Manifesta 9 – The Deep of the Modern

Neuvěřitelné – málokdy se populární mezinárodní výstava, veřejností přijímaná s patřičnou zvědavostí a zájmem, stane událostí harmonicky korunující emotivní a informační toky, dotýkající se významné oblasti lidského konání a technologického vývoje společnosti, tak, jako se to podařilo kurátorům letošní, již deváté Manifesty. Zvolili si poměrně obtížné, ale přesto zajímavé, pro mnohé nepřipravené návštěvníky asi i komplikované zadání. Kurátorský koncept letošního ročníku evropského bienále současného umění, jež se koná v belgickém Genku od 2. června do 30. září, zní: The Deep of the Modern.

Celý projekt, jinak by se to asi nazývat nemělo, je prezentován ve velké technologické budově úpraven uhlí v hornickém (neuvěřitelně urbanisticky i architektonicky zajímavém) městečku Waterschei u jedné z belgických „Ostrav“ živého, pulzujícího a elegantního Genku.

V budově nezávisle na Manifestě funguje Muzeum těžby uhlí, které v rozsáhlé expozici zaujímá zhruba polovinu jednoho z pater (o rozloze 6 000 m2). Kromě technologických zařízení, od lokomotiv před hunty po nejrůznější roboty, bagry a podobně, zde také najdeme víc než zajímavé údaje a dokumenty, hovořící o životě těch, kteří miliony tun uhlí ve zdejších většinou povrchových dolech těžili.

Vidíme nejen do jejich původně skrovných příbytků, ale také sledujeme výstavbu hornických sídlišť, koncipovaných a realizovaných posléze ve dvacátých letech jako bohatá anglická zahradní města. Vidíme doklady společenského života, oděvy, životy zájmových spolků , extrémně zajímavý a přitažlivý moment imigrace, kdy desetitisíce horníků od konce čtyřicátých let minulého století přicházely zejména z Itálie, posléze Řecka, řady zemí střední Evropy a nakonec i z Turecka a severní Afriky. Pozorujeme stopy jejich pohybu, jejich pozvolného začleňování do zdejší hornické, posléze už multinacionální komunity. Nečekané se stává emotivním, neznámé informace vytvářejí jasné podhoubí pro to, co bude následovat. Téma je zadáno – jsme v hornickém kraji se vším, co tato těžká a zraňující profese přináší.

Je to silné téma, jasně formující celou letošní Manifestu. A tak v dalších patrech sledujeme návazná rozměrná umělecká díla, komentující těžkou lidskou práci v nepřívětivém pracovním prostředí, sociální boje, nejrůznější tlaky, osamělý i otevřený život cizích národů v novém prostředí. Uvědomujeme si neodstranitelnou stopu povrchových dolů na tváři této obrovské pánve (Holandsko, Belgie, Porúří, Porýní). Pozvolna se úhel pohledu rozšiřuje o zcela současné výtvarné exhibice, z nichž řada v nekonečných dostupných prostorách vyznívá díky své monumentalitě velmi specificky, vždy však jako oslava tvrdé práce a existence, spojené s primitivní finální fází surovinového plundrování planety.

  • Manifesta 9 zdroj: Manifesta
  • Manifesta ve Waterschei zdroj: Manifesta

Pozvolně narůstající výtky vykořisťovaných nijak neoslabují celkové vyznění Manifesty, která při všem poselství je (až na výjimečně špatně nainstalovanou část posledního, třetího výstavního podlaží) stále excelentní a poctivou, angažovanou výtvarnou přehlídkou. K tomu všemu - kromě v padesátých letech takřka zlidovělé písně Marina, Marina, Marina, kterou na obrazovkách a z reproduktorů zpívá její interpret a autor Rocco Granata, syn z italské imigrantské hornické rodiny, a jazzové symfonie pro kvartet Davida Hammonse v jiné části výstavy - zní ve velkých prostorách takřka kolovrátkově, na dětský xylofon nahraná a nic netušícími diváky interpretovaná malou, systémem reproduktorů zesilovanou hračkou Internacionála, podtrhující převládající efekt výtky a odmítání.

Mezi mladými a novými autory zde nalezne pozorný divák díla (či jejich citace) od světových špiček – Bernda a Hilly Becherových, Christiana Boltanského, Marcela Duchampa, Maxe Ernsta, Richarda Longa, Henry Moorea, Heatha Robinsona, Denise Thorpeho, Barta van der Lecka, ale také Zdeňka Buriana.

