„Miluju Madrid, ale kdo je Franco?“ Sepetysová píše fikci, aby teenageři znali historii

4 minuty
Rozhovor s Rutou Sepetysovou
Zdroj: ČT24

Americká spisovatelka s evropskými kořeny Ruta Sepetysová píše ve svých románech pro mládež o temných místech historie. Nejen americkým teenagerům pomocí románových příběhů přiblížila sovětskou okupaci Pobaltí nebo život za vlády španělského diktátora Franka. V českém překladu letos vyšla její nejnovější kniha Musím tě zradit, kterou autorka tuzemským čtenářům představila před nedávnem i osobně. Román se odehrává v době protikomunistického převratu v Rumunsku.

Ruta Sepetysová žije ve Spojených státech, kam její otec uprchl z Litvy po druhé světové válce. Spisovatelka ze svého původu čerpala inspiraci k románovému debutu V šedých tónech. Příběh o patnáctileté Lině, která je z Litvy okupované Sověty deportována do pracovních táborů na Sibiři, se stal celosvětovým bestsellerem.

Historickou látku neopustila Sepetysová ani v dalších knihách. Do doby druhé světové války se vrátila románem Sůl moře o potopení lodi Wilhelm Gustloff, kvůli němuž našlo v Baltském moři smrt několik tisíc lidí, většinou válečných uprchlíků. Napsala také dva příběhy z padesátých let. Mlčící fontány se odehrávají v Madridu v diktatuře generála Franka, Potrhaná křídla v New Orleansu. Všechny tituly vyšly v českém překladu.

„Oni stále poslouchali“

Námět na nejnovější román Musím tě zradit našla autorka při představování jedné ze svých knih při autorském čtení v Rumunsku. „Začali jsme hovořit o dějinách země, když tu se rozhovor zastavil a jedna z žen u stolu se podívala pod popelník. Pak řekla: ‚Omlouvám se, to je síla zvyku. Oni stále poslouchali.‘ Zeptala jsem se, kdo poslouchal. Odpověděla, že chlapci s modrýma očima. A vynořil se příběh o atmosféře hromadného sledování, o jakém jsem nikdy nečetla. Chtěla jsem vědět víc,“ vypráví Sepetysová.

Do Rumunska se v následujících letech vracela, aby nasbírala výpovědi o životě v diktátorském režimu Nicolaea Ceausescua a jeho krvavém svržení v roce 1989. „Vedla jsem rozhovory s desítkami a desítkami lidí, pomohli mi tento příběh odvyprávět autenticky. Dobrá historická fikce stojí na ramenou prací, které jí předcházejí, tedy literatury faktu, historických textů, akademických pojednání, svědectvích deníků,“ míní Sepetysová.

Smyšleným hrdinou knihy se stal sedmnáctiletý Cristian, jehož tajná policie nutí, aby donášel na své blízké. Když přijde revoluce, dychtivě se připojí k boji za změnu, jenže se ukáže, že svoboda má svou cenu.

Poutavý příběh o historii

Podle spisovatelky mladé Američany příběhy ze složitých evropských dějin dvacátého století zajímají. I proto, že je ne vždy znají. „Když jsem řekla americkým čtenářům, že jsem napsala knihu zasazenou do Madridu v době Frankova režimu, několik lidí mi řeklo: ‚Miluju Madrid, byl jsem tam třikrát, ale kdo je Franco?‘ Chybí povědomí o těchto událostech, ale poutavým příběhem se mi třeba podaří vyvolat o ně zájem,“ říká.

Chce podle svých slov navést čtenáře ke zdrojům, z nichž sama čerpá, tedy memoárům či literatuře faktu.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

Při procesu s nacisty byl důkazem i film. Archivy hledali dva američtí bratři

Nový film Norimberk s Russellem Crowem v kinech obrací opět pozornost k norimberskému procesu. Médium filmu souvisí s ostře sledovaným soudem ale i jinak – záběry promítané v soudní síni posloužily tehdy jako důkaz. Část z nich na zpravodajské misi v poválečné Evropě nasbírali bratři z hollywoodské rodiny.
před 2 hhodinami

„Vážený soudruhu prezidente.“ Historik zkoumá příběhy skrz normalizační dopisy Hradu

