Manažer Moulin Rouge se o budoucnost kabaretu nebojí

Paříž - Kabaret Moulin Rouge za 120 let své existence prošel velkými změnami. Stěny dodnes zdobí prastaré plakáty a původní výzdoba, vše od kostýmů a vybavení po rozmístění osvětlení zůstává původní. Za touto pečlivě udržovanou image se však skrývá moderní zábavní atrakce 21. století se vším všudy. Mnohým Pařížanům a znalcům se to nelíbí, podle nich je dnešní Moulin Rouge jen karikaturou, pouhým stínem původního kabaretu.

Před první světovou válkou zde tančily ženy s nejrůznější minulostí, od klasicky vzdělaných baletek a žánrových umělkyň po celebrity dekadentních doupat z celého světa. „Dnes se snažíme za každou cenu zachovat architektonický ráz, styl a jedinečnou atmosféru Francie z konce předminulého století. Říká se, že díky práci postimpresionisty Toulouse-Lautreca do Moulin Rouge vstoupila nesmrtelnost,“ vysvětlil záměry vedení kabaretu Péhau-Ricau, marketingový ředitel známého kabaretu.

Snaha o změnu image

Striptýz a prostituce byly na počátku fungování součástí každého bouřlivého večera. I proto se dnes Moulin Rouge snaží svou image pozměnit. Ačkoliv ze své pikantní minulosti stále trochu těží - všechna představení jsou z jasných důvodů určena pouze dospělým -, dává důraz na uměleckou stránku vystoupení.

O hlubokých a vlivných kořenech jeho pověsti jakožto domu uvolněných mravů však svědčí i množství stejně pojmenovaných podniků: „Bojujeme nyní za změnu názvu několika desítek veřejných domů po celém světě. Moulin Rouge je přece jen chráněná značka,“ vysvětluje Péhau-Ricau.

Od otevřené erotiky a pověsti veřejného domu kabaret postupně přešel k lechtivé burlesce, muzikálu a provokativnímu kabaretu. „V hledišti dnes najdeme především turisty, pro které je návštěva ´Mlýna´ stejně zásadní součástí pařížské dovolené jako Eiffelovka nebo Louvre. I pro Pařížany ale začíná být kabaret opět po letech zajímavý,“ říká ředitel.

Umělec se podniku musí zcela oddat

Moulin Rouge patří mezi místa vrcholného umění a stejně jako známá světová divadla a opery své umělce pravidelně „stravuje“. Pro  vystupování v Moulin Rouge musí splnit nejen přísná kritéria, ale navíc se od nich očekává, že za dobu fungování v mezinárodním týmu Moulin Rouge na sobě budou pracovat tak tvrdě jako nikdy.

„Lidé k nám chodí, aby prožili pravou francouzskou tradici. Nechceme nikam uhýbat, snažit se o bombastičnost, nějaký americký styl. V tomto smyslu si myslím, že jsou lidé vždy spokojeni. Každý večer máme plno,“ popisuje profilaci programu Péhau-Ricau.

Většina umělců končí s vážným poškozením kloubů, výjimkou nejsou pravidelná vyčerpání organismu a kolapsy. Vyžadováno je baletní vzdělání, akrobacie a gymnastika i moderní tanec. Moulin Rouge tak ukazuje krásná těla nejen ve vrcholném uměleckém, ale i fyzickém a psychickém vypětí. Skloubení uvolněné atmosféry a důstojné profesionality v kombinaci s uchováním staletých tradic nejspíše Moulin Rouge udrží na světové kabaretní špičce bez větších problémů i dlouho do budoucna.

Moulin Rouge nechal v roce 1889 postavit mecenáš Joseph Oller. Stojí kousek od romantického Montmartru a vykřičené čtvrti Pigalle. A na půl cesty mezi romantikou a erotikou se pohybuje jak jeho minulost, tak proslavená produkce. Marketingový ředitel kabaretu od mládí bydlel jen pár minut od Moulin Rouge. „Původně jsem chtěl pracovat ve sféře informačních technologií, ale svou pozici v Moulin Rouge považuji za osudovou a mnohem příjemnější,“ přiblížil v rozhovoru pro ČT svou nynější pozici v kabaretu.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

