Miluji outsidery, přiznává ruská „zrádkyně“ Ljudmila Ulická

Nahrávám video

Čtenáři a kritiky uznávaná, ale ruským režimem zatracovaná spisovatelka Ljudmila Ulická osobně představila v Praze svou poslední knihu. Zelený stan zastřešuje osudy tří ruských disidentů po smrti Stalina. Během pražské diskuse autorka uklidňovala čtenáře, že literaturu v Rusku nikdo necenzuruje. Dodala ale, že jiná situace panuje ve sdělovacích prostředcích.

Ulická (* 1943) se narodila v židovské rodině v baškirském městečku Davlekanovo, oba její dědečkové prošli stalinskými lágry a vyhnanstvím. Vystudovala genetiku, ale poté, co byla laboratoř, v níž pracovala, v roce 1970 zavřena kvůli šíření samizdatu, opustila přírodovědu a začala se víc věnovat literatuře. 

„Co se děje teď, je historie“

Ve svých dílech se dotýká tabuizovaných nebo popíraných témat - stalinských lágrů, deportace menšin či boje za povolení potratů v poválečném Sovětském svazu. V románu Zelený stan (v originále vyšel v roce 2010) se věnuje osudům lidí kolem samizdatu. „Poskládala jsem je jako puzzle,“ říká o jednotlivých příbězích Ulická. „Použila jsem hodně z osudů mých přátel, někteří z nich už nejsou naživu,“ prozradila. Pod vlastním jménem tu vystupuje například autor Souostroví Gulag Alexandr Solženicyn nebo básnířka Natalia Gorbaněvská.

Miluji outsidery. Kdysi jsem taky byla na okraji. Teď jsem mainstream, což mi nedělá radost. Ve skutečnosti mě zajímá obyčejný člověk, neúspěšný. Ne ten, co buduje kariéru a jen konzumuje. Spíše mě zajímá něžný a zranitelný jedinec nebo ten, co slouží jiným a obětuje se.
Ljudmila Ulická
Zelený stan
Zdroj: Paseka

Zelený stan je pro mě spíše historie mého života než historický román. I to, co se děje teď, je historie mého života. Určitá hesla a témata, která zaznívala v šedesátých, sedmdesátých a osmdesátých letech, zaznívají teď také a jsou aktuální,“ tvrdí. „Je zřejmé, že stát nevnímá potřeby lidí, jak a jakým směrem se ubírat dál. Proto lze tu dobu srovnávat se současností.“ 

„Možná jsem už všechno napsala“

Ljudmila Ulická patří mezi velké kritiky současné vlády. Poté, co vystoupila spolu s dalšími autory proti ruským zásahům na Ukrajině, byla označena za zrádkyni. „Netrpím kvůli tomu, že nemám dobrý vztah s vládou,“ říká ale. „Oni si mě nevšímají, já si jich také nevšímám. Ale studuji je a zkoumám a oni, sláva bohu, si mě pohlídají jen občas. Takže mě to vůbec neobtěžuje.“ 

Její knihy sbírají ceny, přeloženy byly do více než 35 jazyků. Zelený stan je ale podle autorky přesto jejím posledním románem. „Už nechci psát romány, protože jsem unavená,“ vysvětluje. „Je to strašně těžká práce. Na konci října v Rusku vyšel můj poslední román. Možná už jsem všechno napsala.“

Čeští čtenáři mohou z překladu znát její román Daniel Stein, překladatel (2012) a povídkovou sbírku Ženské lži (2013). 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

Zlatou palmu v Cannes získalo drama Fjord, Velkou cenu poroty má Minotaur

Zlatou palmu, hlavní cenu 79. ročníku filmového festivalu v Cannes, získalo drama rumunského režiséra Cristiana Mungia Fjord, informují agentury AFP a DPA. Velkou cenu poroty si odnesl Minotaur Andreje Zvjaginceva, ruského tvůrce žijícího v exilu.
23. 5. 2026Aktualizováno23. 5. 2026

VideoNedostatek herců z řad menšin v Česku trápí filmaře. Lákají je proto příplatky