V průběhu normalizace registrovalo oddělení stížností prezidentovy kanceláře stovky tisíc dopisů. Nejvíc jich bylo doručeno prezidentovi Ludvíku Svobodovi v roce 1969. Dopisy odrážejí běžné problémy společnosti, jako jsou bydlení, sociální zabezpečení, cestování do zahraničí a školství. Ve své knize „Vážený soudruhu prezidente“ nabízí historik Ústavu pro soudobé dějiny AV ČR Tomáš Vilímek desítky příběhů odhalujících jak úsměvné, tak tragické stránky života za normalizace.
před 8 hhodinami

Czech Press Photo vyhrála fotografie horníka z dolu OKD

Nejlepší fotografií 31. ročníku Czech Press Photo byl vyhlášen snímek ze série s názvem „Práce horníků na dole ČSM – Sever (OKD)“ Lukáše Kaboně z Deníku. Uspěl v konkurenci téměř 300 fotografek a fotografů, kteří do soutěže zaslali 5250 fotografií. „Zavírání dolů v České republice představuje uzavření významné etapy průmyslové historie a proměnu vztahu společnosti k životnímu prostředí. Těžba uhlí po desetiletí formovala krajinu i životy lidí, často s negativními dopady přesahujícími hranice Moravskoslezského kraje. Uzavření posledního černouhelného dolu ve Stonavě je symbolickou tečkou za érou hlubinné těžby na Ostravsku. Fotografovi Lukáši Kaboňovi se podařilo tento přelomový okamžik zachytit s věcnou přesností a silnou výpovědní hodnotou,“ uvedla porota. Ceny se letos udělovaly v devíti kategoriích. Oceněné fotografie budou k vidění v Nové budově Národního muzea od 11. května do 30. listopadu 2026.
před 18 hhodinami

Archeologové v Itálii objevili ztracenou Vitruviovu baziliku

Archeologové v Itálii našli pozůstatky více než dva tisíce let staré veřejné budovy, jejíž návrh připisují starověkému římskému architektovi Vitruviovi, známému jako otec architektury. Pozůstatky starověké baziliky našli archeologové v centrálním italském městě Fano severovýchodně od Říma.
včera v 10:28

Zemřel italský módní návrhář Valentino Garavani, bylo mu 93 let

Italský módní návrhář Valentino Garavani a zakladatel značky Valentino zemřel ve věku 93 let, informovala tisková agentura ANSA. Zesnul v pondělí pokojně ve svém římském sídle obklopen blízkými, oznámila v prohlášení Nadace Valentina Garavaniho a Giancarla Giammettiho, který byl Valentinovým dlouhodobým společníkem a obchodním partnerem.
19. 1. 2026Aktualizováno19. 1. 2026

Sluhu dvou pánů v Ústí hraje žena a komentuje současnost

Činoherní studio v Ústí nad Labem sáhlo po osvědčené komediální klasice. Nastudovalo commedii dell’arte Sluhu dvou pánů. Titulní roli vychytralého sluhy Truffaldina ale hraje netradičně žena – Marie Machová.
19. 1. 2026

Jihočeské divadlo je první veřejnou kulturní institucí v Česku

Jihočeské divadlo se jako první scéna v zemi stalo takzvanou veřejnou kulturní institucí. Ta oproti příspěvkové organizaci umožňuje víceleté plánování i financování z více zdrojů. Právě divadla často argumentují tím, že obsluhují diváky celého kraje, proto by se na jejich financování nemělo podílet jen město, v němž sídlí.
19. 1. 2026

Nejvíc nominací na Českého lva má Franz, dvojí šanci na cenu mají Trojan i Geislerová

Patnáct nominací na cenu Český lev za rok 2025 získal snímek Franz, který polská režisérka Agnieszka Hollandová natočila v české koprodukci o spisovateli Franzi Kafkovi. S třinácti nominacemi následuje drama Sbormistr, o další dvě méně obdržel snímek Karavan. V hereckých kategoriích mají po dvou nominacích Anna Geislerová, Elizaveta Maximová a Ivan Trojan. Vítězové budou oznámeni 14. března v přímém přenosu České televize.
19. 1. 2026Aktualizováno19. 1. 2026
Načítání...