Betonová zeď se mění v galerii street artu pod širým nebem

V ulici Vlastina v Praze aktuálně vzniká umělecké dílo s názvem Mural Ruzyně, které promění více než 700 metrů dlouhou betonovou stěnu patřící ministerstvu obrany v galerii současného street artu pod širým nebem. Projekt, na kterém se podílejí tři desítky streetartových umělců z Česka i zahraničí v rámci festivalu Urban Pictus, bude vznikat do 30. června. Výsledné dílo o rozloze přibližně 1800 metrů čtverečních propojí téma „Krása města v pohybu“.
před 8 hhodinami

Zpívala a navíc bez hidžábu. 74 ran bičem připomnělo tlak na Íránky

Jsem dívka, která chce zpívat pro zemi a lidi, které miluji, napsala pod video se svým koncertem íránská zpěvačka Parastu Ahmadíová. Soud této hudebnici i osmi členům kapely a produkčního týmu uložil trest sedmdesáti čtyř ran bičem. Za to, že vůbec zpívala veřejně – a navíc bez hidžábu. Kritici islámské republiky i některá média vnímají rozsudek jako doklad sílícího tlaku íránských úřadů proti ženám a svobodě uměleckého projevu.
před 23 hhodinami

Na Goethově stezce v Karlových Varech byla odhalena monumentální plastika AJ VANA BE

Téměř sedm metrů vysokou sochu sestávající z třiceti dvou vintage van je možné nyní spatřit před Galerií umění Karlovy Vary na Goethově stezce. Autor díla Benedikt Tolar jím reaguje na téma vody jako vzácného zdroje, které spojuje s principy upcyklace zastaralých smaltovaných van, jež neodmyslitelně patří k socialistickému bydlení v panelácích. Tvar těchto van pak tvoří prostor pro světelnou show synchronizovanou s hudbou. Hudební báseň inspirovanou umístěním sochy i návštěvami německého básníka Johanna Wolfganga Goetha, kterou speciálně pro Karlovy Vary zkomponoval Vladimír Štambach, se rozezní každou půlhodinu vždy mezi 9. a 22. hodinou.
včera v 13:00

Obsluhoval jsem anglického krále, říkají i v divadle Mana

Příběh obyčejného českého číšníka na pozadí velkých dějin dvacátého století převypravuje Vršovické divadlo Mana. Na pražské jeviště převedlo novelu Bohumila Hrabala Obsluhoval jsem anglického krále.
včera v 08:00

Dagmar Havlová odvolala souhlas k užívání jména Václav Havel knihovnou

Dagmar Havlová odvolala souhlas k užívání jména Václav Havel v názvu knihovny. Odůvodnila to tím, že ztratila důvěru v současné vedení a směřování instituce. Nechce také nadále nést odpovědnost za způsob, jakým bylo jméno prvního českého prezidenta používáno. Osobnostní práva k názvu knihovna potřebuje, aby mohla pokračovat ve své činnosti. Správní rada knihovny podle svého předsedy Davida Duška informaci vyhodnocuje.
23. 6. 2026Aktualizováno23. 6. 2026

Soud zrušil verdikt, kterým poslal Jirouse do vězení za proslov

Soud zrušil verdikt, kterým poslal v roce 1978 na rok a půl do vězení představitele českého undergroundu Ivana Martina Jirouse, zvaného Magora. Za mřížemi skončil kvůli proslovu na vernisáži, během kterého prohlásil, že zanikne Socialistický svaz mládeže. Soudy v úterý rehabilitovaly také dva disidenty – Václava Bendu a Jaroslava Kukala.
23. 6. 2026

Hřebejk točí pro ČT Jobovku

Jan Hřebejk režíruje pro Českou televizi nový seriál Jobovka. Pojednává o rodinných vtazích, ústřední manželský pár hrají Marika Šoposká a Jiří Havelka. Natáčí se na západě Čech v Plzeňském kraji.
23. 6. 2026

Všechny Kunderovy francouzské romány už vyšly česky, jako poslední Pomalost

V brněnském nakladatelství Atlantis vyšel román Milana Kundery Pomalost, původně napsaný ve francouzštině. Všechny Kunderovy romány jsou tak již dostupné v českém jazyce.
23. 6. 2026
Načítání...