V Česku vzniká stále více seriálů pro globální publikum, které točí streamovací platformy jako Netflix nebo Amazon. Ty vyžadují diverzitu v obsazení, jenže sehnat různá etnika třeba do komparzu bývá v Česku problém. Agentury tak motivují možné kandidáty takzvaným etnickým příplatkem. „Myslím, že není úplně dobré tomu říkat etnický příplatek, to je nešťastné. Zavdává to podnět k diskuzím, zda se nejedná o diskriminační jednání, ale obecně vzato si myslím, že ne,“ komentuje to právník Petr Ostrouchov. Agentura Casting – Barrandov poznamenala, že nejde o český vynález, ale o globální průmyslový standard, který reaguje na místní demografii.
22. 5. 2026

Kdože? Do názvů kapel se dostala dědova známá, tělocvikář i pes

Zpráva o tom, že ve věku devadesáti pěti let zemřela Gretna Van Fleetová, by si místo v agentuře AP nejspíš nevysloužila, kdyby se podobně jako nebohá dáma nejmenovala i americká kapela. Rockeři z Greta Van Fleet (oproti nebožce bez „n“) jméno ničím slavné seniorky prostě jen zaslechli a přišlo jim jako dobrý nápad pro název. Obdobným způsobem se jména skutečných osob ocitla na plakátech i dalších hudebních skupin.
22. 5. 2026

Video„Lidé se nemění,“ říká Radůza k singlu o současné době

Ikonické postavy popkultury i nadčasové hodnoty víry, naděje a lásky mohou posluchači najít v novém singlu písničkářky Radůzy Jako bych žil v traileru. Má být osobní výpovědí o době, v níž žijeme. „Zaměřuju se na to, co mi připadá – mírně řečeno – zvláštní. Povrchnost, to, že zlo má krátkodobě mnohem větší efektivitu než dobro, které dlouho na něčem pracuje. Že se lidé stále honí za pozlátkem. Ale to tak bylo vždycky, lidé se nemění,“ uvedla Radůza ve Studiu 6 k nové písni. Kromě silného textu zaujme i videoklipem vytvořeným pomocí umělé inteligence.
22. 5. 2026

„Zlato, jak to rozvinout?“ Polská nobelistka překvapila přiznáním, že se radí s AI

Do debat o využívání umělé inteligence (AI) v psané tvorbě nečekaně přispěla nositelka Nobelovy ceny za literaturu Olga Tokarczuková. Polská spisovatelka totiž prozradila, že se při psaní radí s generativním modelem umělé inteligence.
21. 5. 2026

Mandalorian a Grogu vrací po letech do kin Hvězdné války

Filmová sága Hvězdné války se po sedmi letech vrací na plátna kin. Tentokrát v podobě dobrodružství maskovaného lovce odměn Mandaloriana a jeho zeleného společníka Grogua, tedy bez rytířů Jedi a světelných mečů. Nový snímek oddělený od hlavní dějové linie série cílí především na mladší diváky.
21. 5. 2026

VideoFilmové premiéry: Návrat Shreka a Hvězdných válek i hororový Pasažér

Po pětadvaceti letech se do kin vrací Shrek. Animovaný pohádkový příběh o zeleném zlobrovi získal Oscara a odstartoval úspěšnou filmovou sérii. Přichází také další dobrodružství ze světa Hvězdných válek. Na seriál o vesmírném lovci odměn navazuje celovečerní snímek Mandalorian a Grogu. Příznivci napětí mohou do kina vyrazit na snímek Pasažér. V něm se bezstarostná jízda po americkém venkově pro mladý pár změní v horor poté, co uprostřed noci zastaví u autonehody. Od tohoto týdne je také volně ke zhlédnutí na internetu dokument o vzniku české videohry Phonopolis, kterou studio Amanita Design vytvořilo z papíru.
21. 5. 2026

V Knihovně Václava Havla gradují spory s vedením

Knihovna Václava Havla je v ohrožení – odcházejí klíčoví lidé i sponzoři. Důvodem jsou spory s vedením instituce, včetně ředitele Tomáše Sedláčka. Knihovna funguje 22 let, spravuje odkaz a dílo Václava Havla, publikuje a pořádá i akce pro veřejnost. Pro veřejnost je tu zatím stále otevřeno. V Knihovně totiž chtějí skončit všichni její pracovníci – sedmnáct lidí ze sedmnácti, včetně dramaturga Jáchyma Topola.
20. 5. 2026
Načítání...