Mezi Kyjevem a Varšavou panuje napětí. Vyvolal ho nový film Volyň, přestože se do kin dostane až v říjnu. Popisuje válečné masakry polského obyvatelstva na ukrajinském území v letech 1943 až 1944, někdy označované za genocidu Poláků. Ukrajina už varovala před jednostranným pohledem, který může poškodit dobré vztahy mezi oběma zeměmi.
Filmová novinka ukazuje smíšené svatby i společný osud historické Volyně. Do toho ale přichází válka a nacistická okupace, která nakonec v ukrajinských nacionalistech uvolní skryté běsy.
Na Volyni, obsazené Hitlerem, masakrovali ukrajinští nacionalisté koncem války polské obyvatelstvo. Útoky byly oboustranné, na základě etnického klíče tady ale zemřely desítky tisíc Poláků – často ženy a děti, velmi brutálně zavražděné. Režisér Smarzowski tvrdí, že chce novým filmem splatit dluh rodákům z tzv. polských Kresů, tedy oblastí, které byly do roku 1939 součástí polského státu.
Ukrajinským historikům se ale nový polský film vůbec nelíbí. „Film Volyň je bohužel velmi stereotypní a jednostranný. Opakuje řadu mýtů. Už teď je jasné, že dobrým vztahům obou národů neprospěje, naopak je může ohrozit,“ svěřila se se svými obavami Volyňským novinám například Alina Špaková z Ukrajinského ústavu národní paměti.
Kolem tzv. volyňské řeže je v Polsku rušno i politicky. Parlament bude brzo jednat o tom, zda její výročí 11. července prohlásí významným historickým dnem a označí ji veřejně za genocidu.
„Řada lidí má pocit, že polský stát památku těchto lidí promlčoval,“ připomíná polský historik Maciej Ruczaj. Podle části Poláků oslavuje nová vlna ukrajinského nacionalismu i lidi, kteří se podíleli na vražedných čistkách na Volyni. Kyjev naopak ukazuje na omluvu ukrajinského prezidenta i domácích intelektuálů a varuje před emotivním a jednostranným otevíráním starých historických ran.









