Martin Mainer vypráví Slovanskou epopej úplně jinak

Praha - Galerie Václava Špály na Národní třídě uspořádala výstavu malíři a pedagogovi Martinu Mainerovi, který pod názvem „Slovanská epopej 2012–2013“ představuje své nové obrazy a objekty inspirované knihou Antonína Horáka „O Slovanech úplně jinak“.

„Můj zájem o historii Slovanů tvá již pár let… jedním z nejúžasnějších textů o naší historii je kniha Antonína Horáka 'O Slovanech úplně jinak' – přímo mně otevřela oči, nejdříve vyvolala rozpaky, pochyby, později úsměv, přitakání, kniha je pro mě maximálně inspirativní, a to nejen pro vnímání Slovanské historie, ale historie obecně…,“ píše na svém facebooku Mainer.

Dle jeho informací, název výstavy ho napadl po prvním zhlédnutí heroického díla Alfonse Muchy ve Veletržním paláci. Ovšem přiznává, že jako studenta umění ho Muchova epopej nijak nenadchla. Svůj názor prý změnil až poté, co si prohlédl velká plátna ve Veletržním paláci. Jeho díla však Muchův cyklus připomínají snad jen v rovině hry se symboly.

  • Martin Mainer / Slovanská epopej 2012-2013 (detail) zdroj: ČT24 http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/49/4828/482711.jpg
  • Martin Mainer / Slovanská epopej 2012-2013 (detail) zdroj: ČT24 http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/49/4828/482712.jpg
  • Martin Mainer / Slovanská epopej 2012-2013 (detail) zdroj: ČT24 http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/49/4828/482707.jpg
  • Martin Mainer / Slovanská epopej 2012-2013 (detail) zdroj: ČT24 http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/49/4828/482710.jpg

„Po obrazech poletují vycpaní ptáci, uschlé dubové listí na spadlých větvích, sýkorky, akty mé ženy a láska k přírodě… prvoplánově se v obrazech o historii Slovanů vůbec nemluví, když ale zobrazené vnímáme jako symboly a dosadíme mé vlastní vysvětlení či energii mantry a můj úžas nad naší historií, pak možná se něco objeví a můj, pro mnohé dnes veskrze nekorektní světonázor, začne problikávat…,“ vysvětluje své dílo výtvarník.

Martin Mainer v roce 1985 absolvoval obor malířství na pražské Akademii výtvarných umění, kde dnes působí jako vedoucí ateliéru Malba 4. Předtím od roku 1998 až do roku 2011 učil na Fakultě výtvarných umění VUT Brno, kde byl v roce 2005 jmenován řádným profesorem.

Nahrávám video

Martin Mainer / Slovanská epopej 2012–2013, Galerie Václava Špály, Praha 1, od 28. 06. – 01. 09. 2013.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

O Vánocích se na ČT vrátí David Švehlík jako Krakonoš

Divácky úspěšná pohádka Krakonošovo tajemství bude mít o letošních Vánocích pokračování. Coby vládce hor se opět vrátí David Švehlík. Nový příběh s názvem Krakonoš a básník se v těchto dnech natáčí ve studiích na Kavčích horách i v blízkosti Krkonoš. Režie se i tentokrát ujal Peter Bebjak.
před 9 hhodinami

VideoV nové opeře bojuje o přežití lidstva i Horst Fuchs

Největší ostravský park a také tenisové kurty se staly místem pro premiéru nové opery. Dystopické sci-fi dílo Bílá smrt napsal slovenský hudební skladatel Miroslav Tóth a poprvé ho uvedl na festivalu Dny nové opery Ostrava. Odehrává se v době, kdy lidstvo bojuje o přežití poté, co se Země vychýlila ze své osy. V současném operním kusu vystupuje mimo jiné pomyslný král teleshoppingu Horst Fuchs.
před 10 hhodinami

Betonová zeď se mění v galerii street artu pod širým nebem

V ulici Vlastina v Praze aktuálně vzniká umělecké dílo s názvem Mural Ruzyně, které promění více než 700 metrů dlouhou betonovou stěnu patřící ministerstvu obrany v galerii současného street artu pod širým nebem. Projekt, na kterém se podílejí tři desítky streetartových umělců z Česka i zahraničí v rámci festivalu Urban Pictus, bude vznikat do 30. června. Výsledné dílo o rozloze přibližně 1800 metrů čtverečních propojí téma „Krása města v pohybu“.
25. 6. 2026

Zpívala a navíc bez hidžábu. 74 ran bičem připomnělo tlak na Íránky

Jsem dívka, která chce zpívat pro zemi a lidi, které miluji, napsala pod video se svým koncertem íránská zpěvačka Parastu Ahmadíová. Soud této hudebnici i osmi členům kapely a produkčního týmu uložil trest sedmdesáti čtyř ran bičem. Za to, že vůbec zpívala veřejně – a navíc bez hidžábu. Kritici islámské republiky i některá média vnímají rozsudek jako doklad sílícího tlaku íránských úřadů proti ženám a svobodě uměleckého projevu.
24. 6. 2026

Na Goethově stezce v Karlových Varech byla odhalena monumentální plastika AJ VANA BE

Téměř sedm metrů vysokou sochu sestávající z třiceti dvou vintage van je možné nyní spatřit před Galerií umění Karlovy Vary na Goethově stezce. Autor díla Benedikt Tolar jím reaguje na téma vody jako vzácného zdroje, které spojuje s principy upcyklace zastaralých smaltovaných van, jež neodmyslitelně patří k socialistickému bydlení v panelácích. Tvar těchto van pak tvoří prostor pro světelnou show synchronizovanou s hudbou. Hudební báseň inspirovanou umístěním sochy i návštěvami německého básníka Johanna Wolfganga Goetha, kterou speciálně pro Karlovy Vary zkomponoval Vladimír Štambach, se rozezní každou půlhodinu vždy mezi 9. a 22. hodinou.
24. 6. 2026

Obsluhoval jsem anglického krále, říkají i v divadle Mana

Příběh obyčejného českého číšníka na pozadí velkých dějin dvacátého století převypravuje Vršovické divadlo Mana. Na pražské jeviště převedlo novelu Bohumila Hrabala Obsluhoval jsem anglického krále.
24. 6. 2026

Dagmar Havlová odvolala souhlas k užívání jména Václav Havel knihovnou

Dagmar Havlová odvolala souhlas k užívání jména Václav Havel v názvu knihovny. Odůvodnila to tím, že ztratila důvěru v současné vedení a směřování instituce. Nechce také nadále nést odpovědnost za způsob, jakým bylo jméno prvního českého prezidenta používáno. Osobnostní práva k názvu knihovna potřebuje, aby mohla pokračovat ve své činnosti. Správní rada knihovny podle svého předsedy Davida Duška informaci vyhodnocuje.
23. 6. 2026Aktualizováno23. 6. 2026

Soud zrušil verdikt, kterým poslal Jirouse do vězení za proslov

Soud zrušil verdikt, kterým poslal v roce 1978 na rok a půl do vězení představitele českého undergroundu Ivana Martina Jirouse, zvaného Magora. Za mřížemi skončil kvůli proslovu na vernisáži, během kterého prohlásil, že zanikne Socialistický svaz mládeže. Soudy v úterý rehabilitovaly také dva disidenty – Václava Bendu a Jaroslava Kukala.
23. 6. 2026
Načítání...