Praha - Osvobozené divadlo byla pražská avantgardní divadelní scéna, původně založená jako divadelní sekce Devětsilu, která začala oficiálně hrát od 8. února 1926. Toho dne v pražském divadélku Na Slupi odehrála skupina Jiřího Frejky parodii na Moliérovu hru Georges Dandin, přejmenovanou na Cirkus Dandin. Na scéně s holým bílým pozadím bylo plno žebříků, lampion a křiklavý plakát. Herci nastoupili na scénu ve cvičebních trikotech a herečky v pruhovaných komediantských sukních. Na jevišti potom dělali stojky, přemety a žonglovali s míčky. Dobové materiály tvrdí, že tato hra zůstala kritikou nepochopena. Ovšem umělci, kteří se tenkrát na jevišti sešli, si vytkli za cíl svým divákům nabídnout „maximum emocí za vteřinu.“
„Maximum emocí za vteřinu“ na prknech Osvobozeného divadla
Název Osvobozené divadlo mu dal v roce 1926 Jindřich Honzl, velký obdivovatel ruského režiséra Alexandra Tairova, podle jeho knihy Odpoutané divadlo. Uměleckými vůdci byli Jindřich Honzl, Jiří Frejka, Emil František Burian. Tato divadelní scéna byla poměrně silně ovlivněna dadaismem, futurismem a později i poetismem. Byla zde uváděna díla G. Apollinaira, A. Jarryho, J. Cocteaua, André Bretona, F. T. Marinettiho a V. Nezvala. Důležité a vlastně převratné bylo i moderní pojetí divadla, tj. kladl se velký důraz na světla, scénickou výpravu a hudbu.
„Voskovec s Werichem přišli do divadla na jaře 1927 vlastně jako hosté, se svým představením Vest Pocket Revue, které vzniklo mimo původní Osvobozené divadlo. Teprve v průběhu roku se s Honzlem dohodli, že vyvedou divadlo z Devětsilu a založí ho jako samostatnou firmu,“ uvedl v rozhovoru pro ČT24 redaktor časopisu Svět a Divadlo Jakub Škorpil.
Jakub Škorpil o Osvobozeném divadle (zdroj: ČT24)
Osvobozené divadlo postupně ovládla čtveřice Honzl, Ježek, Voskovec a Werich. První úspěchy byly spojeny s malostranskou Uměleckou besedou, kam se do té doby nepříliš známé divadlo přestěhovalo v roce 1927. Avantgardní kusy, s nimiž soubor začínal, tu byly nahrazeny nesrovnatelně populárnějšími představeními z dílny Voskovce a Wericha. Na úspěch „Vestpocketky“ navázaly další hry jako Smoking revue či Kostky jsou vrženy.
Na počátku 30. let se diváky hojně vyhledávané divadlo stěhovalo znovu, tentokrát do paláce U Nováků ve Vodičkově ulici. Ten se stal svědkem premiér řady slavných her, včetně Balady z Hadrů, Těžké Barbory nebo Kata a blázna. Velmi populární byly pověstné forbíny Voskovce a Wericha, kteří vtipně glosovali aktuální společenské události. Humor namířený proti nastupujícímu nacistickému režimu se stal Osvobozenému divadlu osudným. Na podzim 1938 chystalo Osvobozené divadlo premiéru apolitické komedie Hlava proti Mihuli. Premiéra hry měla být 10. listopadu 1938, ale vpředvečer premiéry byla Osvobozenému divadlu výnosem Zemského úřadu odňata divadelní koncese, což znamenalo jeho konec. Pravděpodobně jedním z důvodů odnětí koncese byl německý nátlak.
V lednu 1939 protagonisté Voskovec, Werich i Jaroslav Ježek odcestovali do Francie, později do USA. Po druhé světové válce (1946) se Jan Werich a Jiří Voskovec (Jaroslav Ježek zemřel roku 1942 v USA) pokusili obnovit Osvobozené divadlo a uvedli hru Divotvorný hrnec. Po komunistickém převratu v roce 1948 Voskovec znovu vycestoval do Francie a později se trvale usadil v USA. Tím fakticky zaniklo legendární Osvobozené divadlo.
- Jan Werich a Jiří Voskovec v inscenaci Osvobozeného divadla Balada z hadrů autor: ČT24, zdroj: ČT24 http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/24/2306/230551.jpg
- Jiří Voskovec a Jan Werich při setkání v USA v 60. letech autor: ČT24, zdroj: ČT24 http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/24/2306/230553.jpg