Marek Najbrt točí nový film: soukromé drama ve válečném dramatu

Praha - Na začátku záři 2009, tedy téměř přesně za rok, bude mít premiéru nový český film Protektor. Jeho realizace potrvá pětačtyřicet natáčecích dní a první z nich proběhl v sobotu 6. září. "Je to film z let 1939 až 1942, film náročný na motivy, lokace, výpravu, triky a počet natáčecích dnů," říká producent ze společnosti Negativ Milan Kuchyňka. Náročnosti odpovídá i poměrně úctyhodný rozpočet snímku - téměř 62 milionů korun.

Autory scénáře jsou Robert Geisler, Benjamin Tuček a Marek Najbrt, zároveň režisér Protektoru. Stejná jména jsou spojena také s Najbrtovým celovečerním debutem Mistři. V novém filmu se objeví i někteří osvědčení herci z Mistrů. Do hlavních rolí byli obsazeni Jana Plodková a Marek Daniel, který vyzdvihuje základní myšlenku: „Je to příběh o tom, zda se zachovat hrdinsky nebo zbaběle.“

Protektor je příběh rozhlasového redaktora a jeho židovské manželky - herečky. „V rámci válečného dramatu prožívají vlastní drama soukromé,“ uvádí Marek Najbrt. Inspirací byl prý pro filmaře osud skutečné osoby - reportéra Františka Kocourka, který zahynul v Osvětimi v květnu 1942.

"Náš film není o klasických hrdinech …

… kteří se bez bázně a hany vrhají vstříc šíleným nebezpečím a riziku … V celé nacisty okupované Evropě se do otevřené konfrontace s německou mocí dostávalo zhruba pouze 15 procent civilního obyvatelstva. Tito lidé se denně rozhodovali mezi hrdinstvím a zbabělostí, mezi odvahou a strachem, kariérou a kolaborací, životem a smrtí svou a svých blízkých. Zbylých 85 procent obyvatel si nepřálo nic jiného než žít a přežít. V našem filmu nesoudíme nikoho a snažíme se ukázat život té doby zevnitř, pohledem lidí, kteří ji žili. Někteří přežili, jiní ne."

/scénárista Benjamin Tuček o filmu Protektor/

Natáčení Protektoru
Zdroj: ČT24/Společnost Negativ

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

Janssonová zůstala především autorkou mumínků

Od úmrtí finské spisovatelky a kreslířky Tove Janssonové uplynulo 27. června čtvrtstoletí, její dílo však stále žije a s velkou určitostí i bude žít – v příbězích o mumíncích totiž přivedla na svět postavy, jež od svého zrodu nepřestávají oslovovat stále nové generace čtenářů.
před 4 hhodinami

O Vánocích se na ČT vrátí David Švehlík jako Krakonoš

Divácky úspěšná pohádka Krakonošovo tajemství bude mít o letošních Vánocích pokračování. Coby vládce hor se opět vrátí David Švehlík. Nový příběh s názvem Krakonoš a básník se v těchto dnech natáčí ve studiích na Kavčích horách i v blízkosti Krkonoš. Režie se i tentokrát ujal Peter Bebjak.
před 20 hhodinami

VideoV nové opeře bojuje o přežití lidstva i Horst Fuchs

Největší ostravský park a také tenisové kurty se staly místem pro premiéru nové opery. Dystopické sci-fi dílo Bílá smrt napsal slovenský hudební skladatel Miroslav Tóth a poprvé ho uvedl na festivalu Dny nové opery Ostrava. Odehrává se v době, kdy lidstvo bojuje o přežití poté, co se Země vychýlila ze své osy. V současném operním kusu vystupuje mimo jiné pomyslný král teleshoppingu Horst Fuchs.
před 21 hhodinami

Betonová zeď se mění v galerii street artu pod širým nebem

V ulici Vlastina v Praze aktuálně vzniká umělecké dílo s názvem Mural Ruzyně, které promění více než 700 metrů dlouhou betonovou stěnu patřící ministerstvu obrany v galerii současného street artu pod širým nebem. Projekt, na kterém se podílejí tři desítky streetartových umělců z Česka i zahraničí v rámci festivalu Urban Pictus, bude vznikat do 30. června. Výsledné dílo o rozloze přibližně 1800 metrů čtverečních propojí téma „Krása města v pohybu“.
25. 6. 2026

Zpívala a navíc bez hidžábu. 74 ran bičem připomnělo tlak na Íránky

Jsem dívka, která chce zpívat pro zemi a lidi, které miluji, napsala pod video se svým koncertem íránská zpěvačka Parastu Ahmadíová. Soud této hudebnici i osmi členům kapely a produkčního týmu uložil trest sedmdesáti čtyř ran bičem. Za to, že vůbec zpívala veřejně – a navíc bez hidžábu. Kritici islámské republiky i některá média vnímají rozsudek jako doklad sílícího tlaku íránských úřadů proti ženám a svobodě uměleckého projevu.
24. 6. 2026

Na Goethově stezce v Karlových Varech byla odhalena monumentální plastika AJ VANA BE

Téměř sedm metrů vysokou sochu sestávající z třiceti dvou vintage van je možné nyní spatřit před Galerií umění Karlovy Vary na Goethově stezce. Autor díla Benedikt Tolar jím reaguje na téma vody jako vzácného zdroje, které spojuje s principy upcyklace zastaralých smaltovaných van, jež neodmyslitelně patří k socialistickému bydlení v panelácích. Tvar těchto van pak tvoří prostor pro světelnou show synchronizovanou s hudbou. Hudební báseň inspirovanou umístěním sochy i návštěvami německého básníka Johanna Wolfganga Goetha, kterou speciálně pro Karlovy Vary zkomponoval Vladimír Štambach, se rozezní každou půlhodinu vždy mezi 9. a 22. hodinou.
24. 6. 2026

Obsluhoval jsem anglického krále, říkají i v divadle Mana

Příběh obyčejného českého číšníka na pozadí velkých dějin dvacátého století převypravuje Vršovické divadlo Mana. Na pražské jeviště převedlo novelu Bohumila Hrabala Obsluhoval jsem anglického krále.
24. 6. 2026

Dagmar Havlová odvolala souhlas k užívání jména Václav Havel knihovnou

Dagmar Havlová odvolala souhlas k užívání jména Václav Havel v názvu knihovny. Odůvodnila to tím, že ztratila důvěru v současné vedení a směřování instituce. Nechce také nadále nést odpovědnost za způsob, jakým bylo jméno prvního českého prezidenta používáno. Osobnostní práva k názvu knihovna potřebuje, aby mohla pokračovat ve své činnosti. Správní rada knihovny podle svého předsedy Davida Duška informaci vyhodnocuje.
23. 6. 2026Aktualizováno23. 6. 2026
Načítání...