Marat a Sade se přou o svobodu. „Divadlo bláznů“ získalo s válkou na Ukrajině nový význam

3 minuty
Divadlo Rokoko uvádi hru Marat + Sade
Zdroj: ČT24

Novinkou na repertoáru pražského divadla Rokoko je hra německého dramatika Petera Weisse Marat + Sade. Za mřížemi blázince chovanci z řad nemocných i společensky nevhodných připravují za řízení markýze de Sade hru o vraždě revolučního vůdce Marata. „Divadlo bláznů“ získalo, podle režiséra inscenace Vladimíra Morávka, v souvislosti s děním na Ukrajině nový význam.

Hrou Marat + Sade (celým názvem Pronásledování a zavraždění Jeana Paula Marata provedené divadelním souborem blázince v Charentonu za řízení markýze de Sade) získal původem německý dramatik Peter Weiss v polovině šedesátých let mezinárodní reputaci. Kritiku hra označila za jedno z nejvýznamnějších děl moderního divadla. Divadelní režisér Peter Brook ji následně natočil i jako film.

Co znamená svoboda?

Weiss se v tragikomedii opírá o historické události, tedy vraždu krutého revolucionáře Jeana-Paula Marata za Velké francouzské revoluce i pobyt markýze de Sade v blázinci, kam byl umístěn pro své názory i způsob života v době, kdy Francii vládl Napoleon. Fiktivní příběh líčí střet diktatury se svobodomyslností.

Inscenace je divadlem na divadle. Odehrává se v roce 1808 v blázinci, kde chovanci připravují hru o zavraždění Marata. „Herec se pozná podle toho, jak umí zahrát, že umře, jak umí zahrát to, že se zamiluje, a jak umí zahrát to, že se zblázní. Tedy hrozně křehcí popletení lidé si berou do úst slova jako milovat, co to znamená čest, spravedlnost, co to znamená svoboda,“ uvedl k pražskému nastudování režisér Morávek.

Volnost, rovnost, bratrství

„Divadlo bláznů“ nabízí možnost rozehrát otázky po tom, kdo je vlastně šílenec, v čem tkví síla svobody a co pro ni člověk dokáže obětovat. Témata v těchto dnech pro Evropany aktuální víc než kdy jindy. Ruská agrese na Ukrajině podle inscenátorů dodala Weissově scénáři další význam.

Marat + Sade (Divadlo Rokoko)
Zdroj: Divadlo Rokoko/Patrik Borecký

„Věděli jsme, že je to legendární text, až tak legendární, že trošku uváděl do rozpaků, co my můžeme k legendě ještě přidat. A k tomu ještě přibylo to, co máš dát Čechům v roce 2022 v Praze, když se někde v Evropě děje křivda. Tak se musíš vehementně něčeho zastávat. Musíš napsat co možná nejúčinnější báseň na téma volnost, rovnost, bratrství,“ nepochybuje Morávek.

„Díky obrovskému hudebnímu vkladu Michala Pavlíčka můžeme naši inscenaci nahlížet také jako rockové oratorium o izolaci, šílenství a síle i zmaru dějinných zvratů,“ přidala svůj pohled dramaturgyně Jana Slouková. Pavlíček pro představení složil hudbu. Jako Marat se představuje Martin Donutil, markýze de Sade hrají Kryštof Krhovják s Jiřím Štréblem.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

Czech Press Photo vyhrála fotografie horníka z dolu OKD

Nejlepší fotografií 31. ročníku Czech Press Photo byl vyhlášen snímek ze série s názvem „Práce horníků na dole ČSM – Sever (OKD)“ Lukáše Kaboně z Deníku. Uspěl v konkurenci téměř 300 fotografek a fotografů, kteří do soutěže zaslali 5250 fotografií. „Zavírání dolů v České republice představuje uzavření významné etapy průmyslové historie a proměnu vztahu společnosti k životnímu prostředí. Těžba uhlí po desetiletí formovala krajinu i životy lidí, často s negativními dopady přesahujícími hranice Moravskoslezského kraje. Uzavření posledního černouhelného dolu ve Stonavě je symbolickou tečkou za érou hlubinné těžby na Ostravsku. Fotografovi Lukáši Kaboňovi se podařilo tento přelomový okamžik zachytit s věcnou přesností a silnou výpovědní hodnotou,“ uvedla porota. Ceny se letos udělovaly v devíti kategoriích. Oceněné fotografie budou k vidění v Nové budově Národního muzea od 11. května do 30. listopadu 2026.
před 7 hhodinami

