„Miluju Madrid, ale kdo je Franco?“ Sepetysová píše fikci, aby teenageři znali historii

Nahrávám video

Americká spisovatelka s evropskými kořeny Ruta Sepetysová píše ve svých románech pro mládež o temných místech historie. Nejen americkým teenagerům pomocí románových příběhů přiblížila sovětskou okupaci Pobaltí nebo život za vlády španělského diktátora Franka. V českém překladu letos vyšla její nejnovější kniha Musím tě zradit, kterou autorka tuzemským čtenářům představila před nedávnem i osobně. Román se odehrává v době protikomunistického převratu v Rumunsku.

Ruta Sepetysová žije ve Spojených státech, kam její otec uprchl z Litvy po druhé světové válce. Spisovatelka ze svého původu čerpala inspiraci k románovému debutu V šedých tónech. Příběh o patnáctileté Lině, která je z Litvy okupované Sověty deportována do pracovních táborů na Sibiři, se stal celosvětovým bestsellerem.

Historickou látku neopustila Sepetysová ani v dalších knihách. Do doby druhé světové války se vrátila románem Sůl moře o potopení lodi Wilhelm Gustloff, kvůli němuž našlo v Baltském moři smrt několik tisíc lidí, většinou válečných uprchlíků. Napsala také dva příběhy z padesátých let. Mlčící fontány se odehrávají v Madridu v diktatuře generála Franka, Potrhaná křídla v New Orleansu. Všechny tituly vyšly v českém překladu.

„Oni stále poslouchali“

Námět na nejnovější román Musím tě zradit našla autorka při představování jedné ze svých knih při autorském čtení v Rumunsku. „Začali jsme hovořit o dějinách země, když tu se rozhovor zastavil a jedna z žen u stolu se podívala pod popelník. Pak řekla: ‚Omlouvám se, to je síla zvyku. Oni stále poslouchali.‘ Zeptala jsem se, kdo poslouchal. Odpověděla, že chlapci s modrýma očima. A vynořil se příběh o atmosféře hromadného sledování, o jakém jsem nikdy nečetla. Chtěla jsem vědět víc,“ vypráví Sepetysová.

Do Rumunska se v následujících letech vracela, aby nasbírala výpovědi o životě v diktátorském režimu Nicolaea Ceausescua a jeho krvavém svržení v roce 1989. „Vedla jsem rozhovory s desítkami a desítkami lidí, pomohli mi tento příběh odvyprávět autenticky. Dobrá historická fikce stojí na ramenou prací, které jí předcházejí, tedy literatury faktu, historických textů, akademických pojednání, svědectvích deníků,“ míní Sepetysová.

Smyšleným hrdinou knihy se stal sedmnáctiletý Cristian, jehož tajná policie nutí, aby donášel na své blízké. Když přijde revoluce, dychtivě se připojí k boji za změnu, jenže se ukáže, že svoboda má svou cenu.

Poutavý příběh o historii

Podle spisovatelky mladé Američany příběhy ze složitých evropských dějin dvacátého století zajímají. I proto, že je ne vždy znají. „Když jsem řekla americkým čtenářům, že jsem napsala knihu zasazenou do Madridu v době Frankova režimu, několik lidí mi řeklo: ‚Miluju Madrid, byl jsem tam třikrát, ale kdo je Franco?‘ Chybí povědomí o těchto událostech, ale poutavým příběhem se mi třeba podaří vyvolat o ně zájem,“ říká.

Chce podle svých slov navést čtenáře ke zdrojům, z nichž sama čerpá, tedy memoárům či literatuře faktu.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

VideoRuský dům v Berlíně čelí kritice. I kvůli možnému porušování sankcí

V Berlíně roste nespokojenost s působením Ruského domu. Instituce se prezentuje jako kulturní centrum. Podobně jako pražský Ruský dům, který se v březnu stal terčem útoku, objekt ale provozuje státní agentura Rossotrudničestvo, která je od roku 2022 na evropském sankčním seznamu. Tyto sankce ale podle spolkového ministerstva zahraničí k automatickému uzavření instituce nevedou. Dům funguje na základě smlouvy mezi Ruskem a Německem uzavřené v roce 2013 na 99 let. Díky ní spolková republika v Rusku stále provozuje vlastní kulturní centra, Goethe Instituty, o které nechce přijít. Spolkovou vládu za to kritizují někteří vládní i opoziční poslanci. Berlínská prokuratura nyní vede vyšetřování proti neznámým nájemníkům bytů v obřím komplexu a řeší, jestli komerční pronájmy porušují sankce. Ruský dům ale obvinění odmítá.
před 19 hhodinami

