Na festival v Karlových Varech se po letech vrátil herec Michael Douglas. Hollywoodská hvězda přijela uvést promítání digitálně restaurovaného Přeletu nad kukaččím hnízdem. Film Miloše Formana, který Douglas produkoval, slaví letos půlstoletí od premiéry.
Přelet nad kukaččím hnízdem připomíná křehkost demokracie, míní Douglas
„Je krásné tady být. Už je to mnoho let, ale je vždy potěšením se vracet,“ přiznal Douglas hned po příletu. „Je to pro mne odměna, být zde a uctít Miloše. Nemohu uvěřit, že je to už padesát let od Přeletu nad kukaččím hnízdem,“ dodal. Formanův snímek byl prvním, který hollywoodský herec produkoval.
Douglas přistál ve Varech kolem poledne. Ještě na letišti, skrytý za kšiltovku a sluneční brýle, se podepsal pár fanouškům a po zamávání nasedl do auta, aby odjel do hotelu. I tam na něj čekají příznivci. Už ve dvě odpoledne uváděl projekci Přeletu nad kukaččím hnízdem.
Hostem Varů v souvislosti s Přeletem nad kukaččím hnízdem je i producent Paul Zaentz, synovec koproducenta snímku Saula Zaentze a také Formanův spolupracovník na titulech Amadeus a Goyovy přízraky. Právě Paul organizátory festivalu informoval o záměru Přelet restaurovat, na to navázal nápad pozvat na festival i Michaela Douglase.
Návrat do Varů
Slavný americký herec se karlovarské přehlídky účastnil už v roce 1998, tenkrát právě se Saulem Zaentzem, a převzal Křišťálový glóbus za umělecký přínos světové kinematografii. Letos si žádnou novou sošku neodveze, dostal ale náhradní za tu původní, kterou místo současné ženské siluety ještě tvořila karlovarská oplatka.
Michael Douglas a Jiří Bartoška na festivalu v Karlových Varech v roce 1998
„Miloš věděl, že takový festival je významný pro jeho zemi. Opravdu jsme si to zde užili,“ zavzpomínal Douglas na svou někdejší návštěvu. A k té současné dodal: „Je to velmi neobvyklé, že podporujete film, který vznikl před padesáti lety. A mně to nedávno připomnělo, že to byl opravdu výjimečný snímek.“
Remake? Nikdy, odmítá producent
Přelet nad kukaččím hnízdem je volnou adaptací románu Kena Keseyho, který v Česku vyšel pod titulem Vyhoďme ho z kola ven. Dobrý film dělá podle Michaela Douglase téma. „Miloš Forman říkal, že je těžké udělat dobrý film z dobré knihy, protože máte představu, že by film měl být stejný, nicméně tento základní materiál je důležitý,“ podotkl ve Varech.
Práva na knihu vlastnil Douglasův otec Kirk, který ve hře podle románu hrál na Broadwayi. Zaentz prozradil, že stovky tvůrců se ozývají s přáním natočit remake. Připustil, že po domluvě s rodinou autora románu by mohl vzniknout seriál. „To by bylo v pořádku, ale předělat ten film – nikdy,“ říká. „To by Milošovo dílo zneuctilo,“ nepochybuje.
Producent Paul Zaentz
Zlom pro Formana i Nicholsona
Definitivní zlom v kariéře znamenal Přelet pro Jacka Nicholsona, představitele rebelujícího hazardního hráče Randlea McMurphyho, který svým vzdorem proti autoritám rozvrátí přísný režim v psychiatrické léčebně.
Také Formanovi, jenž do Ameriky přišel jako výrazný představitel československé nové vlny, otevřelo nadčasové podobenství o svobodě a odporu proti kontrole cestu k další režii.
„Já i Saul jsme dělali už předtím pohovor s jinými režiséry, ale ti s námi nesdíleli naši vizi – a Miloš ji sdílel,“ vysvětlil Douglas před projekcí, proč se rozhodl dát šanci zrovna Formanovi. Ten měl tenkrát v Americe za sebou jen ne příliš komerčně úspěšný snímek Taking Off, jímž se držel ještě svých původních kořenů. I podle Dougalse byla v komedii o americké rodině znát komediálnost snímku Hoří, má panenko.
Poselství filmu zůstává, Douglas by ho dnes nenatočil jinak
Podle Paula Zaentze se při projekcích digitálně restaurované verze někteří diváci domnívali, že jde o nový snímek. Douglas podotýká, že kdyby Přelet nad kukaččím hnízdem produkoval dnes, nenatočil by ho nejspíš jinak. Největší rozdíl vidí mezi tím, že dřív se točilo na celuloid, nyní na digitální materiály.
„Přelet nad kukaččím hnízdem vychází z knihy Kena Keseyho, to bylo už tehdy klasické dílo. A to, co se tenkrát odehrávalo politicky ve světě a co ovlivnilo Milošův život v Československu, hodně souviselo s jejím obsahem,“ vysvětlil. „Velký rozdíl je mezi celuloidem a digitálními verzemi filmu, to je ta největší změna,“ dodal.
Jack Nicholson a Will Sampson v Přeletu nad kukaččím hnízdem
Přelet podle Douglase dokládá, jak je demokracie zranitelná. Vztáhnul tento postřeh i na současné Spojené státy, ale nejen na ně. „Naše země nyní flirtuje s autokracií, jako jiné demokratické státy, a já doufám, že to, s čím se my nyní potýkáme, Češi, kteří odvedli tak tvrdou práci, aby získali svobodu a nezávislost, rozpoznávají, co se děje,“ podotkl.
Zdůraznil, že o demokracii se musí snažit všichni. „To není práce jiných,“ míní. Zmínil také frustraci z politiky dělané pro zisk. „Je to centrum profitu – lidé jdou do politiky, aby si vydělali,“ popsal pocit, který politika v mnohých vzbuzuje.
Nicholson na Oscary nechtěl jít
Přelet obdržel pět Oscarů – v historii cen Akademie byl teprve druhým filmem (po romanci Stalo se jedné noci z roku 1934) oceněným v pěti hlavních kategoriích: za nejlepší film (Michael Douglas a Saul Zaentz), za nejlepší režii (Miloš Forman), nejlepší herec v hlavní roli (Jack Nicholson), nejlepší herečka v hlavní roli (Louise Fletcherová) a nejlepší adaptovaný scénář (Lawrence Hauben, Bo Goldman).
„Byli jsme nominováni na devět cen Akademie a já se v té době musel zabývat hlavně Jackem Nicholsonem, nechtěl vůbec přijít na Oscary, už dvakrát prohrál. Zapřísahal jsem ho, aby přišel. A pak jsme nedostali ty první Oscary, na které jsme byli nominováni. Jack tam seděl přede mnou, otočil se na mě: ‚Já jsem ti to říkal, že to tak dopadne.‘ A pak přišla řada na nejlepší scénář. A pak to pokračovalo,“ připojil Douglas vzpomínku na oscarový večer.
Jack Nicholson v Přeletu nad kukaččím hnízdem
S Formanem zůstal v kontaktu i po oscarovém úspěchu. Scházeli se v New Yorku a režiséra navštěvoval Douglas i v jeho domě v Connecticutu. „Byl vlastně takový ostýchavý, což byste nepoznali, protože dokázal být při režírování důrazný,“ zavzpomínal ve Varech.
Vyjádřil politování, že Forman patří k těm, kteří už odešli. On sám s filmařskou prací šetří. „Nechtěl bych patřit mezi lidi, co zemřou při natáčení na place,“ uvedl. Ale prý neříká, že je v penzi – pro případ, že by se objevilo něco výjimečného.