Manželství je duchamorná hrncoslužba. Názory filozofky Anny Pammrové zaznívají na Provázku

3 minuty
V Brně hrají inscenaci na motivy knihy Anny Pammrové
Zdroj: ČT24

Do brněnského Divadla Husa na provázku se vrací Anna Pammrová, opomíjená filozofka z tišnovských lesů. Před dvěma lety divadlo zdramatizovalo její korespondenci s básníkem Otokarem Březinou, nová inscenace Antieva vychází z jejího autobiografického díla. Vrací se v něm ke svému dětství, kdy ji formovala měšťanská výchova.

Brněnská Antieva je koprodukcí Provázku a pražského Divadla Masopust, kde inscenace v roce 2018 původně vznikla. Vychází z motivů stejnojmenného prozaického díla, v němž Anna Pammrová popsala úsek mezi pátým a devátým rokem svého života.

Předtím žila malá Anna obklopená přírodou. Narodila se do rodiny lesního úředníka a okolí hájovny v Jinošově na Třebíčsku pro ni představovalo celý svět. Až do jejích pěti let, kdy ji rodiče poslali na výchovu ke kmotře, s níž si nerozuměla.

Právě kontrast mezi vroucím vztahem k přírodě a „drezurou“ měšťanské společnosti přiměl Annu Pammrovou k tomu, aby svět kolem sebe začala zkoumat. Její závěry zněly na svou dobu velmi radikálně.

„Je velkou kritičkou moderní civilizace, konzumu a technizace. Upozorňuje na naši ekologickou nezodpovědnost a protipřírodní myšlení. Varuje ženy, aby se v touze po zrovnoprávnění nestaly jen pouhými muži,“ upřesnila režisérka inscenace Anna Davidová.

Duch ženy se nemůže povznést

Anna Pammrová
Zdroj: Wikimecia Commons

Pammrová tak v devatenáctém století pojmenovala problémy, které řeší i současná společnost. Inscenace zachycuje vnitřní dialog této rozporuplné osobnosti, která postupem života mířila ke krajní samotě.

Celý život usilovala o emancipaci a nezávislost na mužích. Mluvila o stálé hadro- a hrncoslužbě, kvůli nimž se duch ženy nemůže povznést. „Je to hledání svobodné ženy, která není spoutaná, jak říká Anna Pammrová, duchamorným údělem třeba manželství,“ podotkla k inscenaci spoluautorka adaptace Tereza Marečková.

Sama filozofka prožila nepříliš podařené manželství, do něhož přivedla nemanželskou dceru. Po rozvodu žila v lesích na Moravě v jednoduchém domku, v souladu s přírodou. Studovala zde a psala.

Antieva je zároveň poctou nedávno zesnulé herečce Ivaně Hloužkové. K divákům Provázku dříve tlumočila myšlenky Anny Pammrové v inscenaci Pammrová/Březina, založené na téměř čtyřicet let umlkající a znovu ožívající korespondenci filozofky s českým básníkem. Po smrti Ivany Hloužkové divadlo přestavení stáhlo z repertoáru.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

Jsme tikka masala, hlásí Bloodywood, první indický metal v americké hitparádě

Bloodywood je první a dosud jediná indická metalová kapela, která se dostala do americké hitparády Billboard. Zaujala fanoušky osobitým pojetím žánru, které těží z východních témat i nástrojů, ale zároveň formace pracuje s tradičním západním zvukem. Skupina tento týden koncertovala v Praze.
před 5 hhodinami

První Ceny literární kritiky obdržely Emma Kausc a Iryna Zahladko

Laureátkami prvního ročníku Ceny literární kritiky za rok 2024 v kategorii próza se stala Emma Kausc a v kategorii poezie Iryna Zahladko. Kausc zaujala příběhem Narušení děje, Zahladko sbírkou Jak se líčit v nemoci. Ocenění, které založili zástupci českých literárních časopisů, se udělovalo ve středu v pražském Centru DOX.
před 9 hhodinami

Nová Sněhurka kousla do otráveného jablka ještě před premiérou

Remake Sněhurky od Disneyho dorazí na hollywoodskou premiéru po skromnějším červeném koberci, než se předpokládalo. Studio se rozhodlo omezit při slavnostním uvedení přítomnost médií. Důvodem je zřejmě příliš rozdělujících témat spojených s filmem. Pohádkový příběh se zapletl do kulturních válek i konfliktu na Blízkém východě.
včera v 18:18

Jeden svět začne v Sýrii, probere i Slovensko či mužskou existenci

Mezinárodní filmový festival o lidských právech se letos uskuteční v téměř šedesáti místech po celé republice, hlavní část přehlídky začíná v Praze 12. března. Program zahájí Vzpomínky plné přízraků, meditativní esej o kdysi prosperujícím syrském městě, které válka proměnila v ruiny.
včera v 11:22

Film Mnichov 1972 nastoluje otázky, jak v přímém přenosu informovat o teroru

Sportovní výkony na letní olympiádě v Mnichově zastínila tragická událost. Palestinští teroristé zabili jedenáct izraelských sportovců. Německý film Mnichov 1972 dramatický den rekonstruuje z pohledu televizního štábu, díky němuž mohl svět sledovat dění takřka v přímém přenosu. Drama nominované na Oscara i v českých kinech nastoluje otázku o zodpovědnosti médií.
včera v 06:00

Národní muzeum hostí novou výstavu o Čingischánovi

Více než 260 exponátů přibližuje nejen osobnost dobyvatele a zakladatele Velké Mongolské říše, ale také jeho předchůdce a následovníky, umění i každodenní život dávných Mongolů. Slavnostního zahájení výstavy v Národním muzeu se zúčastnil český prezident Petr Pavel a jeho mongolský protějšek Uchnágín Chürelsüch. Expozice, která potrvá do 22. června, zahrnuje předměty světového kulturního dědictví, které jsou k vidění jen výjimečně. Pocházejí ze sbírek Národního muzea Čingischán v Ulánbátaru a z Archeologického ústavu Mongolské akademie věd.
11. 3. 2025

Filip Topol jel nadoraz ve všem, ukazuje výbor Zubama po skle

Kniha Zubama po skle může být pro mnohé z fanoušků Psích vojáků jistě velkým překvapením – nepřibližuje totiž hudební tvorbu této kapely, ale literární a výtvarnou tvorbu jejího vedoucího, skladatele, klavíristy, zpěváka a herce Filipa Topola.
11. 3. 2025

Louis Armstrong v Československu budil senzaci, zazpíval mu jeho imitátor

Americký jazzový trumpetista Louis Armstrong byl první západní hvězdou takového formátu, která koncertovala v Československu po převzetí moci komunisty v roce 1948. Návštěva legendárního jazzmana vzbudila pochopitelnou senzaci. Do Prahy přiletěl před šedesáti lety, 10. března 1965, a zdržel se na devět koncertů. Jeden si také soukromě vyslechl v divadle Semafor.
10. 3. 2025
Načítání...