Cenu Evropské unie za literaturu dostala Kaprálová za román Mariborská hypnóza

Cenu Evropské unie za literaturu letos dostala česká spisovatelka Dora Kaprálová za román Mariborská hypnóza, který vydalo nakladatelství Větrné mlýny. Sedmičlenná porota složená z literárních odborníků Kaprálovou vybrala ze čtrnácti nominovaných kandidátů. Letošní laureátka byla vyhlášena v pátek na Mezinárodním knižním veletrhu ve Varšavě, vyplývá z prohlášení evropského programu Kreativní Evropa.
před 23 hhodinami

Trump přidal své jméno na Kennedyho centrum nezákonně, rozhodl soud

Jméno současného amerického prezidenta Donalda Trumpa bylo na Kennedyho centrum ve Washingtonu přidáno nezákonně, rozhodl v pátek americký federální soud. O přejmenování kulturního centra může rozhodnout jen Kongres, a nikoli správní rada centra, dodal soud. Rovněž uvedl, že rada v březnu uzavřela centrum neoprávněně, napsala agentura AP. Trump v příspěvku na své sociální síti Truth Social rozhodnutí soudu ostře zkritizoval.
29. 5. 2026Aktualizováno29. 5. 2026

V Madridu odhalili sochu Františka Suchého, který zachraňoval popel obětí nacismu

Ve španělském Madridu v pátek v poledne odhalili sochu Františka Suchého, bývalého ředitele strašnického krematoria v Praze, který ukrýval popel obětí nacismu, aby jednou mohly být důstojně pohřbeny. Mezi obětmi bylo i několik Španělů, kteří za druhé světové války zemřeli v koncentračním táboře Hradištko u Prahy. Spolu se svým synem Františkem Suchým mladším zachránil pozůstatky 2200 zavražděných. Autorem pomníku je sochař Jakub Vlček.
29. 5. 2026Aktualizováno29. 5. 2026

Podívejte se, kde a v kolik otevírají na Noc kostelů

Už poosmnácté pozvali správci stovek kostelů, kaplí a modliteben při akci Noc kostelů návštěvníky k prohlídce, koncertu, debatě či setkání. Letošní ročník nese motto odvaha. Organizátoři chtějí upozornit na význam vnitřní síly, překonávání strachu a otevřenosti vůči novým setkáním. V mapě můžete vyhledat informace o otevírací době všech kostelů i odkazy na další podrobnosti.
29. 5. 2026

AI pomohla rozluštit vatikánskou Borgovu šifru i další staré texty

Umělá inteligence (AI) pomáhá historikům odhalovat tajemství stovky let starých šifer ukrytých v archivech a knihovnách po celém světě. Díky novým algoritmům se daří rozluštit staré texty, které byly dosud nečitelné, a nahlédnout tak do světa tajných lékařských receptů, milostných dopisů i politických intrik, píše britská stanice BBC.
29. 5. 2026

Muž dostal 15 let vězení za plánovaní útoku na koncert Swiftové

Soud ve Vídni poslal na 15 let do vězení jednadvacetiletého Rakušana Berana A. za plánování útoku na koncert americké popové hvězdy Taylor Swiftové ve Vídni v roce 2024, uvedly agentury APA a DPA. Podle soudců je muž se severomakedonskými kořeny rovněž vinný z podílu na založení teroristické buňky.
28. 5. 2026

Zemřel jeden z „Cimrmanů“ Jan Hraběta

V 86 letech zemřel herec a komik Jan Hraběta, člen Divadla Járy Cimrmana, kde působil od konce sedmdesátých let. Tento „přední cimrmanolog, zadní herec, originální řezbář i básník“ má na kontě také přes třicet epizodních rolí ve filmech a seriálech.
28. 5. 2026Aktualizováno28. 5. 2026
Načítání...