Ač se letošní velké přehlídky, od Documenty po bienále v Benátkách, zabývaly stejnou oblastí vývoje současné společnosti, analyzovaly a kritizovaly mnohé nepřijatelné jevy dneška, je Manifesta naprosto konzistentním produktem, který by bylo škoda při hodnocení letošní výstavní sezony vynechat.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

Na novém albu je hodně smrti i píseň o klimakteriu, říká Ester Pes Kočičková

Zpívající herečka, tak sebe samu označuje Ester Pes Kočičková. Momentálně se věnuje první disciplíně. Ve studiu Sono dokončuje zatím bezejmenné album šansonů. Hudbu složil klavírista a dlouholetý spolupracovník Luboš Nohavica, texty napsala sama.
před 21 hhodinami

VideoFilmové premiéry: Pravda a zrada, Made in EU či další Přání k narozeninám

Čtvrteční premiéry přinesly do tuzemských kin snímek Made in EU. Sociální drama bulharského režiséra Stefana Komandareva nabízí s kritickým odstupem pohled na kapitalismus, moderní otroctví a korupci v Bulharsku. Do dob druhé světové války se zase vrací americko-litevský snímek Pravda a zrada založený na skutečném osudu německého mladíka, který se musí rozhodnout, co to znamená být dobrým Němcem. Českou tvorbu zastupuje komediální Přání k narozeninám: Křtiny. Jde o volné pokračování příběhu z roku 2022 od režisérky Marty Ferencové, v hlavních rolích se i tentokrát objevují Eva Holubová, Jaroslav Dušek nebo Simona Babčáková.
před 22 hhodinami

Útok na Írán je „cool“, chce Bílý dům ukázat pomocí SpongeBoba či Call of Duty

Prezident USA Donald Trump rád komentuje dění pomocí memů. V nejnovější kampani se takhle Bílý dům pokouší americké veřejnosti „prodat“ útoky, které vedou Spojené státy spolu s Izraelem vůči Íránu. Záběry na skutečné zbraně a exploze ovšem administrativa USA „smontovala“ dohromady se scénami z Irona Mana, SpongeBoba či videohry Call of Duty. Kritici postupu namítají, že válka přece není akční střílečka.
včera v 06:30

Grand designérem roku 2025 je Krejčiřík, do Síně slávy vstoupila Eisler

Hlavním vítězem Ceny Czech Grand Design 2025 se stal Jiří Krejčiřík za kolekce svítidel a hudební nábytek. Do Síně slávy vstoupila designérka, architektka a pedagožka Eva Eisler. Celkem jedenáct ocenění, o nichž rozhodli porotci Akademie designu ČR, převzali designéři v pražském Stavovském divadle. V letošním dvacátém ročníku měly ceny podobu pečetních prstenů, které navrhl loňský hlavní vítěz, módní návrhář Jan Černý.
11. 3. 2026

Zajímá nás boj za pravdu, environmentální téma i Gen Z, říká ředitel Jednoho světa

Začíná filmový festival o lidských právech Jeden svět. Po pražské premiéře se přesune do šesti desítek dalších měst po celém Česku. Hlavní soutěžní sekce festivalu letos podle pořadatelů propojují naléhavá svědectví z krizových oblastí s osobními sondami do lidského nitra.
11. 3. 2026

VideoRozčiluje mě způsob, jak se o homosexualitě mluví, říká spisovatel Maňák

Spisovatel a literární vědec Vratislav Maňák vydal knihu S Wittgensteinem v gay sauně. V sociologických reportážích sleduje místa ve střední Evropě spojená s gay kulturou. Zmiňuje brněnskou operu či vídeňské sauny, ale i píseň Lucie Bílé Láska je láska. „Dlouhodobě mě rozčiluje, jakým způsobem se o homosexualitě mluví. Nejde o to, že by nebyla veřejné téma, s ohledem na kulturní války je queer identita diskutovaná dost, ale způsob, jakým je diskutovaná, mi přijde hodně reduktivní, protože gaye buď démonizujeme, bagatelizujeme nebo litujeme. Já jsem chtěl ukázat gay identitu a gay kulturu v širší plastičnosti,“ vysvětluje.
10. 3. 2026

Scorsese a DiCaprio točí v Česku, jsou dobrým PR pro filmové lokace

Martin Scorsese natáčí v Česku mysteriózní drama. Do hlavních rolí manželského páru obsadil Leonarda DiCapria a Jennifer Lawrenceovou. Přítomnost hvězdných jmen v tuzemsku poutá velkou pozornost. Zástupci českého filmového průmyslu míní, že filmaře ze světa do Česka přitahují lokace i profesionálové ve štábu, především ale filmové pobídky.
10. 3. 2026

VideoO Oscara usilují i tvůrci česko-dánského dokumentu Pan Nikdo proti Putinovi

Dvojice českých producentů v úterý odlétá do Los Angeles, kde se budou udílet ceny Oscar. Nominaci na zlatou sošku totiž získal česko-dánský dokument Pan Nikdo proti Putinovi. Od premiéry na festivalu Sundance už posbíral po světě řadu trofejí, naposledy ho ocenila britská filmová akademie. Oscarovou kampaň vedou Češi s Dány intenzivně už od září. Podpořili ji i oba státní filmové fondy. Tvůrci jsou tak už půl roku stále na cestách, aby film dostali k co nejvíce členům americké akademie. V polovině února se účastnili oběda pro nominované na Oscara, který se konal v Beverly Hills. Film tak mohli představit i hollywoodské elitě. Na akci se potkali a mluvili třeba s hercem Leonardem DiCapriem nebo Ethanem Hawkem. Nominovaný dokument představili také režisérovi Stevenu Spielbergovi. O tom, zda film cenu získá, se rozhodne v noci z 15. na 16. března. Na snímku spolupracovala i Česká televize.
10. 3. 2026
Načítání...