Maus - komiksová zpráva o holocaustu poprvé kompletně česky

Praha - Myši představující Židy, kočky Němce a prasata Poláky - slavné komiksové zobrazení holocaustu Arta Spigelmana Maus oslovilo od vydání prvního dílu v roce 1986 miliony čtenářů. Českým román poprvé představilo v roce 1997 nakladatelství Torst, které nyní připravilo první české souborné vydání obou dílů.

Maus zachycuje příběh spisovatelova otce - Spiegelmanova rodina pocházela z Polska, jeho rodiče přežili koncentrační tábory Osvětim a Dachau. Poprvé se Maus (tedy myš) objevila jako třístránkový komiks v roce 1972, od roku 1978 pak vznikal rozsáhlý komiksový román, jehož první díl vyšel v roce 1986 a druhý v roce 1991.

Napsali o románu Maus:

Nejpůsobivější a nejúspěšnější příběh z doby holocaustu, jaký byl kdy publikován. (The Wall Street Journal)

Zneklidňující nikoli kvůli zachycené brutalitě, ale pro svou něhu a vyjádření pocitu viny. (The New Yorker)

Tichý triumf, působivý a jednoduchý. To, co kniha zachycuje, není možné popsat přesně a stejně tak není možné dosáhnout tak působivého vyjádření jiným médiem, než je komiks. (The Washington Post)

Maus je jedním z vrcholných děl moderní světové literatury. Spiegelman za něj mimo jiné obdržel jako první kreslíř komiksů americkou Pulitzerovu cenu. Později se věnoval hlavně ilustracím, kreslil obálky pro časopis New Yorker, kde pracoval od roku 1992. Odešel téměř po deseti letech - několik měsíců po teroristickém útoku 11. září 2001. Tuto událost velmi silně prožíval, stejně jako válku v Iráku. V roce 2004 vyšel jeho komiks In The Shadow Of No Towers inspirovaný právě událostmi 11. září.

V roce 2003 měl být Spiegelman hostem Festivalu spisovatelů Praha, nakonec ale do Česka nedorazil. Čeští čtenáři mají možnost se teď alespoň seznámit s jeho nejznámějším dílem - kompletní Maus vychází v jednom vázaném svazku.

Art Spiegelman / Maus; vydal Torst, 2012; 296 str., 499 Kč.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

Janssonová zůstala především autorkou mumínků

Od úmrtí finské spisovatelky a kreslířky Tove Janssonové uplynulo 27. června čtvrtstoletí, její dílo však stále žije a s velkou určitostí i bude žít – v příbězích o mumíncích totiž přivedla na svět postavy, jež od svého zrodu nepřestávají oslovovat stále nové generace čtenářů.
před 12 hhodinami

O Vánocích se na ČT vrátí David Švehlík jako Krakonoš

Divácky úspěšná pohádka Krakonošovo tajemství bude mít o letošních Vánocích pokračování. Coby vládce hor se opět vrátí David Švehlík. Nový příběh s názvem Krakonoš a básník se v těchto dnech natáčí ve studiích na Kavčích horách i v blízkosti Krkonoš. Režie se i tentokrát ujal Peter Bebjak.
včera v 16:55

VideoV nové opeře bojuje o přežití lidstva i Horst Fuchs

Největší ostravský park a také tenisové kurty se staly místem pro premiéru nové opery. Dystopické sci-fi dílo Bílá smrt napsal slovenský hudební skladatel Miroslav Tóth a poprvé ho uvedl na festivalu Dny nové opery Ostrava. Odehrává se v době, kdy lidstvo bojuje o přežití poté, co se Země vychýlila ze své osy. V současném operním kusu vystupuje mimo jiné pomyslný král teleshoppingu Horst Fuchs.
včera v 16:01

Betonová zeď se mění v galerii street artu pod širým nebem

V ulici Vlastina v Praze aktuálně vzniká umělecké dílo s názvem Mural Ruzyně, které promění více než 700 metrů dlouhou betonovou stěnu patřící ministerstvu obrany v galerii současného street artu pod širým nebem. Projekt, na kterém se podílejí tři desítky streetartových umělců z Česka i zahraničí v rámci festivalu Urban Pictus, bude vznikat do 30. června. Výsledné dílo o rozloze přibližně 1800 metrů čtverečních propojí téma „Krása města v pohybu“.
25. 6. 2026

Zpívala a navíc bez hidžábu. 74 ran bičem připomnělo tlak na Íránky

Jsem dívka, která chce zpívat pro zemi a lidi, které miluji, napsala pod video se svým koncertem íránská zpěvačka Parastu Ahmadíová. Soud této hudebnici i osmi členům kapely a produkčního týmu uložil trest sedmdesáti čtyř ran bičem. Za to, že vůbec zpívala veřejně – a navíc bez hidžábu. Kritici islámské republiky i některá média vnímají rozsudek jako doklad sílícího tlaku íránských úřadů proti ženám a svobodě uměleckého projevu.
24. 6. 2026

Na Goethově stezce v Karlových Varech byla odhalena monumentální plastika AJ VANA BE

Téměř sedm metrů vysokou sochu sestávající z třiceti dvou vintage van je možné nyní spatřit před Galerií umění Karlovy Vary na Goethově stezce. Autor díla Benedikt Tolar jím reaguje na téma vody jako vzácného zdroje, které spojuje s principy upcyklace zastaralých smaltovaných van, jež neodmyslitelně patří k socialistickému bydlení v panelácích. Tvar těchto van pak tvoří prostor pro světelnou show synchronizovanou s hudbou. Hudební báseň inspirovanou umístěním sochy i návštěvami německého básníka Johanna Wolfganga Goetha, kterou speciálně pro Karlovy Vary zkomponoval Vladimír Štambach, se rozezní každou půlhodinu vždy mezi 9. a 22. hodinou.
24. 6. 2026

Obsluhoval jsem anglického krále, říkají i v divadle Mana

Příběh obyčejného českého číšníka na pozadí velkých dějin dvacátého století převypravuje Vršovické divadlo Mana. Na pražské jeviště převedlo novelu Bohumila Hrabala Obsluhoval jsem anglického krále.
24. 6. 2026

Dagmar Havlová odvolala souhlas k užívání jména Václav Havel knihovnou

Dagmar Havlová odvolala souhlas k užívání jména Václav Havel v názvu knihovny. Odůvodnila to tím, že ztratila důvěru v současné vedení a směřování instituce. Nechce také nadále nést odpovědnost za způsob, jakým bylo jméno prvního českého prezidenta používáno. Osobnostní práva k názvu knihovna potřebuje, aby mohla pokračovat ve své činnosti. Správní rada knihovny podle svého předsedy Davida Duška informaci vyhodnocuje.
23. 6. 2026Aktualizováno23. 6. 2026
Načítání...