Jsme tikka masala, hlásí Bloodywood, první indický metal v americké hitparádě

Nahrávám video

Bloodywood je první a dosud jediná indická metalová kapela, která se dostala do americké hitparády Billboard. Zaujala fanoušky osobitým pojetím žánru, které těží z východních témat i nástrojů, ale zároveň formace pracuje s tradičním západním zvukem. Skupina tento týden koncertovala v Praze.

Bloodywood začínali v roce 2016 parodiemi. Na YouTube nahrávali metalové covery nejen populárních bollywoodských písní. Pozornost sledovaných metalových médií upoutali zejména nu-metalovou předělávkou singlu Heavy od Linkin Park. Magazín Metal Hammer tehdy napsal, že takhle by měla píseň znít v originále.

Zatímco jejich debutová deska Anti-Pop Vol. 1 z roku 2017 bylo ještě kompilací coverů, album Rakshak o pět let později už obsahovalo vlastní skladby. Získalo si tolik fanoušků, že Bloodywood vystřelilo do amerického žebříčku Billboard. Což se jim podařilo jako vůbec první indické metalové kapele, o čemž informovala třeba indická mutace časopisu Rolling Stone.

Indická metalová scéna sahá do osmdesátých let, zůstávala ale dlouho „undergroundovým hnutím“, k jejímu znovuzrození došlo až na přelomu milénia díky internetu a sociálním médiím. Velký dojem udělal také v roce 2011 koncert Metallicy v Bengalúru. O dekádu později už se metal integroval do hlavního proudu, popisuje BBC kontext, v němž se Bloodywood formovali.

Tradiční nástroje ano, ale ne samoúčelně

Z metalového nářezu ale své indické kořeny nevytrhávali. „S hrdostí předvádíme naše národní dědictví. V písničkách ale nepoužíváme naše tradiční nástroje samoúčelně. Musí do skladby přirozeně zapadat a souznít s její atmosférou,“ upřesnil zpěvák Jayant Bhadula. Od západních metalových kapel tak Bloodywood odlišuje typický jihoasijský buben zvaný dhol.

Pro svoji tvorbu mají jednoduché pojmenování. „Metal tikka masala. Tak to je,“ prohlásil v rozhovoru u příležitosti pražského koncertu frontman s nadsázkou, která skupině nepřestala být vlastní. Kuře v kořeněné rajčatovo-smetanové omáčce nejspíše vymyslel v Británii kuchař pocházející z Bangladéše, mnohé ale tento pokrm přivedl k pravé indické kuchyni.

Gastronomii své rodné země vzdávají hold Bloodywood i v jedné své písni nazvané Tadka. „Tadka je proces, kdy se tuk – může to být máslo nebo olej, to záleží na konkrétním regionu – smíchá se semínky a kořením. To vše se zahřeje a rozetře po pánvi. Tím se získá více chuti,“ přidává Bhadula recept.

Metalová osvěta


Bloodywood ale ve svých textech pracují i s vážnými tématy. Třeba sexuálním násilím. „Lidé si občas myslí, že popisujeme problém ryze naší země. Ale je celosvětový,“ upozorňuje rapper Raoul Kerr.

Skladbou o tomto tématu se kapela snaží o osvětu. „Situaci může změnit jen vzdělávání. Věřím, že jako hudebníci dokážeme ovlivnit mladé lidi už jen tím, že se tématem zabýváme,“ dodává Kerr. Už dříve uvedl, že cílem kapely je metalový vztek nasměrovat na správné věci a k vyburcování lidí.

Do muziky přinášejí Bloodywood vše, co je v dnešní době potřeba – agresi, globální myšlenky, vizionářské názory, politicky korektní chování a zastávání se menšin ze všech společenských vrstev, představil skupinu královéhradecký festival Rock for People, který indické metalisty už před dvěma lety přivedl před české publikum.

Fanoušky mají po celém světě, i když jim nerozumí

Někteří rodilí Indové nicméně nemusí sdělení kapely rozumět. V nejlidnatější zemi světa se používá několik set jazyků. „Nejčastější jazyky, ve kterých zpíváme, jsou hindština a paňdžábština. Jsou hodně rozšířené, ale nikoliv v celé zemi,“ uvedl Karan Katiyar, který má v základní trojici kapely na starost kytaru a flétnu.

