Praha - Na letošní knižní cenu Magnesia Litera je nominováno 24 titulů vydaných v tuzemsku v loňském roce. Přestože pořadatelé snížili počet kategorií, nominací je více než v předchozích letech. Namísto tří v každé kategorii má Litera za prózu nominací šest, pořadatelé se podle slov literárního kritika Ondřeje Horáka snaží pozitivně diskriminovat českou literaturu, především českou prózu. Ceny se budou udílet 18. dubna ve Stavovském divadle v režii Marka Najbrta a moderované herečkou Annou Geislerovou. Ceremoniál ve stylu červené knihovny zprostředkuje v přímém přenosu Česká televize, která bude od poloviny března vysílat portréty všech nominovaných autorů.
Redukcí počtu kategorií pořadatelé reagují na hlasy o jejich údajné nepřehlednosti. Litera za publicistiku se po třech letech znovu sloučila s Literou za naučnou literaturu do nové kategorie Literatura faktu. Letos byla obeslána nejvyšším počtem přihlášek, přišlo 70 titulů a porota nominovala například Moje šílené století Ivana Klímy. Celkem letos pořadatelé obdrželi 285 přihlášek, méně než v posledních letech.
Naopak zrušena byla čestná kategorie za přínos české literatuře, prý kvůli podobnosti s jinými literárními cenami. Zůstává Litera za nakladatelský čin, v této kategorii má nominaci například objemná publikace Anny Fárové, kterou nedávno vydal Torst a která se ke čtenářům dostala krátce před smrtí významné české historičky a teoretičky fotografie.
Na hlavní cenu Kniha roku spojenou s odměnou 200 tisíc korun může od letošního ročníku aspirovat jen kniha nominovaná v kategorii próza, poezie, dětská kniha, literatura faktu či objev roku. Zvítězit už tak nemůže překladová kniha. „Hlavním výstupem by měla být oslava původní, české, nejlépe prozaické práce. Protože próza je považována od dob romantiků za jakýsi vrchol písemnictví,“ doplňuje Pavel Mandys z občanského sdružení Litera.
Kromě podpory domácí tvorby pořadatelé pravděpodobně reagují na spory, které vznikly v jednom z minulých ročníků, kdy odborníci po vyhlášení vítěze řešili, zda má být odměněn jen překladatel, nebo i autor.
Magnesia Litera 2010 - nominace
Litera za nakladatelský čin
Josef Čermák: Zápas jménem psaní (B4U Publishing)
Anna Fárová: Dvě tváře (Torst)
Spisy Milady Součkové (Prostor)
Litera za překladovou knihu
Julian Barnes: Žádný důvod k obavám (přeložil Petr Fantys, Odeon)
David Lodge: Nejtišší trest (přeložil Richard Podaný, Mladá fronta)
Vladimír Sorokin: Den opričníka (přeložil Libor Dvořák, Pistorius & Olšanská)
Litera pro objev roku
Marek Fencl: Vinný kámen (Masarykova univerzita)
Jiří Hoppe: Opozice ´68. Sociální demokracie, KAN a K 231 (Prostor)
Lukáš Novák za překlad knihy Simona Mawera Skleněný pokoj (Kniha Zlín)
Litera za knihu pro děti a mládež
Marka Míková: JO537 (Baobab)
Iva Procházková: Nazí (Paseka)
Marek Toman: Můj Golem (Argo)
Litera za literaturu faktu
Antonín Kalous: Matyáš Korvín (Veduta)
Ivan Klíma: Moje šílené století (Academia)
Karel Kuča, Jiří Langer: Dřevěné kostely a zvonice v Evropě (Paseka)
Litera za prózu
Antonín Bajaja: Na krásné modré Dřevnici (Host)
Ivan Matoušek: Oslava (Revolver revue)
Martin Reiner: Lucka, Maceška a já (Druhé město)
Markéta Pilátová: Má nejmilejší kniha (Torst)
Petra Soukupová: Zmizet (Host)
Kateřina Tučková: Vyhnání Gerty Schnirch (Host)
Litera za poezii
Pavel Ctibor: Silentbloky (dybbuk)
Viola Fischerová: Domek na vinici (fra)
Inka Machulková: Zamkni les a pojď (Host)
S nominovanými knížkami a jejich autory se mohou čtenáři seznámit také v prostorách Nové scény Národního divadla, kde ve třetím patře budovy vznikla nová kavárna Nona. Budou se v ní konat autorská čtení a návštěvníci si budou moci prohlédnout nejen letošní nominované tituly, ale i ty oceněné v minulých ročnících. Program bude na internetových stránkách sdružení.
