Novinkou na repertoáru pražského divadla Rokoko je hra německého dramatika Petera Weisse Marat + Sade. Za mřížemi blázince chovanci z řad nemocných i společensky nevhodných připravují za řízení markýze de Sade hru o vraždě revolučního vůdce Marata. „Divadlo bláznů“ získalo, podle režiséra inscenace Vladimíra Morávka, v souvislosti s děním na Ukrajině nový význam.
Marat a Sade se přou o svobodu. „Divadlo bláznů“ získalo s válkou na Ukrajině nový význam
Hrou Marat + Sade (celým názvem Pronásledování a zavraždění Jeana Paula Marata provedené divadelním souborem blázince v Charentonu za řízení markýze de Sade) získal původem německý dramatik Peter Weiss v polovině šedesátých let mezinárodní reputaci. Kritiku hra označila za jedno z nejvýznamnějších děl moderního divadla. Divadelní režisér Peter Brook ji následně natočil i jako film.
Co znamená svoboda?
Weiss se v tragikomedii opírá o historické události, tedy vraždu krutého revolucionáře Jeana-Paula Marata za Velké francouzské revoluce i pobyt markýze de Sade v blázinci, kam byl umístěn pro své názory i způsob života v době, kdy Francii vládl Napoleon. Fiktivní příběh líčí střet diktatury se svobodomyslností.
Inscenace je divadlem na divadle. Odehrává se v roce 1808 v blázinci, kde chovanci připravují hru o zavraždění Marata. „Herec se pozná podle toho, jak umí zahrát, že umře, jak umí zahrát to, že se zamiluje, a jak umí zahrát to, že se zblázní. Tedy hrozně křehcí popletení lidé si berou do úst slova jako milovat, co to znamená čest, spravedlnost, co to znamená svoboda,“ uvedl k pražskému nastudování režisér Morávek.
Volnost, rovnost, bratrství
„Divadlo bláznů“ nabízí možnost rozehrát otázky po tom, kdo je vlastně šílenec, v čem tkví síla svobody a co pro ni člověk dokáže obětovat. Témata v těchto dnech pro Evropany aktuální víc než kdy jindy. Ruská agrese na Ukrajině podle inscenátorů dodala Weissově scénáři další význam.
„Věděli jsme, že je to legendární text, až tak legendární, že trošku uváděl do rozpaků, co my můžeme k legendě ještě přidat. A k tomu ještě přibylo to, co máš dát Čechům v roce 2022 v Praze, když se někde v Evropě děje křivda. Tak se musíš vehementně něčeho zastávat. Musíš napsat co možná nejúčinnější báseň na téma volnost, rovnost, bratrství,“ nepochybuje Morávek.
„Díky obrovskému hudebnímu vkladu Michala Pavlíčka můžeme naši inscenaci nahlížet také jako rockové oratorium o izolaci, šílenství a síle i zmaru dějinných zvratů,“ přidala svůj pohled dramaturgyně Jana Slouková. Pavlíček pro představení složil hudbu. Jako Marat se představuje Martin Donutil, markýze de Sade hrají Kryštof Krhovják s Jiřím Štréblem.