Manažer Moulin Rouge se o budoucnost kabaretu nebojí

Paříž - Kabaret Moulin Rouge za 120 let své existence prošel velkými změnami. Stěny dodnes zdobí prastaré plakáty a původní výzdoba, vše od kostýmů a vybavení po rozmístění osvětlení zůstává původní. Za touto pečlivě udržovanou image se však skrývá moderní zábavní atrakce 21. století se vším všudy. Mnohým Pařížanům a znalcům se to nelíbí, podle nich je dnešní Moulin Rouge jen karikaturou, pouhým stínem původního kabaretu.

Před první světovou válkou zde tančily ženy s nejrůznější minulostí, od klasicky vzdělaných baletek a žánrových umělkyň po celebrity dekadentních doupat z celého světa. „Dnes se snažíme za každou cenu zachovat architektonický ráz, styl a jedinečnou atmosféru Francie z konce předminulého století. Říká se, že díky práci postimpresionisty Toulouse-Lautreca do Moulin Rouge vstoupila nesmrtelnost,“ vysvětlil záměry vedení kabaretu Péhau-Ricau, marketingový ředitel známého kabaretu.

Snaha o změnu image

Striptýz a prostituce byly na počátku fungování součástí každého bouřlivého večera. I proto se dnes Moulin Rouge snaží svou image pozměnit. Ačkoliv ze své pikantní minulosti stále trochu těží - všechna představení jsou z jasných důvodů určena pouze dospělým -, dává důraz na uměleckou stránku vystoupení.

O hlubokých a vlivných kořenech jeho pověsti jakožto domu uvolněných mravů však svědčí i množství stejně pojmenovaných podniků: „Bojujeme nyní za změnu názvu několika desítek veřejných domů po celém světě. Moulin Rouge je přece jen chráněná značka,“ vysvětluje Péhau-Ricau.

Od otevřené erotiky a pověsti veřejného domu kabaret postupně přešel k lechtivé burlesce, muzikálu a provokativnímu kabaretu. „V hledišti dnes najdeme především turisty, pro které je návštěva ´Mlýna´ stejně zásadní součástí pařížské dovolené jako Eiffelovka nebo Louvre. I pro Pařížany ale začíná být kabaret opět po letech zajímavý,“ říká ředitel.

Umělec se podniku musí zcela oddat

Moulin Rouge patří mezi místa vrcholného umění a stejně jako známá světová divadla a opery své umělce pravidelně „stravuje“. Pro  vystupování v Moulin Rouge musí splnit nejen přísná kritéria, ale navíc se od nich očekává, že za dobu fungování v mezinárodním týmu Moulin Rouge na sobě budou pracovat tak tvrdě jako nikdy.

„Lidé k nám chodí, aby prožili pravou francouzskou tradici. Nechceme nikam uhýbat, snažit se o bombastičnost, nějaký americký styl. V tomto smyslu si myslím, že jsou lidé vždy spokojeni. Každý večer máme plno,“ popisuje profilaci programu Péhau-Ricau.

Většina umělců končí s vážným poškozením kloubů, výjimkou nejsou pravidelná vyčerpání organismu a kolapsy. Vyžadováno je baletní vzdělání, akrobacie a gymnastika i moderní tanec. Moulin Rouge tak ukazuje krásná těla nejen ve vrcholném uměleckém, ale i fyzickém a psychickém vypětí. Skloubení uvolněné atmosféry a důstojné profesionality v kombinaci s uchováním staletých tradic nejspíše Moulin Rouge udrží na světové kabaretní špičce bez větších problémů i dlouho do budoucna.

Moulin Rouge nechal v roce 1889 postavit mecenáš Joseph Oller. Stojí kousek od romantického Montmartru a vykřičené čtvrti Pigalle. A na půl cesty mezi romantikou a erotikou se pohybuje jak jeho minulost, tak proslavená produkce. Marketingový ředitel kabaretu od mládí bydlel jen pár minut od Moulin Rouge. „Původně jsem chtěl pracovat ve sféře informačních technologií, ale svou pozici v Moulin Rouge považuji za osudovou a mnohem příjemnější,“ přiblížil v rozhovoru pro ČT svou nynější pozici v kabaretu.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

