Magnesia Litera pro Záhádky, překladatelský objev i českou řadu v němčině

Praha - V Městské knihovně byly posedmé uděleny ceny Magnesia Litera za nejlepší knihy uplynulého roku. Knihou roku se stala publikace s názvem Záhádky od všestranného umělce Petra Nikla, soubor poetických textů na pomezí jazykového a výtvarného experimentu. Autor si z nedělního vyhlašování odnesl také sošku Litery za knihu pro děti a mládež.

Udílení moderoval písničkář Jan Burian a v přímém přenosu vysílala Česká televize. Cena napomáhající popularizaci kvalitní domácí i překladové literatury byla udělena v 10 kategoriích, v nichž rozhodovali odborníci, o vítězi jedenácté kategorie, Ceně čtenářů, rozhodovala veřejnost. 

Petr Nikl patří mezi nejvýraznější osobnosti soudobé české výtvarné scény. O svých knihách, které nejsou určeny jen dětem, ale hravosti každého člověka, říká: „Mám rád, když kniha není uchopitelná hned napoprvé, když se k ní člověk vrací a může jí nahlížet z více pohledů.“

Do povědomí širší veřejnosti se zapsal v roce 2000 úspěšnou výstavou s názvem Hnízda her v pražském Rudolfinu, kde představil fantaskní přístroje a objekty, na které mohli diváci sahat a hrát si s nimi. Jeho dílem byl také český pavilon na výstavě Expo 2005 v japonské Aiči. Přes 100 tisíc návštěvníků navštívilo interaktivní projekt ORBIS PICTUS aneb Brána do světa tvořivé lidské fantazie, kdy se nechal inspirovat dílem Labyrint světa a ráj srdce Jana Amose Komenského.

V minulém ročníku hlavní cenu získal román Simion Výtažník, který napsal rumunský spisovatel Pétru Cimpoesu a přeložil Jiří Našinec.

Objevem roku 2007 se stal Petr Kučera za překlad románu tureckého nositele Nobelovy ceny Orhana Pamuka nazvaného Jmenuji se Červená. Kučera si odnesl Literu i v překladatelské kategorii. Dvojitá nominace je v historii soutěže vzácná, navíc se jednalo o první Kučerovo velké překladatelské dílo. Jak uvedl, pracuje již na další Pamukově knize.

Literu za přínos české literatuře převzali bohemista a překladatel Eckhard Thiele a profesor Institutu literární vědy při Technické univerzitě v Berlíně Hans Dieter Zimmermann za iniciování a vedení edice Tschechische Bibliothek, která německým čtenářům představila díla českých autorů.

Cenu za prózu získal Lubomír Martínek za knihu povídek Olej do ohně, která detailně popisuje prostředí zaoceánských lodí, přístavních měst či plavby po moři a lidské chování. Literu za poezii si odnesl Tašo Andjelkovski za knižní sbírku Spálov. Kritici ocenili strohost výrazu, za nímž se odkrývají úsporné verše kratičkých básní s minipříběhy i soukromými dramaty.

V kategorii publicistiky cenu dostala kniha od Petra Placáka s názvem Fízl, pohybující se na pomezí krásné a odborné literatury. Vyprávění syna lékaře líčí pronásledování komunistickými státními orgány, jemuž byl kvůli názorům otce vystaven od chlapeckých let. Part vypravěče se střídá s obsáhlými citacemi ze spisů Státní bezpečnosti, které už jen svým literárním stylem demonstrují pokleslost normalizační moci.

Cenu za naučnou literaturu získala kniha Soběslav I. od Vratislava Vaníčka, která nahlíží do jedné z nejzajímavějších epoch středověkých dějin Čech. Literu za nakladatelský počin obdrželo nakladatelství Lidové noviny za souborné vydání korespondence Boženy Němcové.

Čtenáři ocenili knihu Petra Síse Zeď s podtitulem Jak jsem vyrůstal za železnou oponou. Autobiografický příběh přibližuje dětským čtenářům období komunismu v Československu a život obyčejných lidí. Celobarevné vydání kombinuje kresby, komiks a autentické obrazové deníky a vznikalo postupně za účelem ukázat tragičnost komunistického režimu.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

Obraz Josefa Čapka Piják se vydražil za rekordních 34 milionů korun

Obraz Josefa Čapka Piják se v Praze vydražil za rekordních 34,08 milionu korun včetně aukční přirážky v aukci Galerie Kodl. Předchozí Čapkův autorský rekord byl 30,6 milionu za obraz Nevěstka při aukci loni v listopadu. Olejomalba Piják z roku 1919 přitom začínala v nedělní aukci na vyvolávací ceně devět milionů, uvedla galerie v tiskové zprávě.
16:55Aktualizovánopřed 14 mminutami

