Mariusz Szczygieł napsal knihu o tom, co není

Nahrávám video

O přibývání let a ubývání sil, o ztrátách, ale i o tom, co po nich zbylo, píše polský novinář a spisovatel Mariusz Szczygieł ve své nejnovější knize. Nazval ji Není. Soubor literárních reportáží a fejetonů na téma pomíjení vyšel v českém překladu letos na podzim.

„Většina lidí si myslí, když jsou mladí, že jsou nesmrtelní a že stav 'je' nebo 'mám' nebo 'existuji' je úplně přirozený a normální, ale to není pravda. Ten přirozený a mainstreamový stav je 'není'. To 'je' je jenom náhoda, jenom příležitost. Knížka vypráví o lidech, kteří se s tím nějak smířili a tomu 'není' dali určitou formu,“ vysvětluje název své novinky Szczygieł.

Čtenáře seznamuje s českými i polskými osudy. Píše o majitelce slavné pražské vily Miladě Müllerové, o polských sestrách, které předstíraly, že nejsou Židovkami, o ženě, která zabila dítě, i o svém otci, jenž se opakovaně vrací do Prahy, aby ji prý naposledy viděl. Stěžejní je text o české básnířce Viole Fischerové. Právě její báseň vylepená ve vagonu metra polského spisovatele tak ohromila, že minul svou cílovou stanici, aby si verše mohl opsat.  

„Pak jsem jel zpátky na hlavní poštu, abych se podíval,  jestli je nějaká Viola Fischerová na seznamu. Zavolal jsem jí a řekl: ‚Jsem Polák a vaše báseň mě jako první v životě ohromila. Jenom to vám chci říct.‘ A z  toho vzniklo důvěrné kamarádství. Když se Viola dozvěděla, že píšu knížku Není, řekla, že mi ráda povypráví o svém osobním 'není', ale že to můžu zveřejnit, až ona zemře. Já jsem tu smlouvu dodržel – a tak kniha začala,“ vypráví Szczygieł.

Česko jako ráj? To je způsob vidění

V češtině vyšla nedávno kniha i od jiného polského novináře, která má také v názvu „není“. Michał Zabłocki chtěl v reportážních úvahách, shrnutých pod názvem To není ráj, uvést na pravou míru idealistické představy Poláků o jejich sousedech. V Česku působil jako zpravodaj polské tiskové agentury a jeho dojem z místního života a lidí je mnohem méně přívětivý než Mariusze Szczygieła, jenž platí za čechofila.

„To je způsob vidění. On se tak dívá, asi je to povahový rys. Reportáž, vůbec psaní, je velice subjektivní záležitost. Ani já neříkám, že Česko je ráj. Napsal jsem knihu Udělej si ráj právě proto, že to není ráj a že každý z vás si dělá ráj po svém, na vlastní pěst. A mě to zajímá. U nás v Polsku je ráj daný shora,“ reaguje Szczygieł na pohled svého kolegy.

Ze země, jejíž historii popsal před třinácti lety v bestselleru Gottland, je nicméně prý po třech dekádách demokracie zklamaný. „Platí to ale i v Polsku,“ přiznává. „Když se dívám na vládu, na to, co se odehrává v politickém prostředí, mám dojem, že jsme neudělali ani krok. Po třiceti letech svobody souhlasíme s tím, že se nám svoboda bere,“ obává se.

Za knihu Není získal Szczygieł v neděli prestižní polskou literární cenu Nike. Nominován na ni byl také další polský autor spojený s Čechy – Aleksander Kaczorowski si nominaci vysloužil za svou biografii českého spisovatele Oty Pavla. Také tento překladatel se nedávno podělil o svůj názor na Česko. Stejně jako Michał Zabłocki si příliš lichotivé dojmy neodnesl.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

