O přibývání let a ubývání sil, o ztrátách, ale i o tom, co po nich zbylo, píše polský novinář a spisovatel Mariusz Szczygieł ve své nejnovější knize. Nazval ji Není. Soubor literárních reportáží a fejetonů na téma pomíjení vyšel v českém překladu letos na podzim.
Mariusz Szczygieł napsal knihu o tom, co není
6 minut
Mariusz Szczygieł: Mám dojem, že jsme za 30 let svobody neudělali ani krok
„Většina lidí si myslí, když jsou mladí, že jsou nesmrtelní a že stav 'je' nebo 'mám' nebo 'existuji' je úplně přirozený a normální, ale to není pravda. Ten přirozený a mainstreamový stav je 'není'. To 'je' je jenom náhoda, jenom příležitost. Knížka vypráví o lidech, kteří se s tím nějak smířili a tomu 'není' dali určitou formu,“ vysvětluje název své novinky Szczygieł.
Čtenáře seznamuje s českými i polskými osudy. Píše o majitelce slavné pražské vily Miladě Müllerové, o polských sestrách, které předstíraly, že nejsou Židovkami, o ženě, která zabila dítě, i o svém otci, jenž se opakovaně vrací do Prahy, aby ji prý naposledy viděl. Stěžejní je text o české básnířce Viole Fischerové. Právě její báseň vylepená ve vagonu metra polského spisovatele tak ohromila, že minul svou cílovou stanici, aby si verše mohl opsat.
„Pak jsem jel zpátky na hlavní poštu, abych se podíval, jestli je nějaká Viola Fischerová na seznamu. Zavolal jsem jí a řekl: ‚Jsem Polák a vaše báseň mě jako první v životě ohromila. Jenom to vám chci říct.‘ A z toho vzniklo důvěrné kamarádství. Když se Viola dozvěděla, že píšu knížku Není, řekla, že mi ráda povypráví o svém osobním 'není', ale že to můžu zveřejnit, až ona zemře. Já jsem tu smlouvu dodržel – a tak kniha začala,“ vypráví Szczygieł.
Česko jako ráj? To je způsob vidění
V češtině vyšla nedávno kniha i od jiného polského novináře, která má také v názvu „není“. Michał Zabłocki chtěl v reportážních úvahách, shrnutých pod názvem To není ráj, uvést na pravou míru idealistické představy Poláků o jejich sousedech. V Česku působil jako zpravodaj polské tiskové agentury a jeho dojem z místního života a lidí je mnohem méně přívětivý než Mariusze Szczygieła, jenž platí za čechofila.
„To je způsob vidění. On se tak dívá, asi je to povahový rys. Reportáž, vůbec psaní, je velice subjektivní záležitost. Ani já neříkám, že Česko je ráj. Napsal jsem knihu Udělej si ráj právě proto, že to není ráj a že každý z vás si dělá ráj po svém, na vlastní pěst. A mě to zajímá. U nás v Polsku je ráj daný shora,“ reaguje Szczygieł na pohled svého kolegy.
Ze země, jejíž historii popsal před třinácti lety v bestselleru Gottland, je nicméně prý po třech dekádách demokracie zklamaný. „Platí to ale i v Polsku,“ přiznává. „Když se dívám na vládu, na to, co se odehrává v politickém prostředí, mám dojem, že jsme neudělali ani krok. Po třiceti letech svobody souhlasíme s tím, že se nám svoboda bere,“ obává se.
Za knihu Není získal Szczygieł v neděli prestižní polskou literární cenu Nike. Nominován na ni byl také další polský autor spojený s Čechy – Aleksander Kaczorowski si nominaci vysloužil za svou biografii českého spisovatele Oty Pavla. Také tento překladatel se nedávno podělil o svůj názor na Česko. Stejně jako Michał Zabłocki si příliš lichotivé dojmy neodnesl.