Archeologové v Itálii objevili ztracenou Vitruviovu baziliku

Archeologové v Itálii našli pozůstatky více než dva tisíce let staré veřejné budovy, jejíž návrh připisují starověkému římskému architektovi Vitruviovi, známému jako otec architektury. Pozůstatky starověké baziliky našli archeologové v centrálním italském městě Fano severovýchodně od Říma.
před 18 hhodinami

Zemřel italský módní návrhář Valentino Garavani, bylo mu 93 let

Italský módní návrhář Valentino Garavani a zakladatel značky Valentino zemřel ve věku 93 let, informovala tisková agentura ANSA. Zesnul v pondělí pokojně ve svém římském sídle obklopen blízkými, oznámila v prohlášení Nadace Valentina Garavaniho a Giancarla Giammettiho, který byl Valentinovým dlouhodobým společníkem a obchodním partnerem.
19. 1. 2026Aktualizováno19. 1. 2026

Sluhu dvou pánů v Ústí hraje žena a komentuje současnost

Činoherní studio v Ústí nad Labem sáhlo po osvědčené komediální klasice. Nastudovalo commedii dell’arte Sluhu dvou pánů. Titulní roli vychytralého sluhy Truffaldina ale hraje netradičně žena – Marie Machová.
19. 1. 2026

Jihočeské divadlo je první veřejnou kulturní institucí v Česku

Jihočeské divadlo se jako první scéna v zemi stalo takzvanou veřejnou kulturní institucí. Ta oproti příspěvkové organizaci umožňuje víceleté plánování i financování z více zdrojů. Právě divadla často argumentují tím, že obsluhují diváky celého kraje, proto by se na jejich financování nemělo podílet jen město, v němž sídlí.
19. 1. 2026

Nejvíc nominací na Českého lva má Franz, dvojí šanci na cenu mají Trojan i Geislerová

Patnáct nominací na cenu Český lev za rok 2025 získal snímek Franz, který polská režisérka Agnieszka Hollandová natočila v české koprodukci o spisovateli Franzi Kafkovi. S třinácti nominacemi následuje drama Sbormistr, o další dvě méně obdržel snímek Karavan. V hereckých kategoriích mají po dvou nominacích Anna Geislerová, Elizaveta Maximová a Ivan Trojan. Vítězové budou oznámeni 14. března v přímém přenosu České televize.
19. 1. 2026Aktualizováno19. 1. 2026

Evropským filmem roku je Citová hodnota

Cenu Evropské filmové akademie pro nejlepší film získal snímek Citová hodnota dánsko-norského režiséra Joachima Triera. Film vyhrál také ceny za režii a scénář, Stellan Skarsgard a Renate Reinsveová převzali ceny za nejlepší herecké výkony. Výsledky byly oznámeny během slavnostního večera v Berlíně.
17. 1. 2026Aktualizováno17. 1. 2026

Australský festival nechtěl autorku s palestinskými kořeny, desítky dalších také odřekly

V Austrálii museli zrušit literární festival poté, co účast na něm odvolalo více než sto osmdesát hostů včetně bývalé novozélandské premiérky nebo nositele Pulitzerovy ceny. Vyjádřili tak solidaritu s australskou spisovatelkou s palestinskými kořeny Randou Abdel-Fattahovou, které pořadatelé zrušili pozvánku v návaznosti na útok na Bondi Beach. Festival se autorce nakonec omluvil.
16. 1. 2026
Načítání...