Brno/Roblín - Šestimetrová jezdecká socha moravského markraběte Jošta vzniká v dílně středočeského sochaře Jaroslava Róny. Zatím je ale pouze sádrová, ještě o prázdninách ji přitom chce autor odlít z bronzu, aby mohla v říjnu příštího roku zdobit Moravské náměstí v centru Brna. Černá bronzová postava na koni s nezvykle dlouhýma nohama má být alegorií odvahy.
„Jsem velký nepřítel soklů pod sochami. Proto hledám řešení, jak sochu zpřístupnit lidem, aby se jí mohli dotýkat,“ doplnil sochař Róna. Hrot Joštova kopí sahá do výšky osmi metrů a díky vysokým nohám koně se mohou návštěvníci volně procházet pod sochou. „Modeloval jsem to v zimě v ateliéru, který vytápí jen kamna, takže jsem pracoval při teplotě asi sedm stupňů. Bál jsem se, že to zmrzne, pak by se to úplně rozsypalo,“ strachoval se autor.
Při výrobě Róna nejdřív ze sádry odlil samotné tělo koně, které poté jeřáb zvedl do výšky, aby pod něj pomocníci umístili jednotlivé nohy. Kvůli ztížené manipulaci musel sochař rozebrat střechu svého ateliéru v Čechách. Sádrový odlitek navíc nemá vnitřní nosnou konstrukci, přidržuje ho jen vnější ocelový rám.
Na tvorbu sochy padne asi 500 kilogramů železa, okolo devíti tun hlíny, tuna a půl sádry a přibližně sedm tun bronzu. Původně měla socha Jošta stát na Moravském náměstí už v roce 2010, kdy si město připomínalo 660. výročí narození tohoto významného středověkého politika.
„Odstup od tak velké sochy jsem dostal až tady ve stodole, protože předtím na blízko jsem ty proporce tak dobře neviděl,“ přiznal se Róna, jehož tým teď musí sádrový model v nadživotní velikosti opět rozebrat a jednotlivé části odlít z bronzu. Teprve po jejich zkompletování bude socha Jošta hotová.
Za sochu Brno zaplatí 6,8 milionů korun, bezmála 1,5 milionu přispěla na její vznik také sbírka občanského sdružení Jošt Moravský. „Do prostoru Moravského náměstí se tato netradiční socha hodí. Nebude tam vadit a lidé se budou moct pod koněm přímo procházet,“ uvedla v minulosti náměstkyně brněnského primátora Jana Bohuňovská (ODS).
Kdo byl Jošt Lucemburský?
Jako druhé dítě se narodil Markétě Opavské a moravskému markraběti Janu Jindřichovi, mladšímu bratru Karla IV. Byl proto vychováván jako případný dědic českého trůnu, protože Karel IV. měl tehdy jen dcery. Po smrti svého otce v roce 1375 se Jošt ujal vlády nad markrabstvím.
Dne 1. října 1410 byl v kostele sv. Bartoloměje ve Frankfurtu nad Mohanem zvolen římským králem. Necelé čtyři měsíce poté náhle v Brně zemřel a okamžitě se objevily spekulace o jeho otrávení. Ani tehdejší přísné vyšetřování, ani novodobý průzkum kosterních pozůstatků však Joštovu násilnou smrt neprokázaly.