VideoRuský dům v Berlíně čelí kritice. I kvůli možnému porušování sankcí

V Berlíně roste nespokojenost s působením Ruského domu. Instituce se prezentuje jako kulturní centrum. Podobně jako pražský Ruský dům, který se v březnu stal terčem útoku, objekt ale provozuje státní agentura Rossotrudničestvo, která je od roku 2022 na evropském sankčním seznamu. Tyto sankce ale podle spolkového ministerstva zahraničí k automatickému uzavření instituce nevedou. Dům funguje na základě smlouvy mezi Ruskem a Německem uzavřené v roce 2013 na 99 let. Díky ní spolková republika v Rusku stále provozuje vlastní kulturní centra, Goethe Instituty, o které nechce přijít. Spolkovou vládu za to kritizují někteří vládní i opoziční poslanci. Berlínská prokuratura nyní vede vyšetřování proti neznámým nájemníkům bytů v obřím komplexu a řeší, jestli komerční pronájmy porušují sankce. Ruský dům ale obvinění odmítá.
včera v 12:32

Cenu Evropské unie za literaturu dostala Kaprálová za román Mariborská hypnóza

Cenu Evropské unie za literaturu letos dostala česká spisovatelka Dora Kaprálová za román Mariborská hypnóza, který vydalo nakladatelství Větrné mlýny. Sedmičlenná porota složená z literárních odborníků Kaprálovou vybrala ze čtrnácti nominovaných kandidátů. Letošní laureátka byla vyhlášena v pátek na Mezinárodním knižním veletrhu ve Varšavě, vyplývá z prohlášení evropského programu Kreativní Evropa.
včera v 08:59

Trump přidal své jméno na Kennedyho centrum nezákonně, rozhodl soud

Jméno současného amerického prezidenta Donalda Trumpa bylo na Kennedyho centrum ve Washingtonu přidáno nezákonně, rozhodl v pátek americký federální soud. O přejmenování kulturního centra může rozhodnout jen Kongres, a nikoli správní rada centra, dodal soud. Rovněž uvedl, že rada v březnu uzavřela centrum neoprávněně, napsala agentura AP. Trump v příspěvku na své sociální síti Truth Social rozhodnutí soudu ostře zkritizoval.
29. 5. 2026Aktualizováno29. 5. 2026

V Madridu odhalili sochu Františka Suchého, který zachraňoval popel obětí nacismu

Ve španělském Madridu v pátek v poledne odhalili sochu Františka Suchého, bývalého ředitele strašnického krematoria v Praze, který ukrýval popel obětí nacismu, aby jednou mohly být důstojně pohřbeny. Mezi obětmi bylo i několik Španělů, kteří za druhé světové války zemřeli v koncentračním táboře Hradištko u Prahy. Spolu se svým synem Františkem Suchým mladším zachránil pozůstatky 2200 zavražděných. Autorem pomníku je sochař Jakub Vlček.
29. 5. 2026Aktualizováno29. 5. 2026

Podívejte se, kde a v kolik otevírají na Noc kostelů

Už poosmnácté pozvali správci stovek kostelů, kaplí a modliteben při akci Noc kostelů návštěvníky k prohlídce, koncertu, debatě či setkání. Letošní ročník nese motto odvaha. Organizátoři chtějí upozornit na význam vnitřní síly, překonávání strachu a otevřenosti vůči novým setkáním. V mapě můžete vyhledat informace o otevírací době všech kostelů i odkazy na další podrobnosti.
29. 5. 2026

AI pomohla rozluštit vatikánskou Borgovu šifru i další staré texty

Umělá inteligence (AI) pomáhá historikům odhalovat tajemství stovky let starých šifer ukrytých v archivech a knihovnách po celém světě. Díky novým algoritmům se daří rozluštit staré texty, které byly dosud nečitelné, a nahlédnout tak do světa tajných lékařských receptů, milostných dopisů i politických intrik, píše britská stanice BBC.
29. 5. 2026

Muž dostal 15 let vězení za plánovaní útoku na koncert Swiftové

Soud ve Vídni poslal na 15 let do vězení jednadvacetiletého Rakušana Berana A. za plánování útoku na koncert americké popové hvězdy Taylor Swiftové ve Vídni v roce 2024, uvedly agentury APA a DPA. Podle soudců je muž se severomakedonskými kořeny rovněž vinný z podílu na založení teroristické buňky.
28. 5. 2026
Načítání...