Maratonika - Bárta & spol. jsou na svém a nezklamali

Bez nějakého velkého mediálního humbuku vydal Dan Bárta a soubor Illustratosphere před více než měsícem své již páté album – a vůbec to nevadí, jak se říká, kvalita se chválí sama. A té najdeme na albu Maratonika dost a dost.

Nahrávání předcházely změny v obsazení, vyměnil se kytarista a odešel klavírista, na celkovém ladění alba se to však nijak výrazně nepodepsalo, snad jen v tom, že Mirek Chyška zkrátka svou minulost rockového kytaristy nezapře – ovšem čekat nějaké burácení, sólistické orgie a exhibice by bylo zcela mimo, kytara je spíše ústrojně vnořena do promyšlených aranží.

Opět slyšíme étericky laděné písně, jež nějak zařazovat snad ani radši nebudu, Illustratosphere volně přechází, jak je typické pro tento soubor složený z vynikajících muzikantů s především jazzovou zkušeností mezi různými žánry: slyšíme nádherně nosnou jazzovou baladu i lehkou latinu, dojde i na již zmíněné kytarové party, zkrátka, od každého něco. Vlastně to ani není překvapivé, všichni působí či působili ve stylově značně rozrůzněných formací, hráli ostrý funk i šansony, tvrdý rock i současný jazz…

Album si Bárta se svými spoluhráči, tedy s basistou Robertem Balzarem, již zmíněným Mirkem Chyškou, hráčem na klávesy, trombón a perkuse Filipem Jelínkem a bubeníkem Jiřím Slavíčkem vydali sami, ve vlastní režii, což by normálně nebylo třeba zmiňovat, řadového posluchače to koneckonců nezajímá – uvádím tuto skutečnost ovšem jakožto pojistku toho, že Maratonika zní tak, jak si přáli hudebníci, a ne, jak by si přálo velké vydavatelství, hrající spíše v řádu má dáti/dal než v termínech umělecké poctivosti, kreativity, osobitosti – prostě, za tím, co je nahráno, si umělci stojí a veškeré výtky jdou, musí jít, pouze na jejich hlavu.

Hned ale přiznávám, žádné výtky že nenacházím, a to ani kdybych byl sebehnidopišštější. A popravdě, nenacházím zde ani onu „větší vstřícnost“ vůči posluchačům, o níž ovšem hovoří spíše recenzenti než hudebníci sami. Hudba Maratoniky není těžká, není ani lehká.

Úvodní Dokud se někdo dívá nás naladí impresivními syntezátory s jemnou kytarou, Bártův zpěv, podmalovaný repetitivními perkusemi, zní naprosto étericky. Tak ale, bez nějakého forsírování, jakoby náhodou a zcela lehce, zlehka, Bárta zpívá na celém albu. A ještě něco: písně krásně ubíhají, jednotlivé aranžérské fórky si na první poslech ani neuvědomíme, což je pochvala.

Anglicky zpívaná Languages – z devíti kousků jsou dva v angličtině a texty nepsal Bárta, ale jeho přítelkyně Alžběta Plívová – by se jistě, a to nejen pro způsob zdvojeného zpěvu, ale i pro vedení melodické linky i celkovou aranži líbila Stingovi, což opět není výtka, ale pochvala, nejedná se naštěstí o nějaký klon. Stingovu stopu můžeme – chceme-li – nacházet i na jiných místech, proč ale…

Bárta textař si rád hraje s významy slov, libuje si ve slovních hříčkách, narážkách, soukromých odkazech, někdy jsou tak jeho texty hůře srozumitelné, což ale nevadí, vyvolávají určitou náladu, není třeba jim tedy nějak rozumět – proč ale nezmínit třeba odkaz na Máchův Máj v písni Romantik lyrik. A zpívá-li v téže písni „Kemně demotivován hraje na krajiny. V snách bloudí“, můžeme si pod tím každý představit něco jiného.

Vrátil bych se ještě k oné „vstřícnosti“ – ano, třeba písničku B'Artagnan, jež se nese na lehké vlně latiny, si bez mučení dovedu představit v komerčním rozhlase, ale, jasně, neuslyším ji tam… Zpívá-li ale Bárta v písni Pruhy III „jdu a cestou skládám, co se špatně poslouchá“, neberte ho, prosím, vážně – Maratonika se poslouchá skvěle, je to totiž skvělé album.