Obrazem: Thálie rozdaly ceny Majerovi či Kožené, čestné hercům z Ypsilonky

V Národním divadle se předávaly divadelní ceny Thálie za jevištní výkony v činohře, v opeře, v oboru baletu, tance a pohybového divadla a v oboru muzikálu, operety a podobných žánrů. Oceňují se i výkony v oboru alternativního a loutkového divadla. Kromě ohlédnutí za sezonou 2025/2026 udělila Thálie rovněž ceny za celoživotní přínosy.
před 4 hhodinami

VideoDen architektury provádí pražským sídlištěm i baťovskými domky

Začal festival Den architektury. Návštěvníky zavádí třeba na pražské sídliště Ďáblice nebo do baťovských domků ve Zlíně. Tématem letošního ročníku s mottem „Bydlím, tedy jsem“ je dostupné bydlení. Program zahrnuje stavby v Česku i na Slovensku.
2. 10. 2026‌‌

Ostravou jezdí Havlova literární tramvaj

Dílo prezidenta Václava Havla zní v ostravských tramvajích. Ukázky z jeho literární tvorby tam předčítají studenti v rámci projektu Havlova literární tramvaj. Jde o jednu z akcí, kterými si moravskoslezská metropole připomíná Havlovy nedožité devadesátiny. Program zahrnuje také výstavy, besedy a diskuze, filmové projekce nebo divadelní představení.
1. 10. 2026‌‌

Vydavatel: AI nejprve nahradí překladatele a ilustrátory

Šéfredaktor nakladatelství Tänapäev řekl estonskému ERR, že původní rukopisy vytvořené pomocí umělé inteligence (AI) jsou stále vzácné, ale že tato technologie už pronikla do překládání a ilustrací.
1. 10. 2026‌‌

V Praze se konala konference k poctě laureátky Ceny Václava Havla

V Praze se ve středu konala čtrnáctá mezinárodní konference k poctě laureáta Ceny Václava Havla za lidská práva. Laureátkou za rok 2026 je íránská právnička Nasrín Sotudíová. Ta zastupovala aktivisty, novináře, příslušníky menšin i děti ohrožené trestem smrti a zároveň se zasazovala o zrušení povinného nošení hidžábu či trestu smrti. Sotudíová byla opakovaně zatčena a strávila roky ve vězení. Konference, jejímž tématem je Váha slova, nabídla právě příběhy laureátů, kteří byli vězněni, stejně jako příspěvky fundovaných odborníků. Akce se zúčastnil například ruský učitel a autor dokumentu Pan Nikdo proti Putinovi Pavel Talankin nebo běloruská opoziční politička Maryja Kalesnikavová.
30. 9. 2026‌‌

Nedokončené stavby dokládají „opuštěnou“ budoucnost

Nedokončené nebo opuštěné stavby nejsou jen připomínkou minulosti. Mohou ukazovat také budoucnost, která se nikdy neuskutečnila. Právě na takzvanou „opuštěnou budoucnost“ se zaměřuje nová výstava v Galerii Hraničář v Ústí nad Labem.
30. 9. 2026‌‌

Estonští herci varují před změnami GDPR, podle nich nahrávají AI

Estonský svaz herců se obává, že navrhované změny unijního obecného nařízení o ochraně osobních údajů (GDPR) by umělé inteligenci usnadnily využívání hlasů a podoby herců. Šéf Estonského svazu herců Reimo Sagor uvedl, že navrhované změny by výrazně oslabily ochranu osobních údajů a otevřely cestu k nekontrolovanému trénování umělé inteligence na hereckých výkonech.
29. 9. 2026‌‌

O literatuře se bavit nechtěl, vzpomíná na Seiferta vnučka. Básníka připomene dokument

Byl národním umělcem i jedním z prvních signatářů Charty 77 a zůstává jediným českým držitelem Nobelovy ceny za literaturu. Od narození Jaroslava Seiferta uplynulo 23. září sto dvacet pět let. V lednu příštího roku se do kin dostane první celovečerní dokument o tomto básníkovi. Snímek s názvem Jaroslav Seifert v rytmu bezčasí už zveřejnil upoutávku.
29. 9. 2026Aktualizováno29. 9. 2026‌‌

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.