Fanoušky si ale získali po celém světě, ať řeči hudebníků rozumí, nebo ne. Podle některých komentářů indičtí metalisté už své zemi prokázali větší službu než národní kancelář pro cestovní ruch. Až do konce března pokračují Bloodywood v turné po Evropě, pak je čeká Japonsko. Předtím ještě stihnou vydat nové album s názvem Nu Delhi. Označují ho za milostný dopis rodnému městu.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

Janssonová zůstala především autorkou mumínků

Od úmrtí finské spisovatelky a kreslířky Tove Janssonové uplynulo 27. června čtvrtstoletí, její dílo však stále žije a s velkou určitostí i bude žít – v příbězích o mumíncích totiž přivedla na svět postavy, jež od svého zrodu nepřestávají oslovovat stále nové generace čtenářů.
před 12 hhodinami

O Vánocích se na ČT vrátí David Švehlík jako Krakonoš

Divácky úspěšná pohádka Krakonošovo tajemství bude mít o letošních Vánocích pokračování. Coby vládce hor se opět vrátí David Švehlík. Nový příběh s názvem Krakonoš a básník se v těchto dnech natáčí ve studiích na Kavčích horách i v blízkosti Krkonoš. Režie se i tentokrát ujal Peter Bebjak.
včera v 16:55

VideoV nové opeře bojuje o přežití lidstva i Horst Fuchs

Největší ostravský park a také tenisové kurty se staly místem pro premiéru nové opery. Dystopické sci-fi dílo Bílá smrt napsal slovenský hudební skladatel Miroslav Tóth a poprvé ho uvedl na festivalu Dny nové opery Ostrava. Odehrává se v době, kdy lidstvo bojuje o přežití poté, co se Země vychýlila ze své osy. V současném operním kusu vystupuje mimo jiné pomyslný král teleshoppingu Horst Fuchs.
včera v 16:01

Betonová zeď se mění v galerii street artu pod širým nebem

V ulici Vlastina v Praze aktuálně vzniká umělecké dílo s názvem Mural Ruzyně, které promění více než 700 metrů dlouhou betonovou stěnu patřící ministerstvu obrany v galerii současného street artu pod širým nebem. Projekt, na kterém se podílejí tři desítky streetartových umělců z Česka i zahraničí v rámci festivalu Urban Pictus, bude vznikat do 30. června. Výsledné dílo o rozloze přibližně 1800 metrů čtverečních propojí téma „Krása města v pohybu“.
25. 6. 2026

Zpívala a navíc bez hidžábu. 74 ran bičem připomnělo tlak na Íránky

Jsem dívka, která chce zpívat pro zemi a lidi, které miluji, napsala pod video se svým koncertem íránská zpěvačka Parastu Ahmadíová. Soud této hudebnici i osmi členům kapely a produkčního týmu uložil trest sedmdesáti čtyř ran bičem. Za to, že vůbec zpívala veřejně – a navíc bez hidžábu. Kritici islámské republiky i některá média vnímají rozsudek jako doklad sílícího tlaku íránských úřadů proti ženám a svobodě uměleckého projevu.
24. 6. 2026

Na Goethově stezce v Karlových Varech byla odhalena monumentální plastika AJ VANA BE

Téměř sedm metrů vysokou sochu sestávající z třiceti dvou vintage van je možné nyní spatřit před Galerií umění Karlovy Vary na Goethově stezce. Autor díla Benedikt Tolar jím reaguje na téma vody jako vzácného zdroje, které spojuje s principy upcyklace zastaralých smaltovaných van, jež neodmyslitelně patří k socialistickému bydlení v panelácích. Tvar těchto van pak tvoří prostor pro světelnou show synchronizovanou s hudbou. Hudební báseň inspirovanou umístěním sochy i návštěvami německého básníka Johanna Wolfganga Goetha, kterou speciálně pro Karlovy Vary zkomponoval Vladimír Štambach, se rozezní každou půlhodinu vždy mezi 9. a 22. hodinou.
24. 6. 2026

Obsluhoval jsem anglického krále, říkají i v divadle Mana

Příběh obyčejného českého číšníka na pozadí velkých dějin dvacátého století převypravuje Vršovické divadlo Mana. Na pražské jeviště převedlo novelu Bohumila Hrabala Obsluhoval jsem anglického krále.
24. 6. 2026

Dagmar Havlová odvolala souhlas k užívání jména Václav Havel knihovnou

Dagmar Havlová odvolala souhlas k užívání jména Václav Havel v názvu knihovny. Odůvodnila to tím, že ztratila důvěru v současné vedení a směřování instituce. Nechce také nadále nést odpovědnost za způsob, jakým bylo jméno prvního českého prezidenta používáno. Osobnostní práva k názvu knihovna potřebuje, aby mohla pokračovat ve své činnosti. Správní rada knihovny podle svého předsedy Davida Duška informaci vyhodnocuje.
23. 6. 2026Aktualizováno23. 6. 2026
Načítání...