K poslechu je i na už probíhajícím turné.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

Botox vyřadil velbloudy ze soutěže krásy. Z kulturního dědictví je byznys

Porotci soutěže krásy velbloudů v Ománu diskvalifikovali dvacet zvířat, protože majitelé jim upravili vzhled. Kolem velbloudů se točí miliony dolarů a z klání, které má být především připomínkou beduínského kulturního dědictví, se tak stal především byznys.
před 1 hhodinou

Zemřel literární historik, pedagog a signatář Charty 77 Jaroslav Blažke

Ve věku 87 let zemřel v Brně literární historik, kritik, překladatel a středoškolský pedagog Jaroslav Blažke. Patřil k prvním stálým spolupracovníkům Rádia Proglas. Spolu s manželkou Marií podepsal Chartu 77. V době normalizace se podílel na výrobě samizdatové literatury a na pořádání bytových seminářů.
před 4 hhodinami

Pro filmového Pobertu je pandemie příležitostí, která dělá zloděje

Do kin vstupuje zlodějská komedie Poberta. Celovečerní debut režiséra Ondřeje Hudečka slibuje kombinaci černého humoru, satiry či krimi. Pojednává o zlodějíčkovi, který se svými kumpány přijde během pandemie na „byznysový plán“. Ve filmu hrají Matyáš Řezníček, Stanislav Majer, Václav Neužil či Denisa Barešová.
před 6 hhodinami

Sestra v akci má i v plzeňském muzikálu energie dost

Jako druhé v Česku uvádí plzeňské Divadlo J. K. Tyla muzikál Sestra v akci. V hlavní roli temperamentní zpěvačky, která převrátí poklidný klášterní život vzhůru nohama, se střídají členky muzikálového souboru Charlotte Režná a Eva Staškovičová. Příběh je známý z amerického filmu s herečkou Whoopi Goldbergovou.
včera v 17:44

Internet řeší, jestli má Jim Carrey „klon“

Organizátoři francouzských filmových cen César musí vysvětlovat, že Jim Carrey není „klon“. Spekulace o náhradníkovi se objevily záhy poté, co kanadsko-americký herec převzal v Paříži čestné ocenění. Jeho vzezření se přitom odlišovalo od jeho běžné image. Problém s falešným versus pravým Jimem Carreym se už před jedenácti lety řešil i na cenách Český lev.
včera v 16:30

Rijksmuseum „vrátilo“ Rembrandtovi obraz

Odborníci z amsterdamského Rijksmusea potvrdili pravost Rembrandtova obrazu. Malba s biblickým motivem byla napřed nizozemskému mistrovi připisována, před více než půlstoletím byla ale z jeho tvorby vyřazena.
včera v 12:16

Když se hmota stává průhlednou na výstavě antroposofistů

Galerie výtvarných umění v Chebu připravila výstavu Pražská antroposofická moderna 1907–1953. Samotná instalace stejně jako opulentní monografie jsou objevné. Ne že by nebyl dostatek informací o antroposofii jako takové, ovšem až tolik se neví o výtvarných projevech antroposofistů, a navíc v Praze. A to nejen o těch před válkou, ale i za nacistické okupace a po komunistickém převratu.
včera v 12:01

VideoHosté Událostí, komentářů probrali zahraniční vysílání Českého rozhlasu

Před devadesáti lety začalo zahraniční vysílání Českého rozhlasu. Výročí si Český rozhlas připomíná speciální výstavou v galerii Vinohradská 12 a také dokumentárním seriálem Praha volá svět. O budoucnosti zahraničního vysílání se však nyní diskutuje na politické úrovni. Ministr zahraničí Petr Macinka (Motoristé) navrhuje snížení jeho rozpočtu téměř o čtvrtinu. V Událostech, komentářích moderovaných Terezou Řezníčkovou se tématu věnovali generální ředitel Českého rozhlasu René Zavoral a vedoucí německé redakce v Radio Prague International Till Janzer.
včera v 10:21
Načítání...