenou do Madridu v době Frankova režimu, několik lidí mi řeklo: ‚Miluju Madrid, byl jsem tam třikrát, ale kdo je Franco?‘ Chybí povědomí o těchto událostech, ale poutavým příběhem se mi třeba podaří vyvolat o ně zájem,“ říká.

Chce podle svých slov navést čtenáře ke zdrojům, z nichž sama čerpá, tedy memoárům či literatuře faktu.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

Jsme tikka masala, hlásí Bloodywood, první indický metal v americké hitparádě

Bloodywood je první a dosud jediná indická metalová kapela, která se dostala do americké hitparády Billboard. Zaujala fanoušky osobitým pojetím žánru, které těží z východních témat i nástrojů, ale zároveň formace pracuje s tradičním západním zvukem. Skupina tento týden koncertovala v Praze.
před 5 hhodinami

První Ceny literární kritiky obdržely Emma Kausc a Iryna Zahladko

Laureátkami prvního ročníku Ceny literární kritiky za rok 2024 v kategorii próza se stala Emma Kausc a v kategorii poezie Iryna Zahladko. Kausc zaujala příběhem Narušení děje, Zahladko sbírkou Jak se líčit v nemoci. Ocenění, které založili zástupci českých literárních časopisů, se udělovalo ve středu v pražském Centru DOX.
před 9 hhodinami

Nová Sněhurka kousla do otráveného jablka ještě před premiérou

Remake Sněhurky od Disneyho dorazí na hollywoodskou premiéru po skromnějším červeném koberci, než se předpokládalo. Studio se rozhodlo omezit při slavnostním uvedení přítomnost médií. Důvodem je zřejmě příliš rozdělujících témat spojených s filmem. Pohádkový příběh se zapletl do kulturních válek i konfliktu na Blízkém východě.
včera v 18:18

Jeden svět začne v Sýrii, probere i Slovensko či mužskou existenci

Mezinárodní filmový festival o lidských právech se letos uskuteční v téměř šedesáti místech po celé republice, hlavní část přehlídky začíná v Praze 12. března. Program zahájí Vzpomínky plné přízraků, meditativní esej o kdysi prosperujícím syrském městě, které válka proměnila v ruiny.
včera v 11:22

Film Mnichov 1972 nastoluje otázky, jak v přímém přenosu informovat o teroru

Sportovní výkony na letní olympiádě v Mnichově zastínila tragická událost. Palestinští teroristé zabili jedenáct izraelských sportovců. Německý film Mnichov 1972 dramatický den rekonstruuje z pohledu televizního štábu, díky němuž mohl svět sledovat dění takřka v přímém přenosu. Drama nominované na Oscara i v českých kinech nastoluje otázku o zodpovědnosti médií.
včera v 06:00

Národní muzeum hostí novou výstavu o Čingischánovi

Více než 260 exponátů přibližuje nejen osobnost dobyvatele a zakladatele Velké Mongolské říše, ale také jeho předchůdce a následovníky, umění i každodenní život dávných Mongolů. Slavnostního zahájení výstavy v Národním muzeu se zúčastnil český prezident Petr Pavel a jeho mongolský protějšek Uchnágín Chürelsüch. Expozice, která potrvá do 22. června, zahrnuje předměty světového kulturního dědictví, které jsou k vidění jen výjimečně. Pocházejí ze sbírek Národního muzea Čingischán v Ulánbátaru a z Archeologického ústavu Mongolské akademie věd.
11. 3. 2025

Filip Topol jel nadoraz ve všem, ukazuje výbor Zubama po skle

Kniha Zubama po skle může být pro mnohé z fanoušků Psích vojáků jistě velkým překvapením – nepřibližuje totiž hudební tvorbu této kapely, ale literární a výtvarnou tvorbu jejího vedoucího, skladatele, klavíristy, zpěváka a herce Filipa Topola.
11. 3. 2025

Louis Armstrong v Československu budil senzaci, zazpíval mu jeho imitátor

Americký jazzový trumpetista Louis Armstrong byl první západní hvězdou takového formátu, která koncertovala v Československu po převzetí moci komunisty v roce 1948. Návštěva legendárního jazzmana vzbudila pochopitelnou senzaci. Do Prahy přiletěl před šedesáti lety, 10. března 1965, a zdržel se na devět koncertů. Jeden si také soukromě vyslechl v divadle Semafor.
10. 3. 2025
Načítání...