Masakr ve Volyni opět vyvolává nevoli. Kvůli novému filmu

Nahrávám video
Nový film o Volyni vyvolává napětí
Zdroj: ČT24

Mezi Kyjevem a Varšavou panuje napětí. Vyvolal ho nový film Volyň, přestože se do kin dostane až v říjnu. Popisuje válečné masakry polského obyvatelstva na ukrajinském území v letech 1943 až 1944, někdy označované za genocidu Poláků. Ukrajina už varovala před jednostranným pohledem, který může poškodit dobré vztahy mezi oběma zeměmi.

Filmová novinka ukazuje smíšené svatby i společný osud historické Volyně. Do toho ale přichází válka a nacistická okupace, která nakonec v ukrajinských nacionalistech uvolní skryté běsy.

Víme o tom, že film bude kontroverzní, že vyvolá řadu emocí, ale taková má být jeho role. Myslíme si, že některé problémy se dají vyřešit jedině tím, že je otevřeme.
Feliks Pastusiak
producent filmu

Na Volyni, obsazené Hitlerem, masakrovali ukrajinští nacionalisté koncem války polské obyvatelstvo. Útoky byly oboustranné, na základě etnického klíče tady ale zemřely desítky tisíc Poláků – často ženy a děti, velmi brutálně zavražděné. Režisér Smarzowski tvrdí, že chce novým filmem splatit dluh rodákům z tzv. polských Kresů, tedy oblastí, které byly do roku 1939 součástí polského státu.

Lidé z Kresů byli zabití dvakrát. Nejdřív sekerou, o čemž je tento film. A poté zapomněním, což by měl film změnit.
Wojciech Smarzowski
režisér

Ukrajinským historikům se ale nový polský film vůbec nelíbí. „Film Volyň je bohužel velmi stereotypní a jednostranný. Opakuje řadu mýtů. Už teď je jasné, že dobrým vztahům obou národů neprospěje, naopak je může ohrozit,“ svěřila se se svými obavami Volyňským novinám například Alina Špaková z Ukrajinského ústavu národní paměti.

Kolem tzv. volyňské řeže je v Polsku rušno i politicky. Parlament bude brzo jednat o tom, zda její výročí 11. července prohlásí významným historickým dnem a označí ji veřejně za genocidu.

„Řada lidí má pocit, že polský stát památku těchto lidí promlčoval,“ připomíná polský historik Maciej Ruczaj. Podle části Poláků oslavuje nová vlna ukrajinského nacionalismu i lidi, kteří se podíleli na vražedných čistkách na Volyni. Kyjev naopak ukazuje na omluvu ukrajinského prezidenta i domácích intelektuálů a varuje před emotivním a jednostranným otevíráním starých historických ran.  

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

„Tanec na kostech mrtvých.“ Ruská kultura kryje v Mariupolu zločin okupantů

Tento týden jsou to čtyři roky od ruského bombardování divadla v Mariupolu, v němž se ukrývali ukrajinští civilisté. Útok nepřežily stovky lidí, přesný počet obětí zřejmě nikdy nebude znám. Okupanti důkazy svého zločinu zničili a na místě postavili nové divadlo, jehož okázalé – a pouze zdánlivé – otevření doprovázela prohlášení o „nezničitelné ruské kultuře“. Ukrajinci mluví o „tanci na kostech mrtvých“ a experti o důkazu, že ruská kultura je součástí okupační politiky.
20. 3. 2026

Video„Už bych rád zase něco řekl.“ Ondřej Ruml má nové album

Ondřej Ruml po patnácti letech vydává autorské album, kde se podílel na většině hudby a textů. „Nazrál ve mně čas, že už bych rád zase něco řekl, ale chtěl bych se věnovat do hloubky svým pocitům a vjemům,“ vysvětlil pro ČT24. Nahrávku s desítkou písní nazval Vždycky to tu bylo. „To je to, na čem se shodneme napříč generacemi, vyznáními a náboženstvími,“ vysvětlil. Název platí i pro to, jak Ruml vnímá nahrávání desek. „V dnešní době se říká, že alba se moc nevydávají, že se mají vydávat spíš singly, ale já si myslím, že album má ten hlavní smysl v tom, že to je jako kniha. Nějak začíná, pokračuje a končí. Zpěvák či interpret tím vydává pohled do svého světa,“ říká.
20. 3. 2026

Herce Vala Kilmera „hluboko z hrobu“ oživí AI

Herec Val Kilmer zemřel před téměř rokem, přesto se objeví v chystaném filmu As Deep as the Grave (Hluboké jako hrob). Umožní to generativní umělá inteligence. Podle agentury AP se jedná o jedno z dosud nejodvážnějších využití AI ve filmové tvorbě.
20. 3. 2026

V Lipsku začal knižní veletrh, za Česko čte Pilátová či Hlaučo

V německém Lipsku začal mezinárodní knižní veletrh, za Česko se na něm představí čtrnáct autorek a autorů. Od loňského podzimu probíhá v německy mluvících zemích Rok české kultury. Akce vyvrcholí na podzim největší knižní výstavou světa ve Frankfurtu nad Mohanem, kde bude Česko čestným hostem.
20. 3. 2026
Načítání...