Do brněnského Divadla Husa na provázku se vrací Anna Pammrová, opomíjená filozofka z tišnovských lesů. Před dvěma lety divadlo zdramatizovalo její korespondenci s básníkem Otokarem Březinou, nová inscenace Antieva vychází z jejího autobiografického díla. Vrací se v něm ke svému dětství, kdy ji formovala měšťanská výchova.
Brněnská Antieva je koprodukcí Provázku a pražského Divadla Masopust, kde inscenace v roce 2018 původně vznikla. Vychází z motivů stejnojmenného prozaického díla, v němž Anna Pammrová popsala úsek mezi pátým a devátým rokem svého života.
Předtím žila malá Anna obklopená přírodou. Narodila se do rodiny lesního úředníka a okolí hájovny v Jinošově na Třebíčsku pro ni představovalo celý svět. Až do jejích pěti let, kdy ji rodiče poslali na výchovu ke kmotře, s níž si nerozuměla.
Právě kontrast mezi vroucím vztahem k přírodě a „drezurou“ měšťanské společnosti přiměl Annu Pammrovou k tomu, aby svět kolem sebe začala zkoumat. Její závěry zněly na svou dobu velmi radikálně.
„Je velkou kritičkou moderní civilizace, konzumu a technizace. Upozorňuje na naši ekologickou nezodpovědnost a protipřírodní myšlení. Varuje ženy, aby se v touze po zrovnoprávnění nestaly jen pouhými muži,“ upřesnila režisérka inscenace Anna Davidová.
Duch ženy se nemůže povznést
Pammrová tak v devatenáctém století pojmenovala problémy, které řeší i současná společnost. Inscenace zachycuje vnitřní dialog této rozporuplné osobnosti, která postupem života mířila ke krajní samotě.
Celý život usilovala o emancipaci a nezávislost na mužích. Mluvila o stálé hadro- a hrncoslužbě, kvůli nimž se duch ženy nemůže povznést. „Je to hledání svobodné ženy, která není spoutaná, jak říká Anna Pammrová, duchamorným údělem třeba manželství,“ podotkla k inscenaci spoluautorka adaptace Tereza Marečková.
Sama filozofka prožila nepříliš podařené manželství, do něhož přivedla nemanželskou dceru. Po rozvodu žila v lesích na Moravě v jednoduchém domku, v souladu s přírodou. Studovala zde a psala.
Antieva je zároveň poctou nedávno zesnulé herečce Ivaně Hloužkové. K divákům Provázku dříve tlumočila myšlenky Anny Pammrové v inscenaci Pammrová/Březina, založené na téměř čtyřicet let umlkající a znovu ožívající korespondenci filozofky s českým básníkem. Po smrti Ivany Hloužkové divadlo přestavení stáhlo z repertoáru.