K Didoně a Aeneovi přizvali v Národním divadle Indiánskou královnu

Národní divadlo uvádí jednu z nejstarších, dodnes široce hraných a populárních oper. Milostný příběh s tragickým koncem Dido a Aeneas převedl do operní podoby na konci sedmnáctého století anglický komponista Henry Purcell.
před 2 hhodinami

Identita, deformace, mystifikace. Tři výtvarníci rozehrávají v Opavě partii

Tři výtvarníci se vztahem ke Slezsku a zároveň k portrétu a k figuře vystavují v opavském Domě umění. Výstava s názvem Partie představuje díla Ivany Štenclové, Pavla Formana a polského výtvarníka Roberta Kusmirowského.
před 2 hhodinami

UNESCO chce zkontrolovat chrám poškozený boji Thajska a Kambodže

Organizace OSN pro vzdělání, vědu a kulturu (UNESCO) chce vyslat misi, která posoudí škody na starobylém chrámu Preah Vihear způsobené přeshraničním konfliktem mezi Thajskem a Kambodžou. Poslední konflikt mezi oběma zeměmi ukončilo 27. prosince příměří. Obě země si hinduistickou kulturní památku nárokují.
před 4 hhodinami

Při procesu s nacisty byl důkazem i film. Archivy hledali dva američtí bratři

Nový film Norimberk s Russellem Crowem v kinech obrací opět pozornost k norimberskému procesu. Médium filmu souvisí s ostře sledovaným soudem ale i jinak – záběry promítané v soudní síni posloužily tehdy jako důkaz. Část z nich na zpravodajské misi v poválečné Evropě nasbírali bratři z hollywoodské rodiny.
před 7 hhodinami

„Vážený soudruhu prezidente.“ Historik zkoumá příběhy skrz normalizační dopisy Hradu

V průběhu normalizace registrovalo oddělení stížností prezidentovy kanceláře stovky tisíc dopisů. Nejvíc jich bylo doručeno prezidentovi Ludvíku Svobodovi v roce 1969. Dopisy odrážejí běžné problémy společnosti, jako jsou bydlení, sociální zabezpečení, cestování do zahraničí a školství. Ve své knize „Vážený soudruhu prezidente“ nabízí historik Ústavu pro soudobé dějiny AV ČR Tomáš Vilímek desítky příběhů odhalujících jak úsměvné, tak tragické stránky života za normalizace.
před 13 hhodinami

Czech Press Photo vyhrála fotografie horníka z dolu OKD

Nejlepší fotografií 31. ročníku Czech Press Photo byl vyhlášen snímek ze série s názvem „Práce horníků na dole ČSM – Sever (OKD)“ Lukáše Kaboně z Deníku. Uspěl v konkurenci téměř 300 fotografek a fotografů, kteří do soutěže zaslali 5250 fotografií. „Zavírání dolů v České republice představuje uzavření významné etapy průmyslové historie a proměnu vztahu společnosti k životnímu prostředí. Těžba uhlí po desetiletí formovala krajinu i životy lidí, často s negativními dopady přesahujícími hranice Moravskoslezského kraje. Uzavření posledního černouhelného dolu ve Stonavě je symbolickou tečkou za érou hlubinné těžby na Ostravsku. Fotografovi Lukáši Kaboňovi se podařilo tento přelomový okamžik zachytit s věcnou přesností a silnou výpovědní hodnotou,“ uvedla porota. Ceny se letos udělovaly v devíti kategoriích. Oceněné fotografie budou k vidění v Nové budově Národního muzea od 11. května do 30. listopadu 2026.
před 23 hhodinami

Archeologové v Itálii objevili ztracenou Vitruviovu baziliku

Archeologové v Itálii našli pozůstatky více než dva tisíce let staré veřejné budovy, jejíž návrh připisují starověkému římskému architektovi Vitruviovi, známému jako otec architektury. Pozůstatky starověké baziliky našli archeologové v centrálním italském městě Fano severovýchodně od Říma.
včera v 10:28

Zemřel italský módní návrhář Valentino Garavani, bylo mu 93 let

Italský módní návrhář Valentino Garavani a zakladatel značky Valentino zemřel ve věku 93 let, informovala tisková agentura ANSA. Zesnul v pondělí pokojně ve svém římském sídle obklopen blízkými, oznámila v prohlášení Nadace Valentina Garavaniho a Giancarla Giammettiho, který byl Valentinovým dlouhodobým společníkem a obchodním partnerem.
19. 1. 2026Aktualizováno19. 1. 2026